Wellington - Příroda vytvořila zvláštní mutaci krávy, která rovnou dojí nízkotučné mléko. Genetikové na to přišli a nyní toho mohou využít v zemědělství.
Všechno začalo v roce 2001, kdy novozélandská biotechnologická společnost ViaLactia zkoumala složení mléka všech čtyř milionů dojnic v zemi. Při tom výzkumníci zjistili, že jedna kráva, pojmenovaná Marge, má překvapivě nízkotučné mléko.
A nejen to. Tuk v jejím mléku navíc obsahuje málo nezdravých nasycených tuků.
Vysvětlit se to dá náhodnou, ale zcela přirozenou genetickou mutací.
Gen od Marge se dědí
Od té doby novozélandští vědci zkoumali, co tvorbu nízkotučného mléka v těle krávy Marge ovlivňuje. A uspěli.
V odborném časopise Chemistry and Industry, vydávaném mezinárodní Společností chemického průmyslu, nyní informovali, že našli variantu genu, který za vznik nízkotučného mléka odpovídá.
A co více, objevili, že tento gen mají v organismu také Marginy dcery. "Když jsme to zjistili, byl to pro nás převratný okamžik," řekl Russel Snell, hlavní vědec společnosti ViaLactia, pro novozélandské noviny Dominion Post.
V této chvíli však šlechtitelé ještě nemají býka, který by v těle měl tuto genovou variantu. Býk by mohl umožnit přenos genu do mnohem většího množství zvířat.
Přesto chovatelé věří, že se jim podaří mít do roku 2011 dostatečné stádo pro komerční produkci nízkotučného mléka.
Cíl pro genetické inženýrství?
Běžné kravské mléko obsahuje mezi 3,5 až 4 procenty tuku. V mlékárnách při zpracování se pak část tuku odebírá a vzniká polotučné mléko (s množstvím tuku méně než dvě procenta) a nízkotučné mléko (s hladinou někdy jen 0,1 procenta tuku). O netučné varianty je mezi dnešními spotřebiteli větší zájem než o plnotučné mléko.
Marge a její dcery rovnou dojí nízkotučné mléko. Tím by se mlékárenskému průmyslu ušetřila práce s jeho odstřeďováním.
Zákony na Novém Zélandu umožňují, aby se cizí geny, včetně lidských, laboratorně přenášely do těl hospodářských zvířat. Teoreticky je tedy možné, aby se vědci pokusili vnést požadovaný gen z krávy Marge do jiných dobytčat s cílem získat zdravější mléko.
Zatím jen léky, ale ne potraviny
Něco podobného už ve světě, zejména v USA, dělají farmaceutické firmy, které vnášejí do zvířat lidské geny, jež řídí tvorbu bílkovin s léčivými účinky. Ty se pak izolují z nadojeného mléka a vyrábějí se z nich léky. Ale ne potraviny.
Dobytčata s uměle vloženým genem z krávy Marge by se tak mohla stát jedněmi z prvních hospodářských zvířat, jejichž mléko má vylepšené vlastnosti použitelné v potravinářství.
Vědci z Nového Zélandu už před čtyřmi lety vnesli do jiných krav gen, který způsobuje, že jejich mléko má vhodnější složení bílkovin pro výrobu sýrů. Stádo těchto dobytčat, chované ve výzkumném centru Ruakura v Hamiltonu, by se mělo dostatečně rozmnožit pro komerční využití jejich mléka někdy začátkem příštího desetiletí.
Zdaleka však ještě není jisté, jestli zákazníci budou mléko a mléčné výrobky od geneticky modifikovaných dojnic opravdu chtít.
| Obrázek ukazující budoucnost našeho Slunce a další informace z rubriky Věda najdete ZDE. |
