Jen za tři čtvrtletí letošního roku bylo úřadům ohlášeno přes 1,8 milionu případů pracovní neschopnosti. Je to nejvíc vydaných neschopenek za poslední řadu let. Loni bylo k poslednímu zářijovému dni ukončeno přes 1,4 milionů pracovních neschopností a v roce 2019 zhruba 1,3 milionu. Průměrná prostonaná doba u letošních neschopenek je dlouhých 38 dní.
Hlavním faktorem, který stojí za nárůstem počtu nemocných, je nepřekvapivě pandemie nemoci covid-19. Celkový počet nahlášených případů totiž nezahrnuje pouze pracovní neschopnosti pro nemoc jako takové, ale i karantény, při nichž měli pojištěnci rovněž nárok na nemocenské.
A právě za delší nemocenskou mohou lidé získat takzvanou daňovou vratku. "Z náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem prvních 14 dní nemoci ani z nemocenské, kterou vyplácí sociální správa od 15. dne nemoci dál, se neodvádí daň z příjmu. A když se neodvede za daný měsíc daň z příjmů, nelze uplatnit ani měsíční slevu na poplatníka," vysvětluje expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Podle zákona ale musí být vyplacena. Za rok 2021 činí roční sleva na poplatníka 27 840 korun. Měsíčně je to 2 320 korun. Oproti minulým rokům tak roční sleva na poplatníka letos vzrostla o tři tisíce.
"Zaměstnanec, který byl nemocný měsíc či dva, případně i déle, neuplatnil během roku slevu na poplatníka v plné výši, což se narovná právě v ročním zúčtování daně a vznikne nárok na daňovou vratku," dodává Gabriela Ivanco, podle níž mají nárok na vrácení peněz z důvodu dlouhodobé nemoci pouze zaměstnanci, kteří během roku 2021 odvedli na dani z příjmu fyzických osob alespoň nějakou částku.
Kolik přesně zaměstnanec dostane, záleží na výši mzdy a ostatních faktorech jako jsou ostatní příjmy nebo jiné slevy na dani či daňové odpočty. Ale vesměs platí, že pokud zaměstnanec nemá žádné jiné příjmy, vratka daně ve výši 2320 korun bude vrácena vždy za celý měsíc nemoci.
A jak na to, abyste o peníze nepřišli? "Pokud zaměstnanec nemá žádné jiné příjmy, požádá v únoru svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně a část slevy na poplatníka, která nebyla uplatněna na měsíční bázi, mu bude vrácena zpět," říká Ivanco.
Má-li zaměstnanec i jiné příjmy, například z pronájmu, tak si daňové přiznání podá sám a sleva na poplatníka mu bude následně vyplacena finančním úřadem.
Peníze z daní mohou dostat i penzisté. "Nárok na nemocenskou mají i pracující starobní důchodci, nejvýše však 70 kalendářních dní a nejdéle do skončení zaměstnání. V praxi tedy mohou obdržet daňovou vratku i zaměstnaní starobní důchodci v případě delší nemoci," dodává daňová expertka.
Živnostníci mají smůlu
Osoby samostatně výdělečně činné uplatní slevu na poplatníka vždy až v ročním daňovém přiznání. "Z tohoto titulu dlouhodobá nemoc OSVČ nezakládá nárok na daňovou vratku. Osoby samostatně výdělečně činné navíc nemají na nemocenskou nárok automaticky, ale pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění," říká Ivanco. To si ovšem většina OSVČ neplatí.
