Historie - Uplynulo už půl století od okamžiku, kdy 3. listopadu 1957 vystoupila na oběžnou dráhu kolem Země sovětská umělá družice Sputnik 2 s prvním živým tvorem na palubě. Byl jím pes, či přesněji fenka Lajka.
Až před pár lety vyšlo najevo, že Lajku ve vesmíru čekal docela krutý osud.
Méně známým faktem však je, že jejímu letu předcházely výstupy jiných zvířat do menších, suborbitálních výšek. A jejich osud obvykle nebyl o moc lepší.
Opice na V-2
Vyslat člověka do vesmíru byl v té době cíl amerického i sovětského kosmického programu. Avšak vědci si nebyli jisti, jestli vůbec může živý organismus přežít delší pobyt ve stavu beztíže. Další neznámou bylo působení kosmického záření na lidské zdraví.
Dne 11. června 1948 tedy Američané umístili opičku rhesus do kabiny v raketě V-2 (její konstrukci i konstruktéra, Wernhera von Brauna, ukořistili na konci války nacistům). Opička se jmenovala Albert. Raketa s ní vystoupila do výšky asi 63 kilometrů. Zvíře se ovšem během letu udusilo.
Na hranici vesmíru
Vzápětí následovaly lety dalších opic. Opičák Albert II. dosáhl výšky 134 kilometrů. Výška 100 kilometrů se podle konvence považuje za hranici vesmíru a soukromé společnosti dnes stavějí letouny, které by k ní měly dopravit turisty ochotné zaplatit zhruba čtvrt milionu dolarů.
Albert II. za svůj let nezaplatil penězi, ale životem. Zabil se při dopadu na zem...
Také další opice umíraly při přistání, nebo rovnou při explozi odstartované rakety.
Dokumenty americké kosmické agentury NASA uvádějí, že v roce 1948 a 1950 se podařilo vrátit ze suborbitální dráhy na Zemi jen po jedné živé myši.
První psi se vrátili
Sověti si pro lety v raketách zvolili psy. První let, alespoň pokud se dá věřit oficiální historii, byl úspěšný. V červenci 1957 se z výšky 100 kilometrů úspěšně vrátili psi Dězik a Cygan.
Pak už to bylo střídavě oblačno: pokusní psi let raketou občas přežili, ale občas taky ne.
Úkol je úkol
A pak přišel 4. říjen 1957, kdy sovětská umělá družice Sputnik poprvé dosáhla oběžné dráhy kolem Země. Tři měsíce tam kroužila (ve vzdálenosti 215 až 939 kilometrů nad povrchem planety), než pak shořela v atmosféře. Na palubě nesla vysílač, který světu potvrdil sovětské prvenství.
Až mnohem později mohli historikové zveřejnit, co se dělo, když se Sputnik začal ozývat z oběžné dráhy. Šéf komunistické strany a celého sovětského státu Nikita Chruščov, nadšený tím, že alespoň v kosmu předhonil Ameriku, vznesl nový požadavek. Během měsíce, do výročí bolševické revoluce 7. listopadu, chtěl mít ve vesmíru další umělou družici, s živým tvorem na palubě.
Hlavní sovětský raketový konstruktér Sergej Koroljov mu to nedokázal vymluvit. Úkol je úkol.
Málo času
Samozřejmě Koroljov takovou družici už připravoval. Ale po Chruščovově příkazu neměl čas na její pořádné dokončení.
Konstruktéři tedy smontovali zařízení dost narychlo, s malým prostorem pro fenku Lajku, nalezenou, když se toulala ulicemi Moskvy. O jejím návratu na Zemi nikdo vůbec neuvažoval.
Dne 3. listopadu 1957 pak raketa vynesla Sputnik 2 na oběžnou dráhu. Senzory monitorovaly, co se se zvířetem děje, zaznamenávaly dýchání, srdeční tep. Přístroje také oznámily, že Lajka se sice vystrašeně třese, ale zvládá stav beztíže a žere potravu ze zásobníku.
Smrt na přehřátí
Po dlouhou dobu se pak oficiální zprávy různily. Podle jedněch pes snědl otrávené jídlo, které mu na konec potravního zásobníku připravili, aby se netrápil. Podle jiné verze mu došel kyslík, když selhaly baterie v kabině.
Až v roce 2002 se svět dozvěděl pravdu. Termoregulace nefungovala správně, teplota v kabině se držela na asi 40 stupních Celsia. Lajka zemřela na přehřátí asi pět až sedm hodin po startu.
Lidé si mohli vybrat
Když si dnes připomínáme půlstoleté výročí prvního živého tvora, který se dostal do "opravdového" vesmíru, můžeme jej politovat. Nicméně osud Lajky byl možná jen o málo horší než osud dalších zvířat ve vesmíru před rokem 1957, a také po něm, protože tyto experimenty pokračovaly.
Když pak do vesmíru letěli první lidé, nejdřív to stihli v roce 1961 Rusové, po nich, v roce 1962 Američané, věděli předem, že mohou dopadnout podobně jako Lajka. Prokázali pořádnou statečnost, když do vesmírných strojů nastoupili.
Na rozdíl od Lajky si ovšem mohli vybrat.
