Ti zjistili, že mořští ptáci v Antarktidě hnízdí a sedí na vejcích později než ještě před několika desetiletími. A to přesto, že antarktického ledu ubývá.
Toto zjištění je v protikladu s pozorováními na severní polokouli, kde ptáci přilétají a hnízdí dříve než v uplynulých dekádách. Přitom oba trendy jsou zřejmě projevem stejného jevu - oteplování globálního klimatu, tvrdí vědci, kteří prostudovali všechny dostupné údaje z let 1950 až 2004.
Podle článku Christopha Barbrauda a Henriho Weimerskircha zveřejněného v americkém časopise Proceedings of National Academy of Science (PNAS) je důvodem pozdějšího hnízdění ptactva v Antarktidě skutečnost, že se v pobřežních vodách kontinentu později množí živočišný plankton krill, tvořený především korýši z rodu krunýřovek.
Ptáci jej potřebují pozřít dostatečné množství, aby si vytvořili zásoby potřebné k řádnému sedění na vejcích. Když dost krillu nemají, hnízdění odkládají. V posledních letech je to v průměru nejméně o devět dní, tvrdí vědci.
Změnu chování krillu přisuzují rámcově klimatickým změnám v Antarktidě, které se projevují v její východní části úbytkem příbřežních ledovců o 12 až 20 procent. To narušuje dosavadní biologický cyklus a krill na oteplení reaguje pomalejším vývojem. Následně později hnízdí i ptáci.
Jiné studie naproti tomu ukazují, že na severní polokouli docházelo během 20. století stále dříve k projevům jara, jako je například přílet stěhovavých ptáků a pučení stromů. Také v oblastech Arktidy, tedy kolem severního pólu, stále zřetelněji ubývá dosavadní věčný led.
Pro oblast Antarktidy však dosud neexistují tak podrobné srovnávací studie důsledků klimatických změn jako na severu, což by bylo žádoucí postupně napravit, míní francouzští vědci.
