Ze Střekovského nábřeží se stala promenáda, po které korzují maminky s kočárky, muži se psy, malými dětmi. Někteří pro lepší výhled lezou na železniční most. Mezi nimi i Václav Váňa. "Můžeme být rádi, že to není ještě horší," říká smířlivě. "Počasí už se dnes nedá vůbec předpovědět."
Za jedním z evakuovaných domů sedí dva chlapci a znuděně koukají na stoupající hladinu. "Ten přírodní živel už mě pěkně štve, nemůžu domů. Musím bydlet u babičky," říká jeden z nich Tomáš Kubinec a kouká do oken bytu, kde bydlí.
Dalších 100 lidí evakuovali včera z ústecké čtvrti Neštěmice.
Tohle je brnkačka
Během včerejšího dne voda zaplavila i několik domů v další ústecké čtvrti, Sebuzíně. "Tohle je brnkačka, to zvládneme," říká s úsměvem Bedřiška Klabíková. Jejich sklep už voda zaplavila, včas stihli všechno vynosit na bezpečné místo.
"Povodně jsme tu zažili i v roce 2002 už jsme vytrénovaní. Pokud by se hladina zvedla, rozmontujeme kuchyňskou linku a syn jí z náklaďákem odveze." Při poslední velké vodě vyváželi věci v kanoii oknem z půdy.
"Tak daleko to dojít nenecháme. Už jsme připravili i vyvýšené chodníčky, abychom se, až voda stoupne, dostali ke králíkům a mohli je nakrmit." Evakuovat se Klabíkovi nechtějí z obav o svůj majetek.
Pryč nepůjdeme
Napjatá situace a čekání ochromuje další vesnice. Z návsi v Lounkách je jeden velký rybník, ze kterého vyčnívají už jen dopravní značky a stromy. Lidé z okolních domů nervózně sledují stoupající vodu, někteří vynášejí ledničky a pračky.
"Odsud ještě nikoho neevakuovali, ale sousedi už odčerpávají vodu ze sklepa," říká muž se psem na břehu rozčeřené vody, která zaplavila silnici před jeho domem. "Říkají, že to bude ještě stoupat, všechny věci jsme si odnesli do prvního patra. Tam taky případně přečkáme tu největší vodu. Odejít nechceme."
Křešice pod vodou
Cestou do Ústí je v tuto chvíli nejhorší situace v Křešicích nedaleko Litoměřic. Vesnicí už nelze projet, voda zaplavila desítky domů, z návsi, kterou běžně protíná potok, se stalo jezero a neustále se zvětšuje.
Značky z roku 2002 ale na domech ještě voda neolízla. Zastávka autobusu je na návsi nejvyšším místem, několik místních v ní sedí a čeká, co bude dál. Včera dopoledne jim vedení obce doporučilo evakuaci.
Paní Táboříková i s dětmi a psy uposlechla a odjela k dceři do Litoměřic. V domku na kraji "jezera" uprostřed obce zůstal z rodiny už jen Václav Tábořík . "Takovou vodu jsme tu zažili už třikrát, věci jsme odstěhovali do patra a pokud voda ještě stoupne, tak si tam taky vlezu," říká Tábořík na zahradě svého domku. Ta už je z poloviny zatopená.
"Začali jsme zateplovat barák a chtěli udělat nové omítky, ale teď se mi do toho nebude vůbec chtít," říká a ukazuje, kam až voda sahala před čtyřmi lety. "Od těch povodní jsem nezaměstnaný. Voda mi tehdy zaplavila pole, sad, všechny stroje i nové závlahové zařízení za půl milionu. Přišel jsem o živnost."
Stěhovat se z místa, kde se už velká voda stala běžnou záležitostí, ale neplánuje. "Už nejsem nejmladší a jsme tu zvyklí," říká. "Už nás to ani nijak nerozhodilo."
Domů už jen po vodě
Povodně v roce 2002 zatopily i oba domy Jiřího Jendřejčíka. Dnes už se do domů nedostane suchou nohou.
"Vypnuli nám elektřinu, tak jsem se byl podívat v hospodě na televizi, jaká je předpověď," říká pan Jendřejčík a v holínkách se začíná brodit ke svému nově opravenému a omítnutému domu. "Má to kulminovat o víkendu, tak počkám. Když to hodně stoupne, odjedu na člunu."
Včera odpoledne začala být i poslední volná příjezdová cesta do Křešic neprůjezdná, muž jedoucí po silnici na kole se už z vesnice nedostal.
