Zjistili to návštěvníci dne otevřených dveří, který pod názvem Jeden den s fyzikou ve čtvrtek uspořádala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Fyzikální zákony vysvětlí, jak vzniká pěna při čepování piva do sklenice, při kterém se uvolňuje oxid uhličitý. A objasní i postupný rozpad pěnových bublinek na načepované hladině.
Docent Petr Sladký, který vše hostům objasňoval, vynechal praktické ověření, jak fyzika ovlivňuje samu chuť piva. Dokáže to však zjistit už před otevřením pivní láhve. V jeho laboratoři se pomocí světelných paprsků procházejících lahví s rezavým mokem měří stáří tekutiny i její zákal, což s chutí souvisí.
Měřicí přístroje fakulta vyrábí a používají je pivovary české, anglické i německé.
Z kosmu až do jádra atomu
Další přednášející představili své zájmové obory, od struktury vesmíru po strukturu vnitřku atomu. To vše proto, aby návštěvníkům, zejména středoškolským studentům, přiblížil, jaké by to bylo, kdyby šli fyziku studovat.
Nemá cenu skrývat, že matfyz, jak se fakultě přezdívá, je těžký. "Tradičně studium nedokončí polovina z přijatých studentů. Většinou odejdou ještě v prvním ročníku, někteří si vůbec netroufnou jít ani na jedinou zkoušku," popisuje děkan Zdeněk Němeček. "Proto jsme se rozhodli, že dovolíme skládat zkoušky z prvního ročníku ještě v ročníku druhém. Studenti tak mají víc času, aby si na obor zvykli."
Určitá zvýšená péče je potřebná. Pokud Česko nechce natrvalo sklouznout do pozice země, ve které si zahraniční společnosti jenom nechávají montovat své výrobky levně zaplacenými dělníky, potřebuje rozvíjet moderní technologie. A ty bez odborníků výborně ovládajících matematiku a fyziku nikdy nezíská.
Studium není pro každého
"Studium matematiky či fyziky vyžaduje speciální způsob myšlení a je hodně náročné. Není a nebude pro každého," připomíná Jan Maršák z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze.
Jak dodává, základní a střední školy si dnes mohou spoluvytvářet vlastní vzdělávací programy. "Mohou tedy otevírat specializované třídy se zaměřením na matematiku, fyziku či přírodní vědy, a některé školy to také dělají. Dnes je však doba, kdy se školy rozhodují spíše pro rozšířenou výuku jazyků než přírodovědných disciplín."
Podchytil tedy talenty Jeden den s fyzikou? Přilákal šest stovek středoškoláků, kterým fakulta nabídla populárněji laděné přednášky a prohlídku laboratoří. Někteří přijeli sami, jiní s organizovanou výpravou ze své školy.
Zájem o fyziku určitě mají Tomáš Havlík z Podještědského gymnázia v Liberci a Martin Mašek z gymnázia v Ječné ulici v Praze. Po přednášce o Sluneční soustavě ještě diskutovali s přednášejícím o tom, jak tlak fotonů ze Slunce ovlivňuje dráhu asteroidů.
"Z fyziky budu maturovat, ale pak bych chtěl studovat jinou školu," svěřil se Tomáš.
"Já jdu k maturitě až za dva roky. Co budu dělat potom, ještě vůbec nevím," navázal Martin.
Příjemná blondýnka o kus dál už ale jasno měla. Otevřeně přiznala, že s fyzikou určitě nebude mít v dalším životě nic společného a na akci přišla se školou místo vyučování. Jen své jméno říct nechtěla, aby svého fyzikáře nezarmoutila...
