Moja je skutečně první mládě gorily narozené v České republice.
Tato nejdiskutovanější otázka, kterou zahrada v posledních letech řešila, se objasnila až po opakovaných testech DNA. Ty prováděli nezávisle na sobě Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi a Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně. DNA malé Moji se získávalo průběžně z čerstvého trusu, například u slin by totiž bylo velké riziko kontaminace. Tyto odběry se uskutečnily asi šestkrát.
Pohlaví určili z trusu
Určení pohlaví mláděte gorily je složitý proces, bez exaktních vědeckých metod prakticky nemožný, nadá se například určit podle fotografií či filmového záznamu. Ing. Tomáš Kott z pražského výzkumného ústavu měl k dispozici nejen vzorky trusu ale i vzorky krve ostatních goril ve smečce pro porovnání. Dle jeho slov pracoval na určení pohlaví gorily poprvé a testy vyžadovaly mnohá opakování.
Podle ředitele Petra Fejka je prioritní, že je mládě v pořádku a zdravé, proto nepřipadalo v úvahu odebrání mláděte matce kvůli určování pohlaví. Je zbytečné uvádět gorily do bližší interakce s člověkem, protože je zde samozřejmě nebezpečí určité identifikace. K otázce, jsou-li výsledky jednoznačné, odpověděl Ing. Kott, že jednoznačné není nikdy nic. Sám za sebe může ale říci, že Moja je samička. Ke stejnému výsledku došel i Ústav biologie v Brně.
Samiček je málo, Zoo je na Moju hrdá
Pro ředitele Fejka i ošetřovatele Marka Ždánského je to dobrá zpráva, protože gorilých samců je celkově na světě více, přičemž v každé smečce je samec jeden. Hrozila by tak následná separace nebo umístění do tzv. "samčí smečky". Moja každopádně, nejspíš v 7 až 8 letech, zahradu opustí a bude převezena do nějaké jiné evropské zoo. Je to z důvodů dovršení pohlavní dospělosti a nebezpečí páření vlastním otcem. Na světě se ročně narodí jen asi 5 gorilých mláďat, což je samozřejmě jeden z důvodů velkého mediálního zájmu a oprávněné hrdosti Zoo Praha.
