Praha - Nový zaměstnanecký paušál ve výši 250 korun měsíčně, navrhovaný ministrem financí Miroslavem Kalouskem, nedokáže kompenzovat chystané zrušení daňových výhod u stravenek.
A to ani v případě, že se zaměstnavatelé rozhodnou stravenky nezrušit a budou je dál poskytovat ve stejné výši jako dosud. Ukazují to výpočty online deníku Aktuálně.cz.
Čistý měsíční příjem nicméně po zrušení daňových výhod klesne méně, než si zřejmě mnoho čtenářů myslí.
Příkladem je bezdětný zaměstnanec s hrubou mzdou 25 tisíc korun, který každý měsíc dostane dvacet stravenek v hodnotě 80 korun, tedy celkem v hodnotě 1600 korun.
Po navržené daňové reformě by si pohoršil v nejlepším případě o 257 korun měsíčně, v nejhorším případě o 855 korun měsíčně. Nepřijde však o celých 1600 korun měsíčně (hodnotu stravenek), jak se řada lidí mylně domnívá.
Následující text se pokusí vysvětlit častý omyl a uvést pár konkrétních případů, aniž by chtěl obhajovat Kalouskův návrh nebo se naopak přidávat k nátlaku "stravenkových" firem.
Zaměstnavatel platí maximálně 55 procent
V příkladech počítáme s tím, že zaměstnanec dostává stravenky v poměrně velkorysé výši 80 korun denně. Kdo dostává stravenky v nižší hodnotě, pocítí i případné změny méně výrazně, než uvádí naše výpočty.
Zdůrazněme stěžejní pravidlo, které mnoho čtenářů nezná: Zjednodušeně lze říci, že zaměstnavatel přispívá na stravenky 55 procenty jejich hodnoty. Zbytek si platí zaměstnanec ze své mzdy.
Jestliže tedy "dostáváte" stravenky za 1600 korun měsíčně (dvacet dnů v měsíci po 80 korunách), ve skutečnosti vám zaměstnavatel dává jen 880 korun měsíčně (44 korun denně). Zbývajících 720 korun měsíčně (36 korun denně) jde z vaší mzdy.
Když se zaměstnavatel rozhodne, že vám stravenky zruší bez náhrady, přijdete podle nynějších pravidel "jen" o 880 korun měsíčně (44 Kč krát 20 dnů), nikoliv o celých 1600 korun (80 krát 20).
Jak to funguje dosud
-
čistý příjem, když nemá žádné stravenky:
19 295 Kč - čistý příjem, když mu firma přispěje 880 Kč měsíčně na stravenky:
20 175 Kč - čistý příjem, když mu zvýší hrubou mzdu o 880 Kč (místo stravenek):
19 898 Kč
Bezdětný zaměstnanec
s hrubou mzdou 25 000 Kč
Kouzlo daňové výjimky
Proč vám vlastně zaměstnavatel dává zmíněných 880 korun ve stravenkách, místo aby prostě o zmíněnou částku navýšil vaši hrubou mzdu?
Nebylo by to tak výhodné pro něj ani pro vás.
Zmíněných 880 korun, kterými vám přispívá na stravenky, totiž nemusíte danit ani z nich odvádět sociální a zdravotní pojištění. Čistý příjem se vám tedy zvýší skutečně o 880 korun.
Pokud by vám firma místo stravenek zvýšila o 880 korun měsíční mzdu, museli byste z tohoto příspěvku platit jak daň, tak pojistné.
Daňovou výhodnost stravenek si ukážeme na příkladu bezdětného zaměstnance se mzdou 25 tisíc hrubého měsíčně:
Jestliže žádné stravenky nemá, dostává čistou mzdu 19 295 korun.
Pokud mu firma přispívá 880 korunami měsíčně na stravenky, zvýší se jeho čistý příjem o celých 880 korun, tedy na 20 175 korun.
Kdyby mu firma místo stravenek zvýšila o stejnou částku jeho hrubou mzdu, dostal by zaměstnanec (po zdanění a odvodech) jen 19 898 korun. Místo 880 korun by si tak polepšil jen o 603 korun.
Podobně výhodné jsou stravenky i na straně zaměstnavatele. Ani on z nich neodvádí sociální a zdravotní pojištění, navíc si je může "dát do nákladů", tedy odepisovat z daní (maximálně 55 % hodnoty stravenky).
Reforma nechce "zrušit stravenky"
Ministr Kalousek přitom chce od roku 2013 zrušit "jen" tyto daňové výhody, nikoliv zrušit samotné stravenky.
Dosud zveřejněný plán počítá se zrušením výhod na straně zaměstnance. O zrušení 55% odpočtu na straně zaměstnavatele se návrh výslovně nezmiňuje - Kalousek však zatím prezentoval jen hrubý koncept, takže nelze vyloučit ani tuto variantu.
Nejdříve proto počítáme jen se zrušením výhod na straně zaměstnance. Předpokládejme, že firma mu pak bude nadále poskytovat stravenky ve stejné hodnotě.
Z měsíčního příspěvku od firmy 880 korun začne zaměstnavatel nově platit daň i pojistné. Zbude mu pak jen zhruba 600 korun, zbývajících 280 si vezme stát.
O celý příspěvek by zaměstnanec přišel jedině tehdy, pokud Kalousek sebere firmám možnost dávat si stravenky do nákladů a firmy se poté rozhodnou stravenky zrušit.
Dvě třetiny zaměstnavatelů v nedávném průzkumu uvedly, že by v takovém případě stravenky skutečně zrušily. Nicméně většina firem zároveň tvrdí, že stravenky dosud poskytovala jako motivační výhodu oproti konkurenci. Je proto pravděpodobné, že přinejmenším v některých případech by lidem o odpovídající částku navýšily hrubou mzdu nebo přidaly jiné benefity.
Zaměstnanecký paušál nepomůže
Kompenzací za "zrušení stravenek" má být novinka zvaná zaměstnanecký paušál, tedy zvýšení daňové slevy o 250 korun měsíčně.
Jenže jak ukázaly už předchozí výpočty online deníku Aktuálně.cz, tato sleva pomůže zaměstnanci se mzdou 25 tisíc korun jen k tomu, aby si po daňových změnách nepohoršil - bez přihlédnutí ke stravenkám.
Díky zaměstnaneckému paušálu si tento bezdětný zaměstnanec, který dosud nedostává stravenky, polepší o 25 korun čistého měsíčně (podrobné tabulky, jak se projeví paušál bez započtení stravenek, najdete zde).
Jestliže však dostává stravenky a kvůli zrušení výhod si na nich pohorší o zmíněných 280 korun měsíčně, zůstane i přes pětadvacetikorunový přebytek celkově v minusu - oproti nynějšku přijde zhruba o 255 korun.
| Čtěte také: Konec výhod u hypoték? Kdepak, na daních ušetříte víc Kolik si vyděláte po daňové reformě? Spočítali jsme Firmy: Na "zrušení stravenek" prodělají lidé i stát |
I to je zřejmě důvod, proč Věci veřejné navrhují zvýšit zaměstnanecký paušál na dvojnásobek. Navíc chtějí, aby šlo o daňový bonus, nikoliv jen daňovou slevu.
Lidé s nejnižšími příjmy by si totiž novou slevu neměli z čeho odečíst. Zato bonus by dostali všichni zaměstnanci - nejenže by státu neplatili žádnou daň, ale ještě by od něj něco získali. Podobně dosud funguje daňové zvýhodnění na dítě.
