Praha - Finanční správa loni při daňových kontrolách doměřila daně v rekordní celkové výši 8,43 miliardy korun. Počet kontrol přitom rok od roku klesá, zvyšuje se tedy jejich efektivita. Vyplývá to z konečné statistiky Generálního finančního ředitelství za rok 2012.
Zatímco v roce 2000 uskutečnily úřady téměř 187 tisíc kontrol a v dalším roce pak přes 174 tisíc, v roce 2008 už jich bylo jen 86 tisíc. A výrazný pokles pokračuje: V roce 2010 jich bylo necelých 70 tisíc, předloni jen 47,5 tisíce a loni 42 466.
Průměrný „výnos" z kontrol přitom roste. Součet daní doměřených z kontrol - 8,43 miliardy korun - loni překonal i rok 1997, kdy měli lidé a firmy doplatit 8,38 miliardy korun. Pro srovnání: Za rok 2010 úřady doměřily na daních 8,27 miliardy, za rok 2011 pak 6,69 miliardy.
Do výše uvedených čísel o doměřených daních není zahrnutý objem neoprávněně vykázaných ztrát. Jen za loňský rok si firmy a podnikatelé po kontrolách museli snížit ztrátu o zhruba 2,5 miliardy korun.
„Sestupný vývoj počtu daňových kontrol je trendem posledních let, kdy se správce daně soustředí na náročnější, hlubší, efektivnější a cílenější provádění kontrol zejména tam, kde je očekáván fiskální efekt," uvádí Generální finanční ředitelství ve zprávě o činnosti za loňský rok.
Zaměřeno na DPH
Nejvyšší důraz přitom stát klade na daň z přidané hodnoty. Loni tam zkontroloval zhruba každého čtyřicátého poplatníka (2,5 procenta). Díky tomu doměřil daň za téměř 6,83 miliardy korun, což je při obdobném počtu kontrol téměř dvojnásobné zvýšení oproti roku 2011.
Podle úřadu k tomu přispělo především ukončení několika obzvláště rozsáhlých a komplikovaných daňových kontrol, jejichž šetření vyžadovalo delší dobu. K vysokému průměru doměřené částky pomohl i Specializovaný finanční úřad, který sice provedl malé množství kontrol, ovšem s velmi vysokými doměřenými částkami.
Přečtěte si také
- Pokuta kvůli daňovému přiznání končí. Byla moc přísná
- Státu se nechce vymáhat dlužné daně, stěžují si žalobci
- Nezapomeňte na vyšší slevy. Změny v daňovém přiznání
- Absurdita roku? Daňové přiznání přes datovou schránku
- Daně zaplatí i ten, kdo je ve ztrátě, plánuje opět ČSSD
U daně z příjmů právnických osob se kontrola zaměřila na 1,44 procenta registrovaných poplatníků, úřady pak doměřily přes 1,1 miliardy korun (a o více než dvě miliardy snížily firmami vykazovanou ztrátu).
U lidí, kteří loni sami podali přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se kontrola zaměřila jen na každého 138. člověka.
Dodejme, že mezi „kontroly" se nepočítá takzvaný „postup k odstranění pochybností", kdy úředník vyzve například k doplnění příloh, prokázání nároků na odpočty či k odstranění nesrovnalostí. Finanční správa zaznamenala za loňský rok téměř 24 tisíc takových situací, v jejich důsledku doměřila zhruba 6,7 miliardy korun.
Jak na sebe poslat kontrolu
Kontroly se v posledních letech ještě více než dříve zaměřují hlavně na rizikové a významnější daňové poplatníky. Tím zároveň roste časová náročnost kontrol, takže úřady jich nestihnou tolik jako dřív.
Zástupci finanční správy potvrzují, že firmy i lidé navíc častěji zkoušejí různé obstrukce. A situaci komplikují i neustále se měnící daňové zákony, do nichž se navíc dodatečně promítají častá rozhodnutí soudů.
Úřady se častěji zaměřují hlavně na takzvané propojené subjekty, specifické obory podnikání, nadměrné odpočty DPH, značné a nedostatečně vysvětlené výkyvy v hospodářských výsledcích či na firmy dlouhodobě vykazující ztrátu.
Kontrola je pravděpodobnější také u podnikatelů, kde finanční úřad už v minulosti objevil nedostatky. Důvodem zvýšené pozornosti bývá také hodnověrný podnět zvenčí, typicky tedy „udání" od konkurenta.
| Čtěte také: Daňové ráje a pekla v Česku. Žebříček finančních úřadů |
„V současné době jsou největší doměřené částky u daňových subjektů z neprokázaných, ale do daňově účinných nákladů zúčtovaných služeb, z fiktivních plnění od nekontaktních nebo neexistujících firem, a dále z pochybení v účetních postupech s dopadem do daňové povinnosti," dodává k tomu zpráva za rok 2012.
Jen jednou za 191 let
Pozornost úřadů přitom hrozí mnohem více poplatníkům registrovaným v menších městech než v Praze a dalších větších městech:
Firmy a fyzické osoby podávající daňové přiznání v Mnichově Hradišti kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých devět let. Zato k poplatníkovi se sídlem v Praze 2 zavítá kontrola v průměru jednou za 191 let. To jsou dva póly žebříčku, který na základě údajů ministerstva financí zpracovala společnost e-office Czech Republic.
Zahrnuty jsou údaje z let 2005-2012, takže přehled zachycuje i dlouhodobější trendy a není tolik ovlivněn výjimkami v jednotlivých letech.
Zdaleka to ale neplatí automaticky - například ve Zlíně jsou kontroly mnohem častější než například v Novém Bydžově. Také v Brně či Plzni je kontrola pravděpodobnější než u firmy se sídlem ve Frýdlantu či Přelouči.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
