Praha - Co vedlo odboráře ke svolání pětihodinové stávky, která má už tento týden zastavit vlaky i hromadnou dopravu ve velkých městech?
Vadí jim vyšší zdanění takzvaných benefitů, tedy zaměstnaneckých výhod. Vyšší daň schválili poslanci napříč stranami vloni na podzim (bez větších protestů odborů) a platí od začátku ledna. Cílem novely tehdy bylo (podle důvodové zprávy ministerstva financí) "stanovit stejná pravidla pro všechny zúčastněné strany a zamezit zvýhodňování některých osob".
Za vše může pro laika nenápadné ustanovení v novele zákona o DPH, podle něhož je základem daně u poskytovaných benefitů nově takzvaná běžná cena na trhu, nikoliv zvýhodněná jako dříve.
Všechno, co vám zaměstnavatel dává levněji
Kvůli novele tak zdražilo - nebo brzy může zdražit - všechno, co firma poskytuje svým zaměstnancům levněji než ostatním odběratelům, respektive co jim dává levněji, než je obvyklá cena na trhu.
Příkladem je třeba zaměstnanec pivovaru, který má nárok na lahve piva za dvě koruny, ačkoliv jejich běžná cena je tři koruny. Zaměstnavatel sice musel DPH z každé lahve platit i dříve, základem daně však byla zvýhodněná cena, tedy dvě koruny. Od ledna nově platí, že základem je cena obvyklá, tedy tři koruny. Firma tedy musí nově odvést z každé takové lahve dvacetník na DPH.
Podobně se firmám prodražilo všechno zboží i služby, které zaměstnancům poskytují výhodněji. Třeba závodní stravování (levnější obědy v kantýně oproti restauracím v okolí), bezplatné nebo zlevněné jízdenky (oproti ceně pro běžné zákazníky), ale třeba i levnější ubytování (služební byty či rekreace) nebo levnější či bezplatné telefonování.
U režijních jízdenek přitom nejde jen o korunový rozdíl v základu daně jako u zmíněného piva, kde DPH při sazbě 20 % vzroste jen o 20 haléřů za kus. Zatímco zaměstnance Českých drah včetně důchodců přijde "režijka" na 250 korun, běžný cestující by za srovnatelnou celosíťovou jízdenku pro první třídu musel zaplatit 22 tisíc korun.
Při 10% DPH se tedy drahám tento benefit teoreticky prodraží o dva tisíce za kus. Jde však o maximální možný odhad. Ve skutečnosti totiž zatím není jasné, z jaké "obvyklé" ceny by se měl daňový základ počítat - tedy zda ze zmíněných 22 tisíc korun, nebo z ceny nižší (odbory totiž argumentují tím, že režijní jízdenku většinou zaměstnanci nevyužívají v maximálním možném rozsahu).
Zdraží nebo zruší úplně
Přestože vyšší daň zaplatí zaměstnavatelé, nakonec dopadne právě na zaměstnance. Firmy totiž budou muset dosavadní benefity zdražit, takže zaměstnanci si připlatí třeba za oběd v kantýně nebo výhodnější jízdenky (byť obojí nejspíš zůstane i nadále výrazně levnější než pro běžné zákazníky).
Nebo se firmy rozhodnou některé dosavadní benefity úplně zrušit. Vzrostou jim totiž náklady nejen kvůli vyšší dani, ale také kvůli vyšší administrativě (přinejmenším se zjišťováním "obvyklé ceny na trhu").
Třetí možností je ponechání dosavadní ceny benefitů, ale pak si to zaměstnavatelé pravděpodobně brzy vykompenzují jinde - například tím, že nezvýší mzdy tak jako v "normálním" případě.
Už nyní si kvůli změně zákona musí zaměstnanci některých firem připlatit kolem pěti až šesti korun denně (oproti loňsku) za oběd v kantýně. Zaměstnanci drah by si zřejmě za režijní jízdenky museli připlatit řádově stovky korun ročně.
Novinka? Ne, jen návrat k dřívějšímu stavu
Trochu paradoxní na současných protestech je, že podobná úprava platila v Česku do roku 2004, tedy za vlády vedené sociální demokracií. ČSSD také vloni bez větších výhrad souhlasila s návratem této úpravy, tedy vyšší daní, ačkoliv její šéf Jiří Paroubek nyní označuje za hlavní viníky hrozící stávky zástupce ODS Mirka Topolánka a TOP 09 Miroslava Kalouska.
"Obdobné ustanovení známe již z předchozích let - bylo účinné do konce dubna 2004, tedy do vstupu Česka do Evropské unie," potvrzuje Jaroslava Hanková z poradenské společnosti Apogeo Accounting & Payroll.
Zákon tehdy obsahoval ustanovení, které se týkalo stanovení základu daně pro výpočet DPH v případě, že je plnění poskytnuto osobě „mající zvláštní vztah k plátci". Tou byla mimo jiné také osoba v pracovněprávním či obdobném vztahu.
"Pokud tedy plátce poskytnul této osobě plnění bez úplaty (tj. zdarma) nebo jí poskytnul slevu, případně byla stanovena cena vyšší než by byla cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu (zákon o oceňování majetku), pak byla základem daně cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu (o oceňování majetku). Případně ještě dříve používal zákonodárce pojmu cena obvyklá," připomíná Hanková.
Redakce Aktuálně.cz se na nezávislé daňové odborníky obrátila poté, co se vyjádření ministra financí Eduarda Janoty a následně Úřadu vlády lišila (přinejmenším na první pohled). Zatímco Janota ve sněmovně minulý týden potvrdil, že do roku 2004 byla zákonná úprava prakticky stejná jako od letošního ledna, Úřad vlády to vzápětí popřel.
V materiálu připraveném sekcí předsedy vlády pro odborné činnosti, na který novináře tento týden odkázal premiér Jan Fischer, najdeme toto upřesnění: "DPH u zaměstnaneckých benefitů se před rokem 2004 vypočítávala ze skutečné ceny, za kterou benefit zaměstnanci dostávali. Takzvaná cena obvyklá měla být uplatněna pouze tehdy, pokud benefit byl některému zaměstnanci poskytnut zdarma nebo se slevou." Podle vlády tak ani před rokem 2004 neplatila povinnost uplatnit cenu obvyklou na všechny zaměstnanecké benefity.
| Čtěte také: Nestihnete kvůli stávce vlaků práci? Trestu se nebojte |
Hanková připomíná, že tehdejší striktní ustanovení však překvapilo zástupce Evropské unie při přístupových rozhovorech. Podle Hankové konstatovali, že Česko poněkud předběhlo unii. Zákon o DPH, účinný od 1. května 2004, tak již počítal DPH z nižšího základu než dříve.
"Zástupci EU tehdy tvrdili, že tohle - tedy vyšší daň - by prý odboráři v Německu nebo Francii nedopustili. A asi by nebylo dobře, aby v České republice něco takového bylo aplikováno," připomíná jednání v roce 2004 také poslanec ODS Michal Doktor.
Od roku 2005 tedy platila úleva ve zdaňování benefitů. "A najednou, v roce 2009, se Evropská unie probírá a zjišťuje, že objem zaměstnaneckých benefitů v celé Evropě je tak obrovský, že to vyvolává obrovské distorze na trhu a únik DPH z poskytnutých slev je tak velký, až je velmi zajímavý pro státní pokladny všech členských států," dodává Doktor.
Připomíná také, že odboráři během roku 2009 výrazněji neprotestovali, přestože se účastnili připomínkového řízení. Proti tehdy nebyli ani zástupci ČSSD.
| Čtěte také: Zdražil benzin i nájmy. Ostatní ceny vzrostou později Platit DPH z nezaplacené faktury? Stát chystá úlevu Domácí slivovice se prodražila. Může za to DPH |
Ministr financí Eduard Janota se nicméně zastal odborářů i ČSSD. "Ve vládním návrhu novely DPH bylo tehdy napsáno, že Evropská komise vyžaduje, aby v případě benefitů byla základem daně vyšší částka. Až později se zjistilo, že do unijní směrnice se opět dostala formulace v tom smyslu, že jde o možnost, ne o nutnost," vysvětlil Janota.
Podlle premiéra Jana Fischera se problém s vyšším zdaněním jevil jako technické nedopatření, nyní platná pasáž prý nebyla dobře připravena. S tím však nesouhlasí exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) - připomněl, že ustanovení o vyšším zdanění výhod vložil do zákona promyšleně a úmyslně. Do sněmovny ale nyní platnou novelu posílala už Fischerova vláda.
Rozpočtu se to prakticky nedotkne. Nebo přijde o stamiliony?
Podle Janoty by sice nižší daň připravila státní pokladnu řádově o stamiliony korun ročně, přesto však za současné situace souhlasí s opětovným snížením, zvláště když nejde o požadavek EU.
Úřad vlády to však vzápětí popřel, řádově prý jde pouze o desítky milionů korun. "Důvodem je především fakt, že není zcela jasné, v jakém rozsahu jsou benefity poskytovány a v jakém rozsahu se změnou zdaňování dojde k omezení jejich poskytování," říká mluvčí vlády Roman Prorok.
"Obojí údaj je možný, protože zde nelze provést žádný přesný odhad. Částka v řádech stovek milionů je možná a nelze ji vyloučit, velmi konzervativní odhad je v řádu desítek milionů," vysvětlil následně mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Prorok také připomíná, že ve státním rozpočtu na rok 2010 se s příjmem z nového způsobu výpočtu DPH u zaměstnaneckých výhod nepočítalo.
