Praha - Žádné výdaje za spotřebu energií a naopak tři tisíce korun měsíčně do kapsy. Podle nově zveřejněné studie bydlení budoucnosti převrátí naruby dosavadní přemýšlení o rodinném rozpočtu.
Z kalkulace soudního znalce v oboru ekonomiky a zpracování dřeva a spoluautora projektu aktivních domů Jan Stani vyplynulo, že takzvané aktivní domy vyrobí více energie, než domácnost spotřebuje.
Přebytečnou energii pak lze prodat do rozvodné sítě. A vydělat.
Podle autora studie činí roční spotřeba aktivního domu na metr čtvereční a rok necelých 5 kilowattů. Díky fotovoltaickým panelům na budově je přitom možné vyrábět čtyřnásobně více energie - zhruba 20 kilowattů elektřiny na metr čtvereční ročně.
40 tisíc plus
A přebytečnou energii lze prodat na základě pevně stanovených sazeb cen obnovitelných zdrojů energií stanovených Energetickým regulačním úřadem.
Základním problémem je nicméně cena, respektive návratnost. Větší aktivní dům totiž přijde zhruba na deset milionů korun, menší o rozloze 90 metrů čtverečních přibližně na polovinu.
Souvislosti
- Banky letos za devět měsíců půjčily na hypotékách více než za celý loňský rok
- Úvěrům na modernizaci a renovaci bydlení hrozí zánik
- Hypoteční banky lákají klienty na slevy poplatků
- Katastrální úřady budou účtovat vyšší poplatky
- Požadavky Čechů na standard v bydlení narůstají
- Levné hypotéky jsou již minulostí
Blogeři o nájmech
"Místo v průměru 60 tisíc korun ročních výdajů za energie mohou majitelé aktivních domů naopak získat necelých 40 tisíc příjmů," konstatuje Staňa.
Pozitivní energetická bilance těchto domů je podle něj v souladu se současnými stavebnickými trendy a poptávka po takových stavbách výrazně převyšuje stávající nabídku.
V Česku nicméně ani jeden aktivní dům zatím nestojí. V zahraničí, například v Německu, je jich zhruba dvacet.
Jiná situace je u pasivních domů. Těch už se postavily i v Česku necelé dvě desítky, ale například v Rakousku je již zhruba 8 000 pasivních domů.
Dá se ušetřit i levněji
Podle Lubomíra Klobušníka z Energy Centre České Budějovice brání masivnější výstavbě nízkoenergetických (pasivních) domů v Česku především nejasnost tuzemských zákonů a prakticky nulová motivace takové domy stavět.
V současnosti je jedinou podporou dotace ve výši 200 tisíc korun od Státního fondu životního prostředí, avšak jen na fotovoltaické panely.
Na výstavbu či rekonstrukci budov s nízkou spotřebou energie by měly mít podle Klobušníka v rámci Operačního programu životního prostředí nově nárok také obce.
"To je ale oproti zahraničí málo, i když v současnosti jsou i u nás snahy, aby byla podpora nízkoenergetických domů kromě obcí rozšířena i pro veřejnost," konstatuje Klobušník.
Na rozdíl od aktivních domů by měly být podle dosavadních tuzemských i zahraničních studií investice do pasivních nízkoenergetických domlů jen zhruba o 10 procent vyšší než při standardní výstavbě.
V sousedním Rakousku jsou tyto stavby navíc podle Klobušníka podporovány mimo jiné zvýhodněnými hypotékami s dobou splatnosti 20 let.
On sám vidí jiný motivační nástroj pro výstavbu nízkoenergetických domů. "Cestou je daňová podpora materiálů, z nichž se vyrábějí komponenty snižující energii," tvrdí.
