Ptačí nadělení
Na jaře to bylo jasné: Dřív nebo později na Česko zaútočí ptačí chřipka. Stalo se. Ale zemí mnohem víc zazmítaly povodně či skládání vlády.
Ještě na začátku března se v médiích rozebíral virus H5N1, který ohrožuje člověka, ze všech stran. Kde se vzal, kdy zmutuje, způsobí pandemii?
Lidé nakupovali vakcíny, cena drůbežího masa šla dolů, kolem republiky se stahovala smyčka: H5N1 už je v Turecku, už je v Německu, už je na Slovensku.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Josef Duben: Na H5N1 jsme připraveni
- Ptačí chřipka nebo vznik nádoru na videu
- Epidemie mohou být od zvířat i teroristů
V den, kdy odborníci potvrdili první "oběť" ptačí chřipky - uhynulou labuť v Hluboké nad Vltavou - však zemi trápily masivní jarní povodně. A při veškerém vědomí, že jde o vážnou chorobu, se starosti upnuly jinam.
A dnes? Málokdo tuší, že v Česku bylo zjištěno celkem 14 případů této nemoci, z nichž poslední dva oznámili experti na základě výsledků vyšetření 19. května. "Od té doby žádný nový nakažený kus nepřibyl, ochranná pásma v místech výskytu už neplatí," sdělil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
A zisky rostly
O to zajímavější je pohled do výroční zprávy švýcarské farmaceutické společnosti Roche, která vyvinula lék na ptačí chřipku - Tamiflu.
Zisk společnosti v prvním pololetí letošního roku stoupl o 37 procent na 4,54 miliardy švýcarských franků (téměř 82 miliard Kč). Velkou měrou se na výnosech podepsal právě Tamiflu, kterým se zásobují vlády zemí i velké firmy na celém světě pro případ propuknutí pandemie chřipky. Tržby z prodeje Tamiflu v pololetí stouply o 62 procent.
V uplynulém měsíci pak tuzemské drůbežárny hlásí obvyklé zisky. A k vysokým výdělkům se opět vrátil i řetězec rychlého občerstvení KFC, který se specializuje na drůbeží výrobky. Společnosti Yum Brands, pod který restaurace KFC spadají, stoupl v druhém čtvrtletí letošního roku čistý zisk o osm procent na 192 milionů dolarů.
Asie se ptačí chřipky dál bojí
Nic se neděje? Jen zdánlivě. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) stále hrozí pandemie ptačí chřipky.
Dvaačtyřicátou oběť má milionová Indonésie. Spolu se sousedním Vietnamem se tak dostala na první místo pomyslného žebříčku v úmrtnosti na ptačí chřipku.
Po celém světě na ni zatím zemřelo více než sto lidí. Nákaza zabíjela hlavně v jihovýchodní Asii, počátkem roku 2006 první případy úmrtí kvůli ptačí chřipce potvrdilo Turecko.
Jenže - jihovýchodní Asie, kde virus řádí nejvíce - je poněkud vzdálená. Důsledek? Mezinárodní společenství dosud uvolnilo jen zlomek z téměř 1,9 miliardy dolarů, které přislíbilo na pomoc rozvojovému světu, aby se na pandemii mohl připravit.
Šest měsíců po mezinárodní konferenci v Pekingu bylo na tyto účely vyčleněno 1,15 miliardy dolarů, ale skutečně poskytnuto bylo jen 331 milionů dolarů, prohlásil dnes v Ženevě koordinátor OSN pro boj proti ptačí chřipce David Nabarro.
"Byli bychom rádi, kdyby uvolněné částky byly vyšší," přiznal po zasedání Hospodářské a sociální rady OSN ke globální připravenosti na pandemii ptačí chřipky. "Chudé země budou v budoucnu rozhodně potřebovat více než 1,9 miliardy dolarů."
A připomněl, že ptačí chřipka se během dvou a půl roku rozšířila v šedesátce států.
Scénář, který svět zná
Stejně se ve světě šířily už dříve i další "zvířecí" choroby. Vzpomeňte na plicní onemocnění SARS, které před dvěma lety doprovázelo vybíjení cibetek v Asii. Nebo nemoc šílených krav (BSE), jejíž lidská varianta - Creutzfeldt-Jakobova nemoc zabíjí - která vyprovokovala popravu napadených chovů ve velkém.
Také těchto nemocí se lidé báli. Šéfové států a vlád slíbili miliony dolarů na vývoj léků, veterináři testovali zvířata jedno za druhým - a dnes se o chorobách mluví už jen tam, kde se sporadicky vyskytují.
Jak je to s ptačí chřipkou? Ale opravdu
Nebezpečný virus ptačí chřipky H5N1 poprvé napadl člověka v roce 1997 v Hongkongu a jeho přenos z člověka na člověka dosud nebyl prokázán.
V Evropě se u ptáků objevil poprvé loni v srpnu v Rusku, od té doby se rozšířil i na Balkán, na Ukrajinu, do Itálie, Rakouska, Německa a dorazil také do Česka.
|
Šílené krávy na pranýř
Šílenství kolem nemoci šílených krav (BSE) s hrozivými scénami hořících krav na hranicích vypuklo v Evropě v roce 1996. V březnu téhož roku vědci poprvé diagnostikovali variantu této nemoci u člověka. Takzvaná Creutzfeldt-Jacobova nemoc degenerativně zasahuje mozek a v nejčernějších představách mohla zabít miliony lidí.
Na vzniklou hysterii odpověděla drastická opatření vlád. Vybito bylo 200.000 kusů dobytka, EU zavedla embargo na dovoz hovězího masa z postižených zemí, byly zpřísněny standardy pro nakládání s živočišným odpadem. Od roku 2001 nesmějí země EU zavést na trh hovězí dobytek starší 30 měsíců bez negativního testu na BSE.
Mezitím vědci a lékaři přišli s experimentální léčbou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci a odvrátily tak hrozící katastrofu.Podle dostupných statistik se do dnešních dnů vyžádala tato nemoc ve světě 150 obětí.
|
Na našem území bylo zaznamenání 24 případů BSE, lidskou obdobou nemoci nikdo nakažen nebyl. "Poslední případ jsme zaznamenali na jaře," upřesnil Josef Duben ze Státní veterinární správy ČR.
V Česku stála preventivní opatření proti BSE miliardy korun.
Za SARS zvířata nemohla! Nebo ano?
V roce 2003 vyděsila svět nová forma zápalu plic, které se začalo říkat těžký akutní syndrom dýchacích cest neboli SARS. Velmi smrtelné virové onemocnění se objevilo v jihovýchodní Asii a šířilo se kontaktem s nakaženou osobou.
V jihočínské provincii Kuang-tung, kde se první případ nákazy SARS objevil, nařídily úřady vybití všech cibetek chovaných v zajetí. Reagovaly tak na zprávu hongkongských vědců, že genetické testy prokázaly spojitost mezi těmito divoce žijícími zvířaty a SARS.
Globální šíření SARS bylo zastaveno v červenci 2003, kdy se v Pekingu zotavilo posledních 12 osob. Nemoc zmizela podobně nečekaně, jako přišla.
Celkem na SARS zemřelo osm stovek lidí z více než 8000 nakažených. V Česku se virus neobjevil. Čínští vědci v roce 2004 oznámili, že vyvinuli vakcínu proti nemoci SARS.
