Praha - Po přihlášení do internetového bankovnictví hned zjistíte, že vám přišel "doporučený dopis" například z finančního úřadu. Můžete si jej v počítači okamžitě přečíst, nemusíte jít na poštu. Stejně rychle můžete odeslat i prokazatelnou odpověď, případně jedním kliknutím zaplatit předepsanou částku.
Takové propojení elektronického bankovnictví s datovou schránkou chce brzy spustit ČSOB, druhá největší banka v Česku. Lidem nabídne také snadnou archivaci ověřených dokumentů v elektronické podobě, které pak lze kdykoliv znovu odeslat bez návštěvy notáře.
O chystaných novinkách, ale i nedostatečném propojení stávajících služeb skupiny, je první část rozhovoru s Janem Lamserem, členem představenstva ČSOB, který je současně vrchním ředitelem pro masový trh i šéfem Poštovní spořitelny.
Aktuálně.cz: Před rokem jste mi říkal o vašem plánu na revoluci v internetovém bankovnictví. Jak jste letos pokročili, kdy službu spustíte?
Jan Lamser: Od loňska, kdy byla přijata zákonná norma umožňující propojení datových schránek s bankovním rozhraním, zbývalo vyřešit jen dvě drobnosti: technologicky se připravit na straně banky a současně vyřešit i konektivitu datových schránek vůči bankám, což je úkol hlavně státní správy, respektive jeho dodavatele, v tomto případě České pošty.
Během letošního roku jsme to na naší straně v zásadě dokončili, teď vlastně už jen čekáme, až stát dokončí ten proces na své straně.
A.cz: Čeká se jen na technické dořešení ze strany státu, nebo ještě potřebujete získat i nějaké povolení?
Musíme splnit technické i procesní podmínky stanovené ministerstvem vnitra v prováděcím předpisu k tomu zákonu. Banka musí doložit, že splňuje řadu povinností, například dostatečné zabezpečení klientských dat. Stát chce prostě předejít tomu, aby nedošlo k chybě, úniku dat. Ale mám za to, že se toto vše už chýlí ke konci, takže během pár týdnů bychom souhlas od ministerstva měli získat a pustit službu do ostrého provozu.
A.cz: Takže když ty formality budou hotové třeba do konce roku, můžete ji na začátku roku spustit naostro?
Ano.
A.cz: Na propojení internetového bankovnictví s datovými schránkami chcete lákat především klienty z řad firem, nebo i nejširší veřejnost?
Služba bude dostupná komukoliv. Ale samozřejmě že si snáze najde uživatele mezi těmi, kdo už datovou schránku povinně mají. Oproti tomu, jak musí se "státní" schránkou pracovat dosud, jim nabídneme mnohem přívětivější rozhraní a možnosti, které dosud neměli.
Zatímco největší firmy si ty nadstandardní funkce k datovým schránkám už vytvořily samy a propojily je s nějakým document managementem, tak třeba živnostník nebo advokát takové řešení obvykle nemá, protože je náročné, drahé na provoz a svou robustností přizpůsobené obrům, jako jsou třeba elektrárenské společnosti.
Zjednodušíme datové schránky
A.cz: Jak je přesvědčíte, aby používali zrovna vaše řešení, pokud zatím nejsou klienty Poštovní spořitelny nebo obecně ČSOB?
Nabídneme jim jednoduché řešení v prostředí elektronického bankovnictví, které jsou zvyklí používat. Po přihlášení do námi zřízené datové schránky si uživatel bude moci jednoduše stáhnout nové zprávy, a když zjistí, že mu přišla třeba faktura za telekomunikace nebo energie, může pak rovnou díky elektronickému bankovnictví zaplatit. A veškeré dokumenty bude moci archivovat mnohem pohodlněji, než to dosud umožňuje to standardní rozhraní datových schránek.
A.cz: Chcete hromadně lákat i běžné občany, kteří datovou schránku povinně mít nemusí?
Ano, dnes je tady velké množství lidí, kteří zdánlivě nemají žádný zásadní důvod, proč si ji zřizovat. Založení a používání datových schránek bohužel dosud předpokládalo, aby se člověk dobře orientoval v technologiích. Nebylo to intuitivně ovládané jako smartphone nebo tablet, ale musíte si to tam velmi pracně nastavit a navíc se to mění. Takže je pořád praktičtější vystavit si frontu na poště kvůli vyzvednutí doporučeného dopisu.
Ale věřím, že když jim to u nás začne chodit luxusním způsobem elektronicky, tak si to řada lidí zřídí. S došlou poštou budou moci celkem snadno nakládat a vyřizovat ji podobně, jako jsou zvyklí u e-mailů.
A.cz: Nabídnete jim pro začátek, že zjednodušíte založení datové schránky a všechno vlastně vyřídíte za ně?
Tak určité úkony ze strany klienta budou ze zákona vždy nutné, v té první fázi to nepůjde objednat zcela přes internet nebo telefon. Ze zákona je potřeba podepsat a ověřit příslušné dokumenty, ale samozřejmě se budeme snažit nastavit ten proces tak, aby zájemce co nejméně obtěžoval.
A.cz: Takže třeba to ověření totožnosti bude moci provést v Poštovní spořitelně, kam je zvyklý chodit?
Cílem je to maximálně zjednodušit. Ale teď ještě nevím úplně přesně, jak to bude vypadat.
Nebude to zadarmo
A.cz: Vedle jednoduššího ovládání chcete klienty lákat na snazší archivaci dokumentů, než je tomu ve standardním rozhraní datových schránek. Nabídnete jim i delší archivaci oproti "státní" aplikaci, v níž originál zprávy za tři měsíce prakticky zmizí?
Ano, to bude naše přidaná hodnota. Dosud platí, že standardně vám v datové schránce po třech měsících ověřený originál zmizí a máte jenom kopii. To je přece nesmysl. Takže my to obalíme takovou bezpečnostní vrstvou, časovými razítky a podobně, a klientům to pořád zůstane v archivu internetového bankovnictví jako vždy použitelný originál. Tedy jako ekvivalent notářsky ověřených dokumentů, ne jako když si to ofotíte sami.
A.cz: Dostanou lidé tuto službu v rámci internetového bankovnictví za stávající cenu, nebo si budou muset připlatit?
Musíme mít infrastrukturu, která nejen zachová důvěrnost informací, ale zaručí, že dokument nemůže být nějakým způsobem změněn. To nejsou úplně laciné věci, například časová razítka budeme odebírat od jiných dodavatelů.
Takže to nějak zpoplatníme, byť pro nás to není jaksi obchodní záměr, na kterém bychom chtěli okamžitě stavět základ budoucích výnosů banky. V této fázi na tom nechceme primárně vydělávat, ale použít to hlavně jako marketingový nástroj - ukázat lidem, že tohle umíme a že se tedy vyplatí s námi dělat primární bankovní styk.
A.cz: Kolik si tedy běžný klient připlatí k současné ceně internetového bankovnictví?
Konkrétními poplatky jsme se zatím detailně nezabývali.
A.cz: A kolik do projektu celkově investujete?
Na začátku jsou nutné investice zejména do rozšíření technologické kapacity. Kromě toho bude banka platit státu za provoz každé datové schránky 100 korun ročně. Ale v tuto chvíli by jakákoli další čísla byla jen odhady, neboť technické podrobnosti se státem stále dolaďujeme.
Přečtěte si také
- Ušetřete přes tisícovku ročně. Neplaťte za účet v bance
- Banky pod tlakem: Zrušte poplatek, nebo jdeme k soudu
- Ztratil kartu i s PINem. Soud s bankou přesto vyhrál
- Nejlevnější účty pro podnikatele. Za rok ušetří tisíce
- Peněženka v mobilu startuje. Vyřeší i dluh mezi přáteli
- Ušetříme vám čtvrtinu splátek, slibuje nová banka
- Bezkontaktní karty má už půlka bank, nově také mBank
- Nové hypotéky na českém trhu. Revoluce, nebo jen trik?
- Nová půjčka odmění dlužníky, když splácejí včas
- Česká spořitelna mění značku pro firmy, nelákala je
- Banky i ČEZ před vámi tají, jak mění smlouvy. Braňte se
- Podnikatelé, banky vás klamou. Platíte víc, než musíte
- Fischer má výhodu v bance, nemusí platit. Není jediný
První Czech Point v bance
A.cz: Umožní vaše nová služba také propojení s projektem Czech Point? Tedy že si budu moci jednoduše přes internetové bankovnictví stáhnout třeba výpis z obchodního rejstříku nebo z rejstříku trestů?
Nejsem si jist, že to bude úplně takto jednoduché, ale je to ten cíl, kam se chceme dostat. Budeme se maximálně snažit využívat této synergie - datové schránky fungují ve virtuálním světě, Czech Point využívá spíše tu fyzickou infrastrukturu...
A.cz: Zhruba od začátku letošního roku mohou banky fungovat také jako kontaktní místa Czech Pointu. Někdy do jara se čekalo na prováděcí předpisy, ale přesto až v minulém týdnu jste se stali první bankou, která požádala o příslušnou akreditaci...
Myslím, že jsme v tomto směru průkopníci, vylaďujeme se státem technické podrobnosti, takže další proces by už měl být jen formální. Podali jsme žádost, ministerstvo má teď lhůtu devadesát dnů, během nichž může poslat připomínky. Nejpozději v prvním čtvrtletí chceme spustit testování služby Czech Point na čtrnácti Era finančních centrech - po jednom v každém kraji.
Kromě toho, že na naše pobočky zavedeme agendu Czech Pointu pro občany, to může urychlit i některé procesy v bance - třeba když poskytujeme hypotéky, tak můžeme hned udělat všechny výpisy, než aby klient musel někam odejít pro potvrzení.
A.cz: Už nyní chodí vašim klientům do elektronického bankovnictví faktury od partnerských společností jako O2 nebo UPC, lze je hned jednoduše zaplatit. Do služby je ale zařazeno zatím jen hodně málo firem. Rozšíříte to v souvislosti s novou službou?
Tohle spolu nutně nesouvisí, ale ano, tyto dva systémy by se mohly dobře doplňovat. Zatímco datové schránky jsou vlastně doporučená pošta garantovaná státem, tak faktury ve službě Komfortní vyúčtování jsou doručovány do banky takzvaným bilaterálním systémem, kdy se musíme vzájemně technologicky propojit s firmou, která fakturu vystavuje. I tak však lze v případném sporu prokázat doručení. Takže ano, plánujeme.
A.cz: Novou službu, o níž se vlastně od začátku bavíme, nabídnete jak v "červené", tak v "modré" části banky, tedy v Poštovní spořitelně i samotné ČSOB?
Ano, předpokládáme, že potřeby klientů se nijak zvlášť neliší.
A.cz: Mluvíte o "sjednocení" internetového bankovnictví a datových schránek, ale poměrně velké bariéry dosud existují i mezi jednotlivými členy skupiny ČSOB. Kdo má u vás účet v bance, zároveň hypotéku, k tomu pojištění od ČSOB Pojišťovny a ještě úvěr třeba od Českomoravské stavební spořitelny, tak mu dopisy i výpisy chodí samostatně, místo aby všechno našel pohromadě a jednoduše právě v internetovém bankovnictví u toho běžného účtu.
Jsou tam komplikace zejména technické povahy a není úplně jednoduché je všechny naráz vyřešit. Trend je ale jednoznačně takový, jak naznačujete. Je otázkou času, kdy se nám podaří tu reformu infrastruktury provést.
A.cz: Takže klienti se dříve dočkají těch datových schránek než sjednocení komunikace s členy skupiny?
To určitě. Ke sjednocení skupiny dojde postupně po etapách. Důvodem je, že historicky vznikalo bankovnictví jako jednotlivé specializované aktivity, například hypotéky. To, že najednou jsme zvyklí mít všechno automaticky v nějakém smartphonu, není vůbec samozřejmá věc.
Infrastruktura finančních institucí je robustní a musí splňovat ohromné množství požadavků. Pohnout s tím není úplně snadná záležitost. Je tu obrovské množství regulací, data se musí uchovávat, neustále hlídat, čistit... Jakmile chcete cokoliv změnit, tak musíte hlídat integritu celého toho systému. Bavíme se o revoluci, ne o nějakých dílčích úpravách, nelze si říci, že to tam celé najednou příští týden překlopíme.
Mladé v televizi nepřesvědčíte
A.cz: V příštím roce můžete přijít se sebelepší novinkou, ale jak vlastně chcete nalákat nové klienty z mladší generace? Značku Poštovní spořitelna postupně upozaďujete, místo ní výrazněji používáte název Era. Jenže většina lidí ji zaregistrovala z televizní reklamy s Evou Holubovou - ta opět míří spíše na střední a starší generaci...
Mladší lidi vlastně nemůžeme zasáhnout žádnou podobnou reklamou, protože ji nesledují. Televizní kampaň je do značné míry orientována na lidi, kteří na televizi koukají. Na mladé ve věku 20 nebo 25 let není ani úplně vhodné působit formou nějaké osobnosti. Snažíme se být s nimi v kontaktu úplně jinou formou.
Vždyť televize není plná reklam třeba na Apple nebo Google. Důležité je přijít s kvalitní službou. Potenciální klient je dnes velmi dobře zorientovaný a všechno, co je kvalitní, si k němu cestu najde.
A.cz: Takže vaše novinka přesvědčí potenciální klienty hlavně kvalitou?
Dosud v zásadě platilo, že všechny banky poskytují služby, které jsou prakticky úplně stejné. Liší se akorát kvalitou obsluhy na pobočce a potom marketingem. Co také vymyslet odlišného třeba na platebním příkazu? Věřím tedy, že právě těmi revolučními novinkami zaujmeme.
A.cz: Už pro ně máte nějaký sexy název?
My tomu říkáme Era svět. Teď ještě úplně nevím, jak to propojíme s ČSOB, ale ten název ukazuje, že půjde o něco radikálně jiného, než na co jsou lidé v běžné bance zvyklí.
A.cz: Tento týden otevíráte "fyzický" Era svět na pražském Jungmannově náměstí, cosi jako kavárnu... Chcete se ubírat také tímto směrem, rozšíří se projekt v příštím roce třeba do krajských měst?
Je to experiment, sám jsem zvědav, jak se bude koncept vyvíjet a jak ten "fyzický Era svět" bude využíván. Jde o spojení pobočky, kavárny, výstavní síně, konferenčního prostoru... Ale teprve uvidíme po pražské zkušenosti. Není to, že bychom teď zakládali nějakou franšízu a šli s ní do dalších měst.
| Druhá část rozhovoru: Televizní banka skončila. Vítězí iPadizace, říká bankéř |
Pozdrav od konkurence z budoucnosti. V bance vás obslouží robot:
