Praha - Čekáte, že vám banka podle smlouvy včas oznámí novou sazbu hypotéky pro další období nebo jinou změnu podmínek? Raději na to nespoléhejte. Dopis vám ani nemusí přijít a přesto jej banka považuje za doručený. A protože jste proti zvýšení úroků nebo jinému "oznámení" z banky včas neprotestovali, musíte se s výrazně horšími podmínkami smířit.
To je ve stručnosti jeden z možných, byť ne příliš častých dopadů takzvané fikce doručení, kterou banky, splátkové firmy či třeba ČEZ používají ve smlouvách. Podle několika rozhodnutí Nejvyššího soudu je však takové ujednání neplatné, protože podobnou právní domněnku nelze založit dohodou. Zvláště pokud je přísnější než úprava v občanském zákoníku.
Bankám i dalším firmám tak hrozí komplikace, pokud klient napadne starší případy, kdy mu vypršel důležitý termín jen proto, že počítaly lhůtu ode dne údajného doručení písemnosti nezávisle na tom, kdy a jestli vůbec ji adresát skutečně obdržel.
Klienti tak ve skutečnosti mají silnější práva, než vyplývá ze smluv a všeobecných obchodních podmínek.
Podepsal jste, máte smůlu
Komplikovaný právní problém si zkusme ukázat na zjednodušeném příkladu.
Pan Pavel věděl, že mu někdy v létě končí pětiletá fixace úrokové sazby u hypotéky. Patřil bohužel k pasivním klientům, kteří čekají, až se jim banka včas písemně ozve a oznámí novou úrokovou sazbu na další období.
Už dříve si však Pavel v bance zjistil, že od doručení dopisu bude mít alespoň tři týdny čas na případný nesouhlas. Věřil tedy, že se když tak ještě stihne poohlédnout po lepších podmínkách u konkurence.
Jenže v létě na blížící se konec fixace už tolik nemyslel. Před dovolenou měl plno práce, pak se 14 dnů rekreoval v zahraničí (se sousedem si domluvil zalévání kytek a vybírání schránky) a po návratu jej zase naplno pohltily pracovní povinnosti.
Teprve pak si vzpomněl, že dopis kvůli končící fixaci zatím nedostal - tedy pokud se neztratil u souseda společně s množstvím různých letáků.
Zašel na pobočku a tam na něj čekala šokující informace: Dopis oznamující novou sazbu mu poslali už před měsícem, a protože se Pavel do tří týdnů neozval, brali to jako souhlas.
Pavlovi tak na dalších pět let vzrostou splátky hypotéky o 1200 korun měsíčně, na konkurenční nabídku už je pozdě.
Banka sice poslala dopis jen obyčejně, nikoliv doporučeně, všeobecné obchodní podmínky (fakticky součást smlouvy) to však připouštějí.
Rozhodující bylo ustanovení, že obyčejný dopis z banky se považuje za doručený pátým dnem po odeslání. S tímto pravidlem kdysi Pavel souhlasil, když podepsal smlouvu.
Hypotéky, spotřebitelské úvěry, ČEZ...
Problémové ustanovení, podle něhož je obyčejný dopis doručen pátým či desátým dnem po odeslání, používají přinejmenším Citibank, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, Poštovní spořitelna, Raiffeisenbank a UniCredit Bank, z větších splátkových společností pak Cofidis, Profi Credit, eCredit a Triangl.
Zdaleka přitom nejde jen o hypotéky a ostatní bankovní úvěry. Počítání důležitých lhůt ode dne fiktivního doručení se uplatňuje například také u nebankovních spotřebitelských půjček a najdeme jej třeba také u společnosti ČEZ.
Podle § 45 občanského zákoníku přitom "projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde". Přestože zákon bohužel nestanoví podrobnosti, Nejvyšší soud v několika případech (byť se netýkaly přímo bank a splátkových firem) zdůraznil: Základem je, aby se písemnost vůbec dostala do "sféry dispozice" adresáta.
Jinými slovy: Adresát musí mít objektivní možnost se s obsahem písemnosti seznámit. Neznamená to sice, že by si ji skutečně musel přečíst, nicméně pokud mu vůbec nedojde nebo si ji z omluvitelných důvodů nemůže včas převzít, nezačne vůči němu "působit" a nezačne ani běžet důležitá lhůta vázaná na doručení.
"Podle Nejvyššího soudu může být taková právní domněnka založena pouze zákonem, nikoliv dohodou stran," říká Jaroslava Ignáciková z advokátní kanceláře Ambruz & Dark (jde například o rozsudek 32 Cdo 2536/2007 nebo 28 Cdo 2622/2006). Odesílatelé takových zásilek riskují nepříjemné důsledky a v případě sporu by se obtížně bránili.
"Jakkoliv se taková ustanovení ve smlouvách vyskytují dosti často, v právní praxi převažuje názor, že takzvanou hmotněprávní fikci doručení nelze smluvně sjednat," potvrzuje Miloš Temel z advokátní kanceláře Kinstellar.
Dva soudci oslovení online deníkem Aktuálně.cz navíc připomínají jedno ze základních pravidel občanského práva, podle něhož je neplatný právní úkon, který odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Obyčejnou poštou raději ne
Smluvní úprava tedy nemůže být přísnější než zákon, který počítá s objektivní možností seznámit se s písemností. Zákon (či přesněji soudní praxe) tedy připouští i "polehčující okolnosti" - možnost obrany proti fikci doručení, jestliže klient zásilku nedostal nebo si ji opravdu nemohl včas vyzvednout.
Poučení je jednoduché: Důležité písemnosti by firmy měly ve vlastním zájmu posílat doporučeně nebo do vlastních rukou.
"U obyčejných zásilek by totiž v případě sporu musely prokázat, že zásilka byla skutečně doručena do schránky adresáta - nikoliv pouze odeslána. A to je prakticky nemožné," říká brněnský advokát Tomáš Philippi.
Podle některých smluv může klient (údajného) nedoručení zásilky dokonce využít ve svůj prospěch - protože banka prokazatelně neoznámila něco jiného, platí nadále původní smlouva, tedy například i dosavadní úroková sazba hypoték. Záleží ale vždy na konkrétním znění smlouvy (obchodních podmínek).
"Obyčejným dopisem oznamuje změnu úrokové sazby na konci fixace nejméně šest tuzemských bank," potvrzuje ředitel makléřské společnosti Golem Finance Libor Ostatek. Zřejmě pouze dvě - Raiffeisenbank a zejména GE Money Bank - však podle analýzy Aktuálně.cz současně uplatňují zmíněná přísná pravidla pro doručování běžných zásilek.
"Je jen otázkou času, kdy se objeví první soudní precedens - tedy kdy klient obyčejnou poštou dostane oznámení o úrokové sazbě, která je pro něj nevýhodná, a on bude tvrdit, že mu nic nepřišlo. Myslím, že to banka neustojí, pokud se klient rozhodne bránit právní cestou," dodává Ostatek.
Uložené zásilky se jen tak nezbavíte
Dopis poslaný doporučeně či do vlastních rukou je tedy pro odesílatele mnohem bezpečnější. Je-li uložen na poště, prokazatelně se dostane do adresátovy sféry dispozice (poté, co jej pošta o uložení vyrozumí).
I v tomto případě sice smlouvy počítají s fikcí doručení (typicky poté, co adresát nepřevezme zásilku včas nebo se vrátí odesílateli jako nedoručitelná), nejde už ale o přísnější úpravu než v zákoně. Dohoda pouze nesmí stanovit termín fiktivního doručení dříve (například třetí den po uložení zásilky), než skutečně uplyne - většinou desetidenní - lhůta pro uložení zásilky.
"Musí existovat nějaká obrana odesílatele proti lidem, kteří úmyslně nechtějí převzít zásilku nebo třeba změnili adresu a bance to v rozporu se smlouvou nenahlásili," vysvětluje Tomáš Philippi.
Jenže také u zásilky uložené na poště se může stát, že si ji adresát kvůli dovolené nebo nemoci nestihne vyzvednout.
Podle právníků by klient v takovém případě měl co nejdříve kontaktovat odesílatele a dohodnout se. Jinak by musel rozhodnout soud, který v každém konkrétním případě posoudí, zda například měsíční dovolená nebo nemoc skutečně vedla k objektivní nemožnosti seznámit se s písemností.
Bdělým náležejí práva
"I když se klient vrátí z dovolené a z lístečku od pošty zjistí, že doba pro vyzvednutí uložené zásilky už uplynula, neměl by celou záležitost pustit z hlavy," doporučuje Philippi. Odkazuje přitom na právní zásadu "bdělým náležejí práva" - tedy že kdo se vědomě nestará o svá práva, nemá pak příliš šancí u případného sporu.
Podobně nemusí u soudu uspět ani člověk, který jede na rok do zahraničí a nezařídí si vybírání pošty, případně nenahlásí jinou korespondenční adresu nebo se s bankou včas nedomluví na jiném vhodném řešení.
Na druhou stranu podle některých právních názorů je nutné přihlížet také k tomu, že běžný klient (adresát) je v těchto případech většinou laikem a slabší stranou. Firmy by se tedy po neúspěšném doručení zásilky měly pokusit kontaktovat klienta ještě jiným vhodným způsobem, například telefonicky nebo e-mailem na kontakty uvedené v jejich databázi.
Banky: V praxi nejsou problémy
Samotné banky na dotaz Aktuálně.cz ujišťují, že by se v podobných případech snažily s klientem dohodnout individuálně.
"Pokud klient tvrdí, že mu obyčejný dopis nebyl doručen, zašleme mu novou doporučeně, případně si ji může převzít na pobočce. Za posledních několik let řešilo naše právní oddělení jen jeden takovýto případ. Častěji dochází k tomu, že se klient přestěhuje a nezmění si u nás korespondenční adresu," říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
"Nejde o oblast, kde bychom registrovali více než několik jednotek reklamací. Těmi se pak vždy zabýváme individuálně tak, abychom zohlednili situace, kdy klient ne vlastní vinou skutečně sdělení nemohl dostat," odpověděl také mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
| Čtěte také: Banky využily díru v zákoně, peníze vám pošlou pomaleji Predátorský index ukazuje, na jaké půjčky si dát pozor Chcete půjčku? Dostanete více práv, stát vás ochrání |
Podle mluvčí společnosti Home Credit Evy Řimnáčové je v zájmu firmy klienta kontaktovat. "Když se nám zásilka vrátí jako nedoručitelná, pokoušíme se s ním spojit buď prostřednictvím další adresy, kterou uvedl ve smlouvě, nebo ho zastihnout na telefonu a na převzetí písemnosti se s ním domluvit," upřesňuje.
Jaké další podmínky v obchodních podmínkách různých firem vás zaujaly? Máte nějaké sporné ustanovení přímo ve smlouvě? Vaše názory a tipy můžete psát přímo autorovi článku.
