Jedním z protikrizových opatření dnes už bývalé vlády Mirka Topolánka je i novela insolvenčního zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila v polovině května. Na jedné straně posiluje ochranu dlužníků v předkonkurzní fázi, na straně druhé vytváří podmínky, které pomohou předejít úplnému úpadku společnosti, a to formou reorganizace podniku. Zároveň také poskytuje pomoc zaměstnancům, kterým paralyzovaný podnik přestal vyplácet mzdy.
Raději další provoz než prodej za zlomek ceny
Účelem insolvenčního práva je především ochrana dlužníkova majetku před věřiteli i dlužníkem samotným tak, aby došlo k spravedlivému vypořádání závazků dlužníka. Ekonomická hodnota podniku však primárně nespočívá v jeho majetku, ale ve způsobu jeho užívání. Pokud má fungující podnik vyšší hodnotu než souhrn jeho majetku, je vždy výhodnější zachovat jeho provoz během procesu úpadku, než prodávat jednotlivý majetek za zlomek jeho zůstatkové hodnoty. Na této koncepci je založen i český insolvenční zákon. Jeho poslední novela tuto koncepci dále rozvíjí.
Podívejme se podrobněji na změny, schválené poslanci.
Omezení možnosti jednostranného započtení vzájemných pohledávek a závazků dlužníkovými věřiteli. Toto opatření reaguje mimo jiné na dosavadní praxi bank, které díky smluvní klauzuli o splatnosti celého úvěru v okamžiku zahájení insolvenčního řízení, automaticky inkasovaly veškeré peněžní prostředky na dlužníkově bankovním účtu na úhradu zůstatku úvěru. Tím jednak dosahovaly upřednostnění vlastních pohledávek před ostatními věřiteli a jednak zcela finančně ochromily dlužníka a znemožnily mu tak další provozování podniku. Účelem je zabránit, aby byl dlužník zbaven prostředků nezbytných k udržení chodu podniku.
Podpora úvěrů na zajištění provozu podniku. Poskytovatel takového úvěru má nárok na přednostní uspokojení pohledávky. Věřitel má nově možnost nezahrnovat úrokové výnosy z těchto úvěrů do vyměřovacího základu daně z příjmů.
Podpora revitalizace podniku, tedy procesů vedoucích k zabránění jeho úplného zániku. Především jde o zmírnění podmínek, které musí dlužník splňovat, chce-li zažádat o povolení reorganizace podniku.
Mzdové nároky zaměstnanců
Jedním z cílů novely je zmírnit sociální důsledky úpadku podniku. S tím souvisí i snaha o uspokojení mzdových nároků jeho zaměstnanců.
Úřady práce budou vyplácet zaměstnancům dlužníka, na základě jejich žádosti, náhradu dlužné mzdy, nejvýše však za tři kalendářní měsíce. Tato náhrada se týká nevyplacených mzdových nároků, které vznikly tři měsíce před a po vyhlášení moratoria nebo podání insolvenčního návrhu.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů, následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil informace o vyhlášení moratoria, nebo o zahájení insolvenčního řízení na úřední desce. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením tohoto řízení, nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria, nebo v den právní moci uvedeného soudního rozhodnutí.
Úhrada zbývajících mzdových nároků nad rámec náhrady poskytnuté úřadem práce, je pak zajištěna postavením těchto pohledávek na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, což zvyšuje šanci na jejich uspokojení v rámci konkurzu.
Nová úprava mzdových náhrad se vztahuje i na období od 1. září 2008 do dne nabytí účinnosti novely, pomůže tedy například také propuštěným zaměstnancům zkrachovalých skláren.
| Čtěte také: Ještě vám nepřišla výplata? Podívejte se, co dělat Kdy vám firma může snížit mzdu a jak se bránit Sněmovnou prošel plán proti krizi: šrotovné i dávky |
