Moskva (Od zpravodaje Aktuálně.cz v Rusku) - Časy se mění, a někdy docela kuriózně. Tak třeba:
V roce 1898 získala nizozemská firma Philips svou úplně první zahraniční zakázku: bylo to zavedení elektrického osvětlení v Zimním paláci v Petrohradě. Palác tehdy sloužil jako zimní sídlo bohatých carů obrovské ruské říše plné chudičkých obyvatel.
V roce 1917 v Zimním paláci úřadovala tehdejší ruská vláda. Žárovky od Philipsu svítily na útok, který na ni vedli bolševici. Byl to symbolický začátek revoluce, jež rozvrátila světové dějiny 20. století.
Střih.
V roce 2008 je ikonickým místem Ruska Rudé náměstí v Moskvě. Na jedné jeho straně se tyčí monumentální palácový komplex Kreml, sídlo ruského prezidenta. S vnějšími změnami tu příliš nespěchají, a tak se na kremelských věžích vyjímají pěticípé rudé hvězdy. Před Kremlem stojí mauzoleum a v něm leží vystavené mrtvé tělo Vladimira Iljiče Uljanova-Lenina. To byl právě ten muž, který nařídil útok na Zimní palác.
V jiném rohu Rudého náměstí se tyčí smontovaná dočasná budova bílé barvy. V ní společnost Philips představuje obchodním partnerům z celého světa své nejnovější nápady; a také výrobky, kterými chce dobýt ruský trh.
Časy se mění. Obchod pokračuje.
Čerepanov by možná přežil
Mezi přístroji, které nyní Philips na Rudém náměstí zvaným hostům předvádí, je jeden smutně aktuální: defibrilátor - mašinka, která elektrickými šoky oživuje zastavené srdce.
Není tomu dlouho, kdy Alexej Čerepanov, ruská devatenáctiletá hokejová naděje z Avantgardu Omsk, spoluhráč Jaromíra Jágra, zemřel na srdeční selhání. Na moskevský stadion k němu přijala sanitka čtvrt hodiny po kolapsu a s nefunkčním defibrilátorem. Podle ruského tisku nebylo toto zařízení k dispozici ani na stadionu.
Philips teď vystavuje hned několik typů tohoto přístroje.
Jeden je v prodeji už několik let a funguje samočinně: vlastně každý může přiložit jeho elektrody k hrudníku zkolabovaného člověka. Zařízení hlasem navádí laického zachránce, jak má postupovat. Samo zjistí, zda bezvládnému člověku opravdu nebije srdce; není tedy možná dát elektrošok osobě, která třeba omdlela, ale jejíž srdce funguje dobře. Poté, co srdeční sval začne pracovat, přístroj nařídí přivolat záchranku a instruuje, jak se má dávat umělé dýchání a ruční masáž srdce do příjezdu lékařské pomoci.
Tenhle přístroj se už v mnoha zemích stává součástí vybavení veřejných prostor, nebo si jej lidé s nemocným srdcem kupují domů.
Přímé spojení s nemocnicí
Jiný předváděný defibrilátor už patří do sanitky. Záchranáři jím oživí srdce pacienta, ale zařízení dál monitoruje aktivitu srdce. A co víc: ještě cestou v sanitce přístroj posílá tyto údaje bezdrátovým přenosem do nemocnice. Tam už jsou tedy připraveni na pacienta ve známém zdravotním stavu.
Jinou věcí ovšem je, jestli si zrovna tyhle přístroje může dovolit běžné zdravotnictví. Soukromou zdravotnickou techniku si však určitě mohou bez problémů pro sebe koupit bohatí Rusové.
Ty by mohl zajímat třeba také malý monitorovací přístroj připojený k hrudníku. Celý den shromažďuje data o srdeční činnosti a večer je pak prostřednictvím mobilního telefonu souhrnně odešle osobnímu lékaři kvůli kontrole. To v případě, že se nic nestalo.
Kdyby však světová finanční krize a klesající cena ropy majitele přístroje přece jen trochu zneklidnily, což by zhoršilo činnost srdce či dokonce vedlo k srdečnímu selhání, přístroj samozřejmě lékaře uvědomí okamžitě.
Budík u vycházejícího slunce
Nové přístroje mohou vnést více pohody i do osobního života. Třeba budík, který nebudí nepříjemným zvoněním. Do ranního vstávání za dlouhé a tmavé ruské zimy vnáší světlo, a to doslova. Půl hodiny před nastaveným buzením totiž budík začne lehce svítit a postupně přidává na intenzitě. Napodobuje tak východ slunce a připravuje tělo na příjemnější probuzení (to se pak uskuteční třeba nahraným zpěvem ptáků).
Zatímco světelný budík je už v prodeji v přepočtu asi za čtyři tisíce korun, kuchyně pro moderní uživatele, představená v Moskvě, je zatím ještě vývojovou koncepcí.
Její hlavní částí je zdánlivě obyčejný kuchyňský stůl, který umožňuje pohodlné vaření jídla přímo na své desce. Netřeba dávat hrnce na plotýnku či hořák: prakticky celá stolní deska slouží k módnímu indukčnímu vaření. Při něm kovový hrnec rozehřívá elektromagnetická indukce díky elektromagnetu pod stolem.
Luxus nevadí, naopak
Zařízení samo sleduje, kde se hrnec zrovna nachází. Takže když jej jeden kuchař přesune k druhému, aby dokončil úpravy jídla, "stůl" to pozná a ohřívá hrnec požadovaným způsobem i na jiném místě.
Stolní deska také dokáže ochladit bílé víno, pokud jeho láhev strčíte do kovové nádobky, z jejíhož vnitřku stůl odvádí teplo.
A pokud se při kuchyňské práci ušpiníte, je ve stole připraveno i umývadlo. Nejdříve ovšem přiložíte prst na senzor, a pak vám poteče voda přesně podle teploty pokožky.
Cena kuchyňského stolu budoucnosti ještě není jasná. Jisté ovšem je, že nebude nízká. Ale to tady nevadí.
V jiné části Rudého náměstí stojí obchodní dům GUM. Prodává se v něm luxusní značkové zboží. Prakticky v něm nenajdete teplý kabát nebo bundu za cenu nižší než osmdesát tisíc korun. Tady prostě kupci s plnou peněženkou jsou.
Nakupování s virtuální realitou
Vývojáři ze společnosti Philips vycházejí zákazníkům vstříc a předvádějí svou představu, jak bude nakupování elektroniky za čas vypadat. Do obchodu například přinesete fotografii obýváku, stačí, když je v mobilním telefonu.
Počítačový program pak do určeného místa přesně zakomponuje třeba vybraný televizor, takže na obrázku hned uvidíte, jak tam vypadá a jestli se do daného prostoru hodí.
Konečně také končí doba, kdy se televizory vyrábějí střídavě buď v černé, nebo ve stříbrné barvě. Philips pro své ploché obrazovky dodává vyměnitelné barevné rámy, takže si už můžete vybrat, jak televizor barevně sladíte s okolím. A když si přikoupíte rámů víc, můžete barvu plochého televizoru měnit podle přání.
55 milionů potenciálních kupců
Kousek od Kremlu vystavoval Philips i další své existující nebo teprve vyvíjené přístroje, které předurčují technickou budoucnost. Chce je vyrábět pro celý svět, a samozřejmě i pro Rusko.
Tato největší země světa s rozsáhlými ložisky surovin má 140 milionů obyvatel. Na každého z nich v průměru připadá hrubý domácí produkt ve výši 14 800 dolarů ročně (tedy o něco víc než polovina českého hrubého domácího produktu na obyvatele). Ale to je průměr. Podle amerického časopisu Forbes žije v Rusku 110 dolarových miliardářů. A také 55 milionů lidí řazených mezi střední třídu.
Už nemají spojení se Zimním palácem. Ale nákup technických novinek je pro ně samozřejmostí. Obchod se může dál rozvíjet.
