Göteborg - Švédští vědci prokázali, že je možné vyoperovat a opět vrátit dělohu větším zvířatům, aniž by se tento orgán poškodil.
Je to poznatek nadějný pro spoustu žen, které dnes nemohou mít děti kvůli tomu, že jejich vlastní děloha nepracuje správně. Ve hře však zůstává stále mnoho rizik.
Jehňátka koncem dubna
Mats Brännström, profesor z Univerzity v Götenborgu, a jeho kolegové odňali čtrnácti ovcím dělohu a po jejím několikahodinovém skladování, včetně uložení na ledu, ji vrátili zpět do těla téže ovce.
Minulý týden na odborné konferenci v Göteborgu oznámili, že čtyři z těchto ovcí jsou úspěšně březí. Mláďata by se měla narodit koncem dubna.
Pro ženy, které mají nefunkční dělohu, má však takový zákrok jen nepřímý význam. Lidské pacientky by potřebovaly transplantaci zdravé dělohy od jiné dárkyně, ideálně od ženy po menopauze, která už nechce ani nemůže mít vlastní děti.
|
Tým profesora Brännströma proto nyní připravuje nový experiment, při němž transplantuje dělohu z jedné ovce jiné ovci.
Přenos dělohy je obtížný zákrok. Odoperování trvá kolem pěti hodin, navrácení pak zabere sedm hodin. Je při tom nutné neponičit a pak znovu pečlivě napojit cévy, které orgán zásobují krví.
Úspěch sotva třetinový
Přestože se švédští výzkumníci nyní tváří optimisticky, je zřejmé, že tento chirurgický zákrok zatím zdaleka nezvládli dokonale.
Vždyť jenom u čtyř ze čtrnácti operovaných ovcí se zákrok zcela zdařil. To z hlediska lidské medicíny představuje malý úspěch při náročném zákroku. Transplantace dělohy přitom nepatří mezi operace, které mají zachránit život, a do nichž se proto lékaři pouštějí i s malou nadějí na dobrý výsledek.
Navíc v případě, že bude transplantována děloha od dárkyně, je nezbytné pomocí léků neustále potlačovat odmítavou imunitní reakci organismu příjemkyně. Medikamenty pak mohou poškodit zdraví plodu a budoucího dítěte.
U myší to vyšlo
Tým profesora Brännströma už v roce 2003 oznámil, že úspěšně transplantoval dělohy laboratorních myší, které pak porodily mláďata. Výzkumníci počkali, až i tato mláďata dorostla a stala se rodiči vlastních potomků, a pak teprve vše zveřejnili.
Byl to nepochybně úspěšný pokus. Tehdy výzkumníci prohlašovali, že když vše bude úspěšně pokračovat, dokážou do tří let přenést lidskou dělohu.
Po čtyřech letech je zřejmé, že tak daleko stále nejsou.
Saúdskoarabská sázka na nejistotu
Lidskou dělohu však už v roce 2000, bez předchozího dlouhého výzkumu na pokusných zvířatech, transplantovali lékaři v Nemocnici krále Fahda v saúdskoarabské Džiddě.
O zákroku s dvouletým zpožděním informoval odborný časopis International Journal of Gynaecology and Obstetrics.
Transplantaci uskutečnil tým vedený Wafou Fadžíhovou. Dárkyní byla šestačtyřicetiletá žena po menopauze, příjemkyní šestadvacetiletá žena, jejíž děloha musela být vyoperována kvůli rozsáhlému krvácení po dřívějším porodu.
Mladá žena však toužila po dalším dítěti, což jí měla darovaná děloha umožnit.
Orgán se po transplantaci sice zapojil do činnosti v cizím organismu, umožnil i běžnou menstruaci. Avšak lékaři museli chemicky potlačovat odmítavou imunitní reakci těla.
Po 99 dnech přístroje odhalily, že jedna z cév zásobujících orgán krví je ucpána krevní sraženinou. Nezbylo než dělohu zase odoperovat. Podle tvrzení zúčastněných lékařů při tom nebyl život mladé ženy ohrožen.
V New Yorku si hodně věří
Stejnou operaci chce v nejbližší době uskutečnit Giuseppe Del Priore z jedné newyorské nemocnice.
Doktor Del Priore si zákrok vyzkoušel na opičce rhesus. Podle svého hodnocení byl úspěšný. Stav opice po transplantaci však sledoval jen dvacet hodin. Nemůže tedy vůbec vědět, zda by přenesená děloha byla schopna udržet a vyživit plod.
Navzdory tomu už nemocniční etická komise dala k operaci na člověku povolení. Lékaři nyní hledají dobrovolnice, které se budou chtít zákroku podrobit.
Zato Mats Brännström je po zkušenostech s transplantací dělohy u myší a nyní i u ovcí obezřetnější: "Musíme ještě uskutečnit mnohem víc studií na zvířatech, než si troufneme na člověka," řekl pro časopis New Scientist.
Význam pro Česko
Zákrok by teoreticky mohl být zajímavý i pro ženy v České republice, které mají v pořádku vaječníky, ale potíže s dělohou.
V některých zahraničních zemích se v takové situaci postupuje tak, že lékaři počnou z ženina vajíčka a spermatu jejího partnera dítě ve zkumavce. Vzniklé embryo pak ve své děloze donosí jiná žena - náhradní matka.
České předpisy však využití náhradní matky nedovolují. Transplantovaná děloha by tedy mohla být řešením. Bude však určitě trvat řadu let, než by se zákrok mohl dostat do běžné nemocniční praxe.
