Praha - Přinejmenším tisíce, ale spíše desítky tisíc korun na daních a odvodech si připlatí osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy v příštích letech, pokud ČSSD prosadí své plány.
Ukazují to orientační výpočty online deníku Aktuálně.cz, které vycházejí z dosud známých záměrů - snížení výdajových paušálů o deset až dvacet procentních bodů, opětné zavedení minimální daně u OSVČ a zavedení progresivní daně pro fyzické osoby.
Podnikatele, jejichž obrat ročně překračuje milion korun, pak určitě čeká také zvýšená administrativa, protože podle plánů ČSSD už nebudou moci využívat takzvané výdajové paušály.
Podle informací Aktuálně.cz plánuje stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek zvednout odvody OSVČ na úroveň 20 až 30 procent z příjmů, zatímco dosud například živnostník s ročním příjmem 360 tisíc korun platí necelých 13 procent.
Na druhou stranu chce Mládek odstranit výjimky v možnosti uplatnění některých daňových slev, s jejichž omezením přišla od letošního roku vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Všichni podnikatelé by si tak mohli od daně opět odečítat slevu na dítě a slevu na manželku či manžela s ročním příjmem pod 68 tisíc korun.
| Čtěte také: Výhody živnostníků pouze omezíme, slibuje Mládek Švarcsystém připravuje stát o 90 % příjmů. Díky paušálu Kolik zaplatíte státu ze mzdy? Jak se změnily daně |
Plány ČSSD vycházejí mimo jiné ze statistiky ministerstva financí, podle níž odvede zaměstnanec na dani z příjmů v průměru přes 23 tisíc korun ročně, kdežto OSVČ jen necelých 1800 korun. Výdajové paušály se pokoušel omezit také současný ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, proti zásadnějším změnám se ale postavila ODS.
OSVČ s příjmem 25 tisíc měsíčně
Podnikatel, který si měsíčně vydělá 25 tisíc hrubého, si po očekávané výhře ČSSD po volbách připlatí na dani z příjmu. Sociální demokraté totiž chtějí do zákona vrátit takzvanou minimální daň. V roce 2007, kdy byla naposledy účinná, činila 7300 korun ročně, poté ji zrušila vláda Mirka Topolánka.
Mládek již před rokem v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že výše minimální daně by měla vzrůst zhruba o inflaci. Letos by se její výše tak dostala na zhruba 8370 korun za celý rok.
OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 25 tisíc by si na dani z příjmů připlatila právě výši minimální daně, když skutečná výše daně - po odečtení základní slevy na poplatníka - by u nejnižšího možného paušálu ve výši 20 procent dosahovala 8160 korun za celý rok.
Na druhou stranu by si to tento podnikatel zřejmě mohl vykompenzovat díky návratu slevy na vyživované děti (13 404 korun za rok) a na manžela či manželku (24 840 korun za rok).
Samotné snížení výdajových paušálů by pak neovlivnilo platbu zdravotního pojištění. Minimální záloha ve výši 1748 korun měsíčně se platí až do výše daňového základu 310 tisíc korun, což je o 100 tisíc výše než nejnižší možný daňový základ (při aplikaci 20% paušálu) u modelové OSVČ s 25 tisíci hrubého měsíčního příjmu.
Jiná by byla situace u sociálního pojištění. Tam na překonání minimální výše zálohy stačí daňový základ ve výši zhruba 155 tisíc korun. Při 40% paušálu tak sociální pojištění vzroste z minimální zálohy 1890 korun na 1947 korun. Pokud by paušál spadl na 30 procent, pak měsíční sociální pojištění vzroste na 2312 korun. A při poklesu až na 20 procent by záloha stoupla na 2677 korun.
Zde je ovšem třeba dodat, že ČSSD podle Mládka plánuje zvyšovat i odvody na povinné pojistné. Zatím nechce upřesnit, o kolik - to podle něj bude předmětem dalších jednání. Podrobnosti mají být jasné do letních prázdnin.
OSVČ s příjmem 40 tisíc měsíčně
OSVČ s průměrným měsíčním příjmem ve výši 40 tisíc korun by si po daňových změnách plánovaných ČSSD připlatila na dani z příjmů až 14 400 korun ročně. A na měsíčních zálohách na sociální pojištění - pokud by se měnily jen výše výdajových paušálů, a nikoliv výše odvodů - by si OSVČ s takovým příjmem měla připlatit zhruba 600 až 1200 korun měsíčně.
Na druhou stranu i v tomto případě platí, že zvýšenou daň z příjmů může nakonec částečně nebo i zcela vymazat případná sleva na děti nebo na vyživovanou manželku/manžela.
Možný vývoj po úpravě paušálů zachycují následující dvě tabulky. První řádek vždy zachycuje současný stav. V druhém a třetím jsou pak orientační výpočty, jak by daň z příjmů a povinné pojistné vypadaly po snížení výdajových paušálů o deset, respektive dvacet procentních bodů.
Lidé s nadprůměrnými příjmy
U lidí, jejichž příjmy přesahují čtyřnásobek průměrné mzdy, pak ČSSD navrhuje druhou daňovou sazbu. Progresivní daň by tak navázala na takzvaný solidární příspěvek, které na stejné pásmo na tři roky od letoška „naroubovala" Nečasova vláda.
Také ČSSD chce zvýšenou sazbou danit jen tu část příjmu, která přesáhne čtyřnásobek průměru (letos 103 536 korun měsíčně). Ohledně sazby sociální demokraté poměrně nešikovně vypustili číslo 38 procent, s nímž ale počítají při opětovném zavedení hrubé mzdy. Při přepočtu na nynější koncept superhrubé mzdy se tato sazba sníží u zaměstnanců na zhruba 28 procent, a byla by tedy "jen" o šest procent vyšší než letošní stav (15 % daň z příjmů + 7 % solidární příspěvek).
V absolutních číslech to znamená, že zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 150 tisíc korun by si na dani z příjmů měsíčně připlatil zhruba pět tisíc korun, u třistatisícového platu se daň zvýší zhruba o sedm tisíc. Čistá mzda by jim pak klesla zhruba na hranici 102, respektive 208 tisíc korun.
Pokud by nedošlo k dalším úpravám, dopadne kompletní zvýšení sazby v druhém pásmu na OSVČ. U těch nedojde ke změně daňového základu, jako když u zaměstnanců skončí superhrubá mzda, a tak by z každé tisícikoruny nad hranici čtyřnásobku odvedli o 160 korun více než nyní. Například u OSVČ s průměrným měsíčním příjmem 150 tisíc korun by to dělalo vyšší daň z příjmů ročně o zhruba 89 tisíc, což měsíčně vychází na zvýšení o zhruba 7400 korun.
