Praha - Dlužníci, kteří se dostanou do exekučního procesu, zaplatí za vymáhání od března méně.
Vládou by v nejbližších dnech měly projít novely dvou vyhlášek, které stanovují náhrady a odměny advokátů a exekutorů.
V druhé polovině roku by pak měla vymizet praxe, kdy se dlužníci o svých závazcích dovídají až v momentě, kdy jejich dluh vzrostl o stovky procent.
Ministerstvo spravedlnosti totiž připravilo návrh takzvané předžalobní výzvy. Věřitel by tak dlužníka musel kontaktovat ještě před podáním návrhu na zahájení řízení. Pokud by tak neučinil, nebyla by mu přiznána náhrada nákladů řízení, přišel by tedy o několik tisíc.
Předžalobní výzva
Podle stávající právní úpravy nemá věřitel povinnost informovat dlužníka před tím, než uplatní svůj nárok u soudu.
V praxi se tak stává, že se lidé až po několika letech od vzniku dluhu dozvědí o tom, že s nimi bylo zahájeno nalézací a exekuční řízení a že soud nařídil exekuci.
V tento moment (jak si ukážeme dále v textu) je ale již dluh navýšen o odměny pro advokáta a exekutora a často se tak z původních několika stokorun stanou tisícikoruny.
Nejčastěji se o takovém postupu hovoří v souvislosti s dopravními podniky a černými pasažéry. I když dopravní podniky ujišťují, že výzvy k uhrazení dluhu posílají vždy, konkrétní příklady to nepotvrzují nebo hovoří o neúplné informaci o výši dluhu.
„Praxe ukazuje, že současná úprava může působit potíže a může být dokonce zneužívána," řekla deníku Aktuálně.cz Tereza Palečková, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Proto ministerstvo nyní prosazuje změnu spočívající v požadavku, aby se věřitel předtím, než podá žalobu na plnění k příslušnému soudu, pokusil dlužníka kontaktovat. Aby ho tedy upozornil na existenci jeho dluhu a vyzval ho k včasnému uhrazení.
„Pokud žalobce žalovaného nekontaktuje a nevyzve k plnění a v následném soudním řízení bude úspěšný, nebude mu přiznána náhrada nákladů řízení," vysvětluje důsledky neposlání předžalobní výzvy Palečková. Dluh by se tedy v takovém případě nezvyšoval o odměny vymahačů.
Podle Palečkové je návrh teprve na začátku legislativního procesu a ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že předžalobní výzvy budou povinné nejdříve od července letošního roku.
Méně pro advokáty a exekutory
Od března pak nezaplacený či zapomenutý dluh bude levnější. Ministerstvo spravedlnosti totiž aktualizovalo dvě vyhlášky (330/2001 Sb. a 484/2000 Sb.), kterými se upravuje výše odměn a náhrad nákladů advokátů a exekutorů.
„Obě vyhlášky prošly opětovným připomínkovým řízením a jejich účinnost je stanovena k 1. březnu tohoto roku," řekl online deníku Aktuálně.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka. Podle něj návrh velmi pravděpodobně projde v nejbližších dnech vládou.
Současný stav u bagatelních pohledávek (tedy pohledávek do 10 tisíc korun) je takový, že advokátovi náleží následující paušální odměny:
- - 4500 korun, pokud je předmětem řízení pohledávka do 1000 korun,
- - 6000 korun, v rozmezí pohledávky 1000 až 5000 korun,
- - 9000 korun, při pohledávce od 5000 do 10 000 korun.
Novela vyhlášky 484/2000 Sb. jednak rozšiřuje počet pásem a dále snižuje advokátům odměny. Od března budou takovéto:
- - 1000 korun, pohledávka do 100 korun,
- - 1800 korun, pohledávky od 100 do 500 korun,
- - 3000 korun, pohledávky od 500 do 1000 korun,
- - 4000 korun, pohledávky od 1000 do 2000 korun,
- - 5000 korun, pohledávky od 2000 do 5000 korun,
- - 7500 korun, pohledávky od 5000 do 10 000 korun.
Novela 330/2001 Sb. pak upravuje odměny a náhrady exekutora. Z pohledu dlužníka dochází k jedné důležité změně.
V případě, že dlužník dnes do 15 dnů zareaguje (zaplatí) na příkaz k úhradě nákladů exekuce, bude exekuce skončena a exekutorovi se sníží o polovinu (z 3000 na 1500 korun) odměna.
Podle současné úpravy se ale takto nesnižuje paušální náhrada hotových výdajů exekutora. Novela toto pravidlo zavádí a dlužník v případě, že náhrady exekuce do 15 dnů zaplatí, od března ušetří polovinu z této částky, která činí 3500 korun.
Z osmi set devatenáct tisíc
Teď se vrátíme k záměru ministerstva spravedlnosti zavést institut předžalobní výzvy.
Nyní se dlužník o svém dluhu určitě dozví v momentě, kdy převezme platební rozkaz. Tehdy ale už nemá zaplatit jen samotnou výši dluhu, ale i odměny advokáta.
Pokud včas nezareaguje, narůstá jeho dluh o náklady exekučního řízení. Například u osmisetkorunové pokuty za jízdu načerno pak konečný účet vypadá takto (nepočítáme s úrokem z prodlení, který je zanedbatelný):
V případě, že dlužník zaplatí do 15 dnů od doručení příkazu k úhradě, tak se celková výše sníží o polovinu odměny exekutora 1800 korun (1500 Kč + 20% DPH).
Nyní tedy dlužník musí být poprvé se svou výší dluhu konfrontována až v okamžiku, kdy dluh kvůli řízení nabobtnal i o několik tisíc procent.
To má změnit navržená předžalobní výzva, která má dát dlužníkovi možnost uhradit skutečnou výši dluhu.
Člověk v tísni: Snížení odměn pro advokáty je nedostatečné
Když náš příklad osmisetkorunového dluhu aplikujeme na pravidla platná od března, pak se celková výše dluhu v případě exekuce sníží o 2700 korun celkově (včetně DPH) na odměnách advokáta.
Dalších 2100 korun (opět včetně DPH) dlužník může ušetřit v případě, že zaplatí včas příkaz k úhradě nákladů exekuce.
Jak online deník Aktuálně.cz již informoval, se snížením nesouhlasí někteří právníci nebo inkasní agentura M.B.A. Finance.
Dojde prý k tomu, že pro věřitele, inkasní společnost či případného postupníka nebude ekonomicky výhodné pohledávky vymáhat soudně. To podle nich zvýší počty dlužníků, jimž nebudou hrozit právní důsledky jejich nezodpovědného chování v podobě žaloby.
S takovými argumenty ale nesouhlasí Daniel Hůle z obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, který se ve své praxi setkává s příběhy dlužníků.
„Náklady na vymáhání nemají v žádném případě sloužit jako odstrašení, ale mají pokrýt reálné náklady, které s vymáháním částky věřitel má, a to se nyní skutečně neděje. Tvrzení společnosti jako M.B.A. Finance je naprosto účelové, neboť jim někdo ohrožuje velmi výnosný byznys," řekl Hůle online deníku Aktuálně.cz.
Podle něj je připravená změna vyhlášek, které upravují odměny advokátů a exekutorů, nedostatečná. „Zároveň se ukázalo, že advokátní lobby je mnohem vlivnější než lobby exekutorů, kteří mají být změnou postiženi výrazněji," říká dále Hůle.
Podle něj jsou to právě odměny advokátů, které jsou výrazně nadhodnocené a absolutně neodpovídají skutečně odvedené práci.
„Zajímavé je, že při přepočtení na paritu kupní síly máme v Česku výrazně nejvyšší náklady na vymáhání. Například na Slovensku jsou tyto náklady o cca 70 procent nižší," uzavírá Hůle.
