Ve skutečnosti byl tento vzdálený bratranec moderního člověka přijatelně sympatického vzhledu a nesporně se dovedl i příjemně usmívat.

Shodly se na tom dva týmy německých a zahraničních odborníků, které k blížícímu se 150. výročí objevení první kostry tohoto pračlověka v Neandertalském údolí poblíž německého Düsseldorfu vytvořily pomocí nejnovějších počítačových metod nový vzhled jeho obličeje a postavy, napsala agentura DPA.

Jejich výtvory - vědecky a počítačovou technikou podložené zpodobení hlavy a těla - budou zlatým hřebem expozic připravovaných v obou muzeích na léto k jubileu "objevení" člověka neandrtálského.

"Nejznámější pračlověk na světě byl dosud zobrazován různě, i když také s odvoláním na vědu. My jsme podobu vytvořili na základě nejnovějších vědeckých poznatků podle jeho lebky, se zohledněním jeho individuality a způsobu života," řekl Michael Schmauder z Porýnského muzea.

Rovněž při rekonstrukci v Neandertalském muzeu v Mettmannu vznikla postava neandrtálce jako obratného lovce s potutelným úsměvem na tváři a opřeného o oštěp.

Oba týmy vycházely z digitalizovaných částí lebky "prvního" neandrtálce, objevených v roce 1856 v tomto regionu Německa. Dodatečné vykopávky v místě původního nálezu v roce 1997 umožnily najít další drobné části lebky a zbývající části byly doplněny podle lebek a kostí nalezených v Itálii a Francii.

Na to počítač dotvaroval měkké tkáně, čímž byl dán celkový vzhled tváře; naformoval například i zřetelnou bradu, kterou dosavadní výzkumy neandrtálci upíraly.

Ani ty nejexaktnější vědecké metody však nemohou při rekonstrukci poskytnout přímo výraz tváře, který je vždy určitou "uměleckou licencí" tvůrců. 

Rozpláclý nos a kožený "oděv" kolem beder jsou podle očekávání, výraz tváře je ale v obou případech uvolněný. Neandrtálec není chápán jako nějaké ryčící polozvíře, jak byl zpodobňován donedávna, ale je podán jako schopný lovec středního věku, který ví o životě svoje.