Praha - Podnikatele v Pacově na Vysočině kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých pět let. Zato do firmy se sídlem v Praze 10, v Praze 6 nebo Praze 2 zavítá kontrola ani ne jednou za sto let.
Vyplývá to z nejnovějšího přehledu, který na základě údajů ministerstva financí zpracovala společnost Terrinvest.
Ve větších městech je klidněji
Dlouhodobé údaje z let 2005-2009 potvrzují, že podnikatelé ve větších městech se za svůj život setkají s kontrolory finančního úřadu mnohem méně (někteří ani jednou za život), než v menších městech. Zdaleka to ale neplatí automaticky - například v Brně nebo Plzni jsou kontroly více než dvakrát častější než ve Vysokém Mýtě, Moravské Třebové, Mostě či Litoměřicích.
Čísla v tabulkách udávají takzvanou periodu kontrol - tedy za jak dlouho se v průměru opakuje kontrola u stejného poplatníka (v Praze 10 je to jednou za 119 let, v Pacově jednou za pět let).
Podrobná verze tabulky, dostupná na webu společnosti Terrinvest, obsahuje vedle počtu provedených kontrol také údaje o počtu pracovníků jednotlivých finančních úřadů či množství registrovaných fyzických a právnických osob.
Podle jednatele Terrinvestu Tomáše Pelikána nejde jen o čistě matematický průměr získaných dat. "V přehledu jsme zohlednili i obvykle delší dobu trvání daňové kontroly u právnických osob, stejně jako údaje o velikosti podnikajících subjektů ve větších městech," říká.
Zájem o přesun sídla roste
Terrinvest se mimo jiné zabývá pronájmem takzvaných virtuálních kanceláří, umožňujících firmám snadno získat sídlo v Praze nebo jiném velkém městě. Právě tyto služby prožívají v posledních letech obrovský nárůst poptávky, což potvrzují i konkurenční poskytovatelé těchto služeb: Například podle Martina Chamra ze společnosti Chamr & Partners vzrostl zájem meziročně o čtvrtinu, společnosti Smart Office & Companies a konkurenční Office House dokonce hlásí více než třetinový nárůst.
Ve "virtuálních kancelářích" sídlí na stejné adrese sídlí až desítky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na "skutečné" sídlo firmy. Měsíční pronájem činí jen několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce (k nejdražším patří pražský Ovocný trh se 6000 korunami měsíčně).
"Nevadila mi ani tak četnost kontrol, jako spíše jejich průběh," říká k tomu například podnikatel z Tachovska, který před pár lety formálně přesunul své sídlo do Prahy. "Úředníci v menším městě měli na každého více času, takže si pořád vymýšleli nějaké maličkosti. Na maloměstě navíc znají podnikatele osobně - vidí, v čem jezdím, kam chodím, co nosím na sobě. A to samozřejmě hned poměřují s daňovým přiznáním," dodává.
Únik před úřady však není jediným důvodem formálních změn sídla. Tím druhým je získání lukrativních adres, často v samém centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím mnohdy chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla neznámou obec. "Kvůli ekonomické krizi a úsporám nákladů je častější i rušení stálé kanceláře u některých firem," dodává Martin Chamr.
Změnit sídlo lze snadněji. Ale berňáku utéci nemusíte
Od poloviny loňského roku mohou čeští podnikatelé měnit sídlo firmy snadněji než dříve. Novela občanského zákoníku totiž zmírnila povinnosti ohledně sídla právnických osob. Nově mohou zapsat do obchodního rejstříku prakticky libovolné sídlo (podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku).
Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to "odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti". Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to je ještě jednodušší než dříve).
Dřívější znění zákona požadovalo, aby firma uváděla v obchodním rejstříku své "skutečné sídlo", tedy místo, kde je umístěna její správa a kde se s ní veřejnost může stýkat. Problémy pak měli někteří podnikatelé, kteří měli například svou jedinou provozovnu i bydliště v menším městě, a přesto jako oficiální sídlo uváděli pražskou adresu.
Přesto i nadále platí, že finančnímu úřadu nelze tak snadno utéci. Beze změny totiž zůstalo ustanovení zákona o správě daní a poplatků.
Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo do jeho působnosti čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může takzvaně delegovat místní příslušnost. Tím podnikatele "vrátí" zpátky do působnosti původního finančního úřadu.
Této možnosti už finanční úřady v řadě případů (přesné číslo tají) využily. Podle informací čtenářů, firem z oboru i právníků tak činí dokonce častěji než dříve. "Pořád jde ale jen o zlomek případů," dodává firemní poradce Jaroslav Novotný.
Upozorňuje, že finanční úřady přitom nemusí posuzovat soulad sídla s občanským zákoníkem. "Postačí, když shledají oprávněné důvody k takové delegaci, tedy vrácení. Zákon hovoří hlavně o hospodárnosti a rychlosti řízení, rozhodnutí ale záleží prakticky jen na finanční správě. Proti tomuto rozhodnutí se navíc prakticky nelze odvolat," upozorňuje Novotný.
V zahraničních rájích je už přes 11 tisíc firem
Nehledě na klesající daňové zatížení v Česku však pokračují i odchody do zahraničních daňových rájů. Jak nedávno uvedla Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA), do některé z takových zemí vloni přesídlilo více než dva tisíce vlastníků firem působících v České republice. Zájem vzrostl meziročně o téměř čtvrtinu.
Počet vlastníků českých firem, kteří pocházejí z destinací považovaných za daňové ráje, tak ke konci loňského roku přesáhl 11 tisíc. To představuje zhruba 3,5 procenta ze všech společností působících v Česku. Analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová ale upozorňuje, že jde jen o špičku ledovce, patrnou z veřejně dostupných zdrojů.
K nejatraktivnějším daňovým rájům patří Nizozemí, Kypr a Lucembursko. "Nejde jen o nižší daně, ale také o skrytí vlastnictví a tím i ochranu majetku, stejně jako přívětivější podnikatelské prostředí nebo možnost neposkytovat o svých firmách a financích prakticky žádné informace," dodává Štěpánová.
