Jeskyňáři pronikli do stometrové pukliny

Vendula Křížová
3. 11. 2005 15:00
Vsetín - Speleologové v lokalitě Záryje na Radhošti objevili jednu z nejdelších puklinových jeskyní v Česku.
Jeskyňář se spouští do "Salajovy díry", nově objevené, skoro stometrové jeskyně v Beskydech.
Jeskyňář se spouští do "Salajovy díry", nově objevené, skoro stometrové jeskyně v Beskydech. | Foto: Josef Vágner

"Tuto jeskyni jsme sice objevili už v loňském roce v rámci dlouhodobého průzkumu lokality. Tehdy jsme se však nedostali dále než čtyřicet metrů od vstupu. Teprve teď se podařilo objevit další volné prostory," uvedl vedoucí skupiny jeskyňářů Pavel Dobeš, který se spolu se svými kolegy zabývá mapováním a vyhledáváním jeskyní v oblasti Beskyd. Jeskyně má zatím bezmála sto metrů, ale její výzkum ještě není u konce.

Nově objevená jeskyně dostala jméno po prvním člověku, který do ní vlezl. "Jmenuje se Salajova díra po Josefu Szalajovi," prozradil Pavel Dobeš. Nachází se asi 400 metrů od sochy Radegsta mezi Pustevnami a Radhoštěm. "Pohyb v ní není nijak příjemný. Jsou tam chaoticky naskládané různě velké pískovcové desky a kameny. Takže žádná procházka se tam nekoná, spíše se vevnitř jen plazíme," uvedl Josef Vágner (Dvě otázky, dvě odpovědi si přečtěte zde), jeden z těch, kteří jeskyni tzv. "vykopali".

Při postupu do jeskyně je potřeba vynosit hlínu a menší kameny, které překáží v cestě dál.
Při postupu do jeskyně je potřeba vynosit hlínu a menší kameny, které překáží v cestě dál. | Foto: Josef Vágner
Jeskyňáři se totiž často museli prokopat bahnem, aby mohli jít dál. "Pro nás je to ale živá sonda do masivu Beskyd a můžeme zde i sledovat, jak a proč například po povodních některé svahy ujížděli do údolí," dodal Vágner.

Podle Jiřího Lehkého ze správy chráněné krajinné oblasti Beskydy jde rozhodně o významný objev. "Jeskyně, které mají přes sto metrů, jsou v Beskydech vzácné," dodal. Speleologové zde prozkoumali přes dvě stovky jeskyní, díky nimž se tato oblast řadí mezi nejvýznamnější evropské lokality, ve kterých se puklinové jeskyně vyskytují.

Zatím největší jeskyní v oblasti však zůstává Cyrilka na Pustevnách se sto třinácti průleznými metry. "Je nejvýznamnější a nejznámější, opředená mnoha pověstmi o zlatých pokladech a zbojnících," podotkl Dobeš. Nejhlubší propasťovitá puklinová jeskyně v oblasti se jmenuje Kněhínská a padá do hloubky přes padesát sedm metrů. Podle Dobeše jsou tyto podzemní prostory významné především pro vzácné druhy netopýrů, kteří v nich tráví zimu.

Tento objev však není první, který v poslední době vsetínští jeskyňáři učinili. Například před třemi lety ve stejné lokalitě nalezli čtyřicetimetrovou jeskyni, která dostala název Radegast. Výzkum zde však provádí už více než pětadvacet let.

 

Právě se děje

Další zprávy