Praha - Samotná cena elektřiny jako komodity klesá, přesto za ni čeští spotřebitelé v konečném součtu zaplatí v příštím roce opět víc než letos.
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro rok 2013 počítá s tím, že cena silové elektřiny sice v průměru klesne o 5,2 procenta, celkově však ceny na fakturách za elektřinu vzrostou v průměru o 2,4 procenta.
Největším viníkem celkového zdražení je poplatek, který v rámci celkové ceny elektřiny platíme na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Ten meziročně vzroste o 39,1 procenta ze 419 na 583 korun za MWh. Důvodem je nezvládnutá regulace rozvoje solárních elektráren v předchozích letech.
Co to znamená v praxi? Například domácnosti, které elektřinou „pohání" nejen světla a běžné spotřebiče, ale i vytápí pomocí elektrických přímotopů, budou na podporu obnovitelných zdrojů posílat více než pětinu z celkové útraty za elektrický proud.
O stovky korun víc
Celkově si české domácnosti v roce 2013 - po sečtení levnější silové elektřiny a dražší regulované části, jejíž cenu právě regulační úřad vyhlašuje - připlatí od dvou do zhruba čtyř procent, přičemž úřad ještě nepočítal se zvýšením DPH o další procentní bod.
V absolutních číslech se pak roční zdražení podle distribuční oblasti domácnosti a výše spotřeby pohybuje od zhruba 250 korun do necelých 2000 korun.
Jak cenu ovlivňuje samotný poplatek na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny? Například průměrná domácnost, která elektřinou jen svítí a má běžné spotřebiče se spotřebou 2200 kWh, si v příštím roce na této položce připlatí 361 korun. Po započtení zvýšené 21% DPH pak skutečné roční náklady na podporu obnovitelných zdrojů vzrostou o 437 korun.
Situaci podrobně zachycuje následující tabulka. Operuje se třemi průměrnými domácnostmi, které elektřinu používají na nejběžnější účely. Přesně s takovými typy domácností pracuje ve svém cenovém rozhodnutí také Energetický regulační úřad.
Tabulka ukazuje, kolik peněz domácnosti vydávají konkrétně na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Domácnost, která topí přímotopy, na tento účel platí více jak pětinu z celkové ceny elektřiny. Situace je o to absurdnější, že také za rozvojem přímotopů stojí dotační politika státu, tentokrát z 90. let minulého století.
Stoupající poměr v posledním sloupci tabulky je dán tím, že domácnosti, které elektřinou ohřívají vodu či topí, spotřebovávají většinu silové elektřiny v takzvaném nízkém tarifu. Nízký tarif tedy snižuje cenu za kWh u silové elektřiny (zhruba 45 % celkové ceny), ale regulovaná část včetně poplatku na podporu obnovitelných zdrojů se nemění.
Výši poměru dále ovlivňuje také distribuční území a výběr dodavatele silové elektřiny, proto sloupec uvádí přibližná čísla, která se ale od skutečnosti liší o desetiny procentních bodů.
Solární boom
Mezi lety 2006 a 2009 vzrostl problematický poplatek za podporu obnovitelných zdrojů "jen" z 28 na 52 korun za MWh. Pak však přišel solární boom, který zapříčinily dvě věci.
Solární technologie poměrně rychle a hlavně výrazně zlevnila, na což pružně zareagovaly jen firmy, které mohutně začaly v Česku budovat solární elektrárny.
Stejně pružná reakce ovšem nepřišla na trase Energetický regulační úřad - zákonodárci. Výkupní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů zůstala déle, než bylo zdrávo, na předchozích úrovních nastavených na starší ceny solárních technologií. Výsledek těchto okolností dobře zachycuje následující graf.
Instalovaný výkon solárních elektráren (zelené sloupce) během dvou let (2009, 2010) vzrostl třicetinásobně. To se do ceny elektřiny propsalo tak, že poplatek na podporu obnovitelných zdrojů vzrostl od roku 2009 z 52 korun na 583 korun v roce 2013, tedy zhruba jedenáctinásobně během čtyř let. V dalších letech by přitom měl jeho růst ještě pokračovat.
| Čtěte také: Přímotopy zachránily Temelín, přiznal exnáměstek Elektřina i plyn pro příští rok zdraží, oznámil úřad Solární lavina. Panely na střechy chtějí tisíce rodin |
