Praha - Vláda ve středu pozdě večer schválila návrh, který omezí výši státního příspěvku ke stavebnímu spoření.
Beze změn tak prošel návrh ministerstva financí, obsahující snížení příspěvku už za letošní rok a zdanění úroků.
Během října by o škrtech měla rozhodnout Poslanecká sněmovna, kde však má vláda jasnou většinu. To zatím platí i o Senátu.
Ministerstvo předtím v připomínkovém řízení odmítlo i výhrady České národní banky ke zdanění takzvaných úrokových bonusů. Ani v tomto případě podle něj nejde o nepřípustnou retroaktivitu chystaného zákona. A nesdílí ani obavy České bankovní asociace, že zpětné zdanění ohrozí důvěru v celý bankovní systém.
První fáze změn, schválená vládou, má být účinná už od ledna příštího roku. Zavádí 50% daň na státní příspěvek za letošní rok a snížení podpory na maximálně dva tisíce korun počínaje příspěvkem za rok 2011. Další novinkou je zdanění nově připsaných úroků (běžnou 15% sazbou daně z příjmů).
Do konce letošního roku chce ministerstvo financí připravit koncepčnější změnu zákona. Ve hře je zejména účelové omezení příspěvku pouze na bydlení. A také možnost, že by stavební spoření mohly nabízet i jiné finanční ústavy, nejen spořitelny. Tyto novinky mají být účinné až od roku 2012.
"Úplné zrušení státního příspěvku však neplánujeme," řekl v České televizi premiér Petr Nečas (ODS).
Podpora klesne na dva tisíce. Všem
Novela zavádí 50% srážkovou daň na státní příspěvek za rok 2010, vyplácený v roce 2011.
Počínaje podporou za rok 2011 pak má být speciální daň nahrazena snížením státní podpory přímo v zákoně. Ta nebude - na rozdíl od srážkové daně - poloviční oproti současnosti, ale klesne "jen" z maximálních 3000 na 2000 korun (přesněji z 15 na 10 procent základu).
Skončit má také daňové osvobození úroků ze stavebního spoření. Nově budou zdaněny 15 procenty, tedy stejně jako daň z příjmů, a to počínaje úroky připsanými v roce 2011.
Škrty se dotknou všech smluv, tedy včetně těch, které byly nebo budou uzavřeny do konce letošního roku. Výrazněji je pocítí lidé se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003, na něž dosud čerpali podporu až 4500 korun ročně. Ti za letošní rok dostanou jen 2250 korun (50% daň) a počínaje dalším rokem pak jen dva tisíce, tedy stejně jako lidé s novějšími smlouvami
Omezení účelu přijde až později
Ani lidé, kteří uzavřou smlouvu o stavebním spoření až během roku 2011, však zřejmě nepřijdou o státní podporu, přestože naspořené peníze nepoužijí na bydlení. "Účelové omezení příspěvku chystáme až od ledna 2012," řekl už v srpnu online deníku Aktuálně.cz ministr financí Miroslav Kalousek. Má být součástí "definitivní systémové úpravy".
Oproti škrtům v samotné výši podpory se má účelové omezení dotknout týkat jen nových smluv, tedy podepsaných pravděpodobně po lednu 2012.
Retroaktivita? Ano, ale jen nepravá
Kritici škrtů upozorňují na nepřípustnost takzvané retroaktivity, tedy zpětné působnosti zákona. Podle převažujícího právního názoru je však navrhovaná změna přípustná, protože jde jen o nepravou retroaktivitu (podrobněji jsme se této otázce věnovali v samostatném článku).
ČSSD už přesto avizovala, že se ohledně zpětných škrtů obrátí na Ústavní soud (podrobněji zde).
Ministr financí Miroslav Kalousek vychází z toho, že právo na státní podporu nevyplývá ze smlouvy o stavebním spoření, ale při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. A nárok na příspěvek za rok 2010, i když se týká třeba peněz vložených už letos v lednu, se vždy posuzuje až na začátku následujícího roku, tedy po předpokládané účinnosti novely.
Ústavní soud v jednom ze svých nálezů (netýkal se však konkrétně stavebního spoření) obecně konstatoval, že nová právní úprava může být od nabytí své účinnosti použita i na právní vztahy vzniklé před její účinností. Pouze v případě, kdy by "oprávněná očekávání adresátů právní úpravy" výrazně převýšila potřebu přijetí legislativní změny, mohlo by toto řešení výjimečně představovat rozpor se zásadami demokratického právního státu.
"Naléhavost změny právní úpravy je dána především potřebou celkového ozdravení veřejných rozpočtů. To je natolik zásadní argument, že musí převážit i nad případným odlišným očekáváním stávajících účastníků spoření," věří Kalousek. Lidé podle něj nemohou legitimně očekávat, že státem poskytovaná podpora ve stávající výši bude trvat neomezeně dlouho, tedy i přes negativní vývoj veřejných rozpočtů.
"Ostatně podobně lze argumentovat i v oblasti daní - nikdy nelze očekávat, že konkrétní daňová sazba bude navždy platná. Naopak, ke změnám dochází velmi často, a přitom daně jsou velmi často používány jako pobídka určitého produktu nebo služby, stejně jako je tomu u státní podpory," dodává Kalousek.
Lidé s úrokovým bonusem přijdou o víc
Česká národní banka však v připomínkovém řízení upozornila na možný problém se zdaněním takzvaných úrokových bonusů. Na ten mají nárok - zjednodušeně řečeno - lidé, kteří se ve smlouvě vzdali práva na úvěr a chtějí jen spořit. Díky tomu získali mnohem výhodnější úrok, který ale obdrží až zpětně při ukončení smlouvy.
ČNB navrhla, aby zdanění podléhala jen ta část úrokového bonusu, která souvisí s obdobím po 1. lednu 2011. Jinak hrozí problém s retroaktivitou zpětného zdanění, a tedy i soudní spory. Rizikem pro stabilitu systému je také vlna rušení těchto "přespořených smluv" ještě před účinností nového zákona.
Ministerstvo financí ale připomínce ČNB nevyhovělo. "Úrokový bonus je součástí připisovaného úroku z vkladu a proto podléhá stejnému daňovému režimu. V zájmu zachování spravovatelnosti a konzistentnosti uvedeného daňového režimu nelze část úroku zdaňovat odchylně od standardní úpravy," uvedlo ministerstvo v návrhu, který poslalo do vlády.
Podle Kalouska nehrozí ani ukončení všech smluv obsahující úrokový bonus, protože i přes chystanou daň přinesou nadstandardní zhodnocení.
Dosavadní osvobození příjmů z úroků bylo podle něj původně motivováno snahou zatraktivnit produkt stavebního spoření a tím podpořit bytovou výstavbu. "Nynějším zrušením tohoto osvobození chceme - kromě dodatečného příjmu do rozpočtu - odstranit z dnešního pohledu neodůvodněnou konkurenční výhodu ve vztahu k dalším bankovním produktům," dodává Kalousek.
Hrozí i zdanění bankovních vkladů?
Určitým novým prvkem v diskuzi o škrtech byl také názor České bankovní asociace. Retroaktivní změny u stávajících klientů prý mohou narušit důvěru v bankovní depozitní systém.
Jednorázové zdanění státní podpory za rok 2010 je podle bank nesystémové a může i u střadatelů běžných bank vyvolat obavy o budoucí stav jejich úspor. Mohou si myslet, že hrozí další jednorázová zdanění jejich vkladů u bank, jakmile bude vláda potřebovat vyrovnat rozpočet. Klesne také důvěra v další dlouhodobé finanční produkty s určitým státem podporovaným zvýhodněním, typicky v penzijní připojištění.
"Klienti si mnohdy sjednávají stavební spoření na pobočkách banky, kde jim bylo doporučováno jako dlouhodobý a bezpečný způsob ukládání části vkladů. Jejich nespokojenost klientů se tak odrazí i v důvěře v bankovní poradce na přepážkách," uvedli zástupci asociace v připomínkovém řízení.
Ministerstvo však namítá, že speciální 50% daň se vztahuje ke státní podpoře, nikoliv ke vkladu. Pokles důvěry v bankovní systém proto podle něj nehrozí.
Stát ušetří přes šest miliard
Ministerstvo financí očekává, že snížení podpory ušetří státnímu rozpočtu šest miliard korun už v roce 2011, v dalším roce pak úspora naroste na 6,5 až 8,5 miliardy "podle konkrétní reakce účastníků stavebního spoření".
| Čtěte také: Banky jenom strašily, hypotéky dál zlevňují. Až na 3 % Stavební spoření zůstane výhodné. I přes škrty Omezení stavebního spoření: Slovensko ho raději zrušilo |
Snížením státní podpory má podle ministerstva dojít ke zrovnoprávnění stavebního spoření s dalšími produkty na trhu, například termínovanými vklady či spořicími účty. "Průměrná úroková míra u spořících a termínovaných účtů činí 2 až 3 % ročně, přičemž stavební spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení téměř 6 % ročně," uvádí návrh novely.
Podle Kalouska bylo snížení podpory zvoleno tak, aby nebyla narušena rovnováha systému a aby produkt stavebního spoření zůstal výhodnější oproti spořicím účtům (jako kompenzace za omezenou možnost nakládat s uspořenou částkou).
