Praha - Statisíce lidí, kteří se v Česku chytli do takzvané dluhové pasti a dosud neměli šanci se z ní dostat, mohou dostat naději na nový životní start. Vláda dnes znovu schválila novelu insolvenčního zákona připravenou ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Ta má lidem výrazně zpřístupnit oddlužení, tedy takzvaný osobní bankrot.
Stejný návrh podpořila už před rokem tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, poslanci jej ale nestihli do konce volebního období schválit. Proto současná vláda vedená Andrejem Babišem a složená jen ze zástupců hnutí ANO posílá návrh znovu do Poslanecké sněmovny. Na další projednávání by už nemělo mít vliv, že tato vláda nezískala důvěru - pokud to nakonec nepovede k předčasným volbám.
Pokud změnu schválí i parlament, mohli by se nezvladatelných dluhů - zřejmě od začátku roku 2019 - zbavit také lidé, kteří podle dosavadních pravidel nedosáhnou na osobní bankrot. Do procesu oddlužení by nově mohli vstoupit i lidé s nízkými příjmy. Věřitelé - nejčastěji banky a úvěrové společnosti - by dostali zpět jen zlomek dluhu, v extrémním případě dokonce ani korunu. Výměnou za to by ale dlužník musel procházet osobním bankrotem déle než nyní.
Podle bank a úvěrových společností fungují dosavadní pravidla dobře. Firmy se obávají, že dlužníci ztratí motivaci splácet dluhy a naučí se oddlužení využívat právě tak, že z extrémního případu udělají případ běžný a ze svých dluhů nic nesplatí. To by pak mohlo vést k dražším úvěrům a přísnějšímu vymáhání, které na dlužníky dolehne ještě před vyhlášením osobního bankrotu.
Návrh se nelíbí ani některým opozičním politikům. "Vláda chce chránit nezodpovědné. Asi proto, že v nich vidí své voliče. Věřím, že zodpovědných je víc," uvedl už před rokem tehdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Pelikánův návrh by nicméně ve sněmovně mohli podpořit poslanci ČSSD a KDU-ČSL, jejichž vládní zástupci pro něj hlasovali už před rokem. S nimi by hnutí ANO mělo potřebnou většinu.
Skončí třetinový limit, proces ale potrvá sedm let
V současnosti má člověk, jehož příjmy už na zaplacení dluhů nestačí, dvě možnosti. Jednou z nich je osobní bankrot - pro jeho vyhlášení ale musí dlužník vydělávat tolik, aby byl schopen do pěti let splatit alespoň třicet procent svých závazků. Pokud podmínku splní, jeho zbylé dluhy se vymažou. Po tuto dobu zůstává dlužníkovi jen částka takzvaného nezabavitelného minima.
Druhá dosavadní možnost je pak horší: Lidé, kteří dosud na osobní bankrot nedosáhnou, musí své dluhy platit prakticky donekonečna bez vyhlídky na jejich prominutí - i v tomto případě jim zůstává jen nezabavitelné minimum (to se odvíjí od životního minima dlužníka a nákladů na bydlení stanovených státem, zvyšuje se za každé dítě a manžela či manželku).
Novela prosazovaná ministrem Robertem Pelikánem chce dát šanci i těmto lidem. Mimo jiné i proto, že "doživotní dlužníci" se dosud stahují do šedé ekonomiky, tedy pracují načerno a tají své výdělky. Pokud by se jim dluhy po určité době vymazaly, mohli by znovu začít oficiálně pracovat, z čehož by měl prospěch i stát: člověk by opět začal platit daně nebo sociální a zdravotní pojištění, stát by zároveň ušetřil na dávkách či výdajích souvisejících se sociálním vyloučením.
Do procesu oddlužení by podle novely mohli vstoupit lidé v zásadě bez ohledu na možnou výši splacených dluhů. Skončila by tedy dosavadní podmínka, podle níž musí být člověk schopen uhradit během pěti let aspoň 30 procent svých dluhů.
Nově by tito lidé procházeli oddlužením delší dobu - sedm let. Neměli by však pevně stanoveno, jak velkou část závazku musí splatit. Zbytek dluhu by jim stát po sedmi letech odpustil, pokud by insolvenční správce usoudil, že se snažili splatit co nejvyšší část dluhu. Teoreticky by tak v krajním případě stačilo, když dlužník bude mít na úhradu nákladů souvisejících s oddlužením - tedy především zhruba tisíc korun měsíčně na práci insolvenčního správce.
Soud by mohl povolit proces oddlužení všem, kteří "nesledují nepoctivý záměr" - tedy pokud si například nevzali půjčku, o níž předem věděli, že ji nebudou chtít splácet - a mají zájem na svém oddlužení spolupracovat s insolvenčním správcem.
Ani tato mírnější pravidla by ale podle návrhu nemohl využít člověk, jehož "dosavadní způsob života dlužníka svědčí o zjevné lehkomyslnosti a nedbalosti, pro které lze důvodně předpokládat, že nebude plnit své povinnosti v insolvenčním řízení". Nedosáhnou na něj ani ti, kdo již v předchozích sedmi letech oddlužením prošli.
Hranici 30 procent novela zachovává jen pro ty, jejichž nezajištěné dluhy přesahují tisícinásobek existenčního minima, tedy nyní částku 2,2 milionu korun. Kdo má vyšší dluhy, toho by hranice 30 procent mohli zbavit jen jeho věřitelé.
Věřitelé jsou proti, situace se podle nich ještě zhorší
Podmínky pro osobní bankrot je podle Pelikána potřeba změnit, protože v Česku jsou statisíce lidí, kteří se při dosavadních pravidlech nemohou nikdy zbavit dluhů. "Více než 90 procent zadlužených osob v exekuci - zhruba 655 tisíc lidí - se nachází v dluhové pasti, z níž nejsou schopny vlastními silami za stávající právní úpravy uniknout," uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Pro svůj návrh se ministerstvo inspirovalo třeba Německem. Oddlužení je tam garantováno po třech letech při splacení 35 procent dluhů a po pěti letech v případě uhrazení nákladů řízení.
Zmírnění dosavadních pravidel odmítají věřitelé, tedy zejména banky či úvěrové společnosti. "Očekáváme, že navrhované změny dále zvýší již dnes sledované chování dlužníků, kteří své návrhy na oddlužení koncipují tak, že věřitel dosáhne přesně a pouze na limit vyžadovaný zákonem," říká například mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Velká část dlužníků je podle něj již dnes schopna své příjmy účinně odklánět tak, aby nešly na splacení dluhů.
"Tomuto návrhu nerozumíme, protože evidentně povede k neodpovědnému chování některých skupin dlužníků," uvádí Ondřej Holoubek, mluvčí úvěrové firmy Provident. Stejně jako ostatní úvěrové firmy se bojí, že dlužníci najdou kličky, jak oddlužením projít přesně tak, aby splatili co nejméně.
Podle České asociace věřitelů není novela vhodným řešením nadměrné zadluženosti některých obyvatel. Naopak ve svém důsledku může přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování, a to na úkor věřitelů, kteří by nově nesli až stoprocentní finanční riziko. "V budoucnu tak může vést k ještě větší míře zadluženosti," říká prezident asociace Pavel Staněk.
Zásadní roli při řešení problematiky dluhových pastí by podle asociace věřitelů měla hrát zejména preventivní opatření, kterých bylo v posledních letech přijato již několik. "Problém už do značné míry odstranil zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od loňského března. Vedle toho dlužníkům výrazně ulevily i některé nedávné změny v oblasti exekucí," připomíná Staněk. Pomohlo by zvyšování finanční gramotnosti, dodává.
Daniel Hůle, který se dluhovou problematikou dlouhodobě zabývá v organizaci Člověk v tísni, ale novelu hájí. "Pravděpodobně se najde někdo, kdo to bude zneužívat, ale celkově si myslím, že převáží pozitivní dopady v podobě šance pro statisíce lidí opustit šedou ekonomiku," věří.
Za krok správným směrem považuje novelu i Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower. "Ve své praxi se setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají, protože nesplňují základní podmínku oddlužení, tedy schopnost uhradit věřitelům alespoň 30 procent dluhu," uvádí.
"Ti lidé se přitom do dluhové pasti mnohdy dostali souhrou tragických okolností. Například nedávno jsem se setkal s podnikatelem, který do dluhů spadl kvůli dlouhodobé nemoci, kdy byl řadu týdnů upoutaný na nemocniční lůžko. Firma mu mezitím zkrachovala a poslední majetek z velké části rozkradli bývalí zaměstnanci. Jsem přesvědčen o tom, že si takoví lidé zaslouží druhou šanci," upřesňuje Řeháček.
Záležet bude podle něj zejména na insolvenčních správcích, aby řádně dohlíželi na to, že se dlužník opravdu snaží o poctivé vyrovnání s věřiteli, tedy mimo jiné že v průběhu oddlužení dosahuje takového příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem. "Pokud tak dlužník nečiní, nejedná poctivě a insolvenční správce bude navrhovat zrušení schváleného oddlužení. To by mělo být dostatečnou pojistkou," dodává Řeháček.
Kdo splatí polovinu, skončí rychleji
Pelikánova novela chce zároveň motivovat dlužníky, kteří jsou schopni splácet více, aby to skutečně dělali. Vedle nové sedmileté možnosti jednak zachovává dosavadní model (kdo splatí alespoň třicet procent, smaže zbytek dluhu po pěti letech), jednak zavádí novou, rychlejší variantu: kdo splatí alespoň polovinu dluhů, ten se jich zcela zbaví už za tři roky.
Ani tuto změnu ale věřitelé nevítají. Obávají se, že i tříletou lhůtu za splacení poloviny dluhu budou dlužníci zneužívat.
"Pokud je dlužník schopen za dobu tří let od schválení oddlužení splatit nezajištěným věřitelům alespoň 50 procent jejich pohledávek, lze mít pochybnosti o tom, zda vůbec bylo namístě oddlužení povolit," říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Tři roky jsou podle něj velmi krátká doba a není prý důvod, aby dlužník nepokračoval v oddlužení minimálně po dobu pěti let, kdy by mohl splatit i 100 procent pohledávek nezajištěných věřitelů.
Prodej majetku se bude řešit vždy
Nový osobní bankrot má být zároveň přísnější v tom, že zatímco dnes se volí mezi prodejem majetku a splátkovým kalendářem, nově bude volba mezi prodejem majetku na straně jedné a prodejem majetku a zároveň splátkovým kalendářem na straně druhé. O formě oddlužení rozhodují věřitelé. V případě první možnosti bude možné prodat i byt či dům, v němž dlužník bydlí, v případě druhém nikoli.
"Jde o to, zachovat dlužníkovi během oddlužení určité materiální zázemí - buď přijde o své obydlí a bude nucen obstarat si náhradní obydlí, anebo dojde k dlouhodobému postihování příjmů," vysvětluje logiku tohoto opatření ministerstvo spravedlnosti.
K zabavování majetku nemá podle návrhu docházet v případě, kdy je jeho hodnota nižší než 100 tisíc korun. Podle ministerstva to totiž není v takovém případě efektivní, protože minimální výše odměny insolvenčního správce je v případě prodeje majetku dlužníka 45 tisíc korun - většina peněz by tak mohla připadnout jen na odměnu.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality či praktické tipy! Osobní finance Aktuálně.cz.
Video: Kdo láká předlužené lidi na další půjčky, je šmejd, říká z organizace Člověk v tísni. Opravdu je nesplácení dluhů jen chybou dlužníka? Nejsou hloupí či finančně negramotní často ti, kteří půjčují zadluženým lidem?
