Lidé, kteří si spoří na penzi, by měli zaplatit za oddělení majetku penzijních fondů od peněz, které si v nich ukládají jejich klienti. Provize, jež fondy dluží firmám, které pro ně sháněly nové klienty, by podle návrhu Asociace penzijních fondů (APF) měly jít na bedra lidí, kteří ve fondech spoří.
Odhady odborníků přitom potvrzují, že jde o částku 3,4 až 4,1 miliardy
korun. Informaci přinesly Hospodářské noviny.
Oddělení majetku fondů od peněz jejich klientů je základem novely zákona o penzijním připojištění. Jedním z motivů oddělení majetku fondů je vyšší bezpečnost vkladů. Druhým jsou nízké výnosy, které i přes státní podporu penzijní fondy připisují klientům.
V současnosti využívá penzijní připojištění více než 3,6 milionů Čechů, což je 60 % práceschopných lidí. Jedná se o poměrně vysoké číslo, které ale nezajišťuje efektivitu systému. Měsíční úložky lidí jsou totiž velmi nízké a pohybují se nejčastěji na úrovni 500,- Kč. Důvodem je opatrnost lidí k tomuto způsobu spoření a relativně nízké výnosy.
Fungujcí penzijní připojištění je základem každé uvažované penzijní reformy a v budoucnu bude nutné tento systém výrazně posílit. I přesto se však připravuje novela zákona, která klienty penzijních fondů jednorázově připraví o značné prostředky. Tato skutečnost by též mohla v budoucnu vést k dočasnému opadnutí zájmu o penzijní připojištění.
Změna zákona má ochránit klienty fondů, ale ne zadarmo
Smyslem změn zákona je především zprůhlednění hospodaření fondů a nakládání s finančními prostředky klientů. V budoucnu by tak měl být jasně oddělen majetek fondů od peněz klientů. Pro nakládání s penězi klientů tak budou platit přísné podmínky a lépe a průhledněji tak bude rozdělený i výnos z těchto prostředků.
Lidé, kteří si spoří na penzi, by měli zaplatit za oddělení majetku penzijních fondů od peněz, které si v nich ukládají jejich klienti. Provize, jež fondy dluží firmám, které pro ně sháněly nové klienty, by podle návrhu Asociace penzijních fondů (APF) měly zaplatit lidé, kteří ve fondech spoří.
Podle fondů musí náklady nést klienti. Argumentují tím, že na základě zákona z roku 1993 nesmějí vybírat žádné poplatky. Na rozdíl od většiny podílových fondů, jež účtují svým klientům vstupní poplatky či poplatky za správu peněz, to penzijní fondy zatím nemohou. Běžné podílové fondy právě z těchto poplatků platí provize za nově získané klienty.
Náklady na jejich získávání přitom tvoří značnou část celkových výdajů penzijních fondů.
O co klienti mohou přijít?
Asociace penzijních fondů připravila státu několik variant, jak náklady zákazníkům naúčtovat. Nejpravděpodobnější možností je, že několik let po přijetí novely zákona o penzijním připojištění budou fondy svým klientům strhávat část výnosů. Uvažuje se až o 0,5 % po dobu 3 až 5 let. Vzhledem k tomu, že již dnes jsou výnosy z penzijního připojištění velmi nízké, by klienti fondů v podstatě měli ze svého spoření minimální výnos.
Fondy rovněž zvažují, že by jeden rok nevyplatily svým zákazníkům výnosy vůbec žádné. Ročně přitom klientům připisují zhodnocení obvykle mezi dvěma a čtyřmi procenty, poznamenávají. V novém systému správy penzijních fondů by stát měl rovněž fondům povolit, aby si účtovaly některé poplatky.
Podpora státu zůstává
I přes dodatečné náklady, které budou muset nést klienti penzijních fondů, bude penzijní připojištění nadále státem podporováno. Klientům penzijních fondů bude i nadále moci na připojištění přispívat zaměstnavatel. Současně si i v budoucnu budou moci klienti odečíst až 12 000,- Kč ročně za připojištění od daňového základu a snížit si tak daně až o několik tisíc korun.
Na této skutečnosti nic nezmění ani daňové reformy vlády. Snížení daňové sazby však může u vysokopříjmových a středněpříjmových klientů snížit oproti současnosti daňovou úsporu až o několik set korun ročně.
