Praha - Čeští podnikatelé mohou snadněji měnit sídlo firmy. Novela občanského zákoníku totiž zmírnila dosavadní povinnosti ohledně sídla právnických osob. Ze změny mají radost nejen podnikatelé, kteří se kvůli nižší pravděpodobnosti kontrol z úřadů "stěhují" z malých měst do Prahy, ale také provozovatelé takzvaných virtuálních kanceláří.
Nenápadnou novelu občanského zákoníku obsahuje nedávno přijatá "evropská" novela obchodního zákoníku a dalších zákonů. Změnu prosadil formou pozměňovacího návrhu ústavně-právní výbor sněmovny.
I nadále ale platí, že finančnímu úřadu nelze tak snadno utéci. Beze změny totiž zůstalo ustanovení zákona o správě daní a poplatků, podle něhož může finanční úřad v novém sídle "vrátit" podnikatele do působnosti dřívějšího úřadu.
Sídlo už nemusí být skutečné
Podle nového, už účinného znění mohou firmy zapsat do obchodního rejstříku libovolné sídlo. Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to "odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti". Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to bude ještě jednodušší než dříve).
Změna v zákoně
Nové znění § 19c občanského zákoníku:
(1) Při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti.
(2) Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku.
(3) Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
Staré znění § 19c občanského zákoníku:
(1) Při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo.
(2) Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat.
(3) Uvádí-li právnická osoba jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla.
(4) Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že je to slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu její činnosti.
(5) U právnické osoby zapsané do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku postačí, pokud její zakladatelský dokument uvede namísto adresy sídla jen obec, kde je její sídlo. K zápisu do tohoto rejstříku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.
"Nikdo už nyní nemůže nic namítat proti tomu, že firma sídlící na Moravě má jako sídlo uvedené v obchodním rejstříku pražskou adresu," říká Mária Komárová, obchodní ředitelka společnosti Office House. Tato společnost těží právě ze zájmu podnikatelů o formální stěhování do Prahy a jiných velkých měst - nejčastěji kvůli mnohem menší pravděpodobnosti kontrol z úřadů nebo kvůli vyšší prestiži takové adresy. Takzvané virtuální kanceláře využívají i podnikatelé, kteří při své činnosti v praxi žádné sídlo nepotřebují (například pracují stále v terénu nebo z domova).
Komárová připomíná, že k podobné úpravě došlo už v roce 2004 na Slovensku. "Nové znění zákona zohledňuje také koncepci sídla podle judikatury Evropského soudního dvora," upřesňuje.
Dřívější znění zákona požadovalo, aby firma uváděla v obchodním rejstříku své "skutečné sídlo", tedy místo, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat.
Problémy pak měli někteří podnikatelé, kteří měli například svou jedinou provozovnu i bydliště v menším městě, a přesto jako oficiální sídlo uváděli pražskou adresu.
Zpátky ke "svému" finančního úřadu
Podnikatele v Pacově na Vysočině kontroluje tamní finanční úřad v průměru každé čtyři roky. Zato do firmy se sídlem v Praze 10, v Praze-Modřanech nebo v Pardubicích zavítá kontrola jednou za sto let. Vyplývá to z analýzy kontrol v letech 2005-2008, kterou na základě údajů ministerstva financí zveřejnila společnost Terrinvest.
| Daňové ráje najdete i v Česku. Stejně jako pekla Podívejte se na aktuální přehled "daňových rájů" v Česku! V kterých regionech hrozí nejčastější kontroly z finančních úřadů? A kde jsou naopak nepravděpodobné? |
Na čím dál tím oblíbenější "stěhování" českých podnikatelů do Prahy a dalších velkých měst už ale reagovalo ministerstvo financí, do jehož resortu patří finanční úřady. Podle informací Aktuálně.cz totiž úřady v posledních měsících postupují proti virtuálním kancelářím přísněji než dříve.
Finanční úřady už v řadě případů (přesné číslo tají) využily možnosti, kterou jim při účelovém přesunu sídla dává zákon o správě daní a poplatků. Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo do jeho působnosti čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může takzvaně delegovat místní příslušnost. Tím podnikatele "vrátí" zpátky do působnosti původního finančního úřadu.
Reakce čtenářů, firem z oboru i právníků potvrzují, že je takový postup čím dál tím častější. "Pořád jde sice jen o zlomek případů, podle mých informací jsou ale častější," říká například firemní poradce Jaroslav Novotný.
Upozorňuje, že finanční úřady přitom nemusí posuzovat soulad sídla s občanským zákoníkem. "Postačí, když shledají oprávněné důvody k takové delegaci, tedy vrácení. Zákon hovoří hlavně o hospodárnosti a rychlosti řízení, rozhodnutí ale záleží prakticky jen na finanční správě. Proti tomuto rozhodnutí se navíc prakticky nelze odvolat," upozorňuje Novotný.
| Čtěte také: Virtuální kanceláře: Stát přitvrdil proti přesunu sídel Sleva na sociálním pojištění startuje, firmám se uleví Pozor, datové schránky startují. Pro firmy povinně |
Záleží na úřednících
"Podnikatel by měl argumentovat jinými důvody pro přesun sídla. Například snadnější dostupností veřejných zakázek - se sídlem v Praze se mnohdy skutečně získávají snáze, než když jste z neznámé vesnice," doporučuje poradce Jaroslav Novotný. Lehčí to mají také firmy s působností ve více regionech - pražská "centrála" je pak u nich pochopitelnější.
Pražští úředníci mají na kontroly výrazně méně času než jinde v republice. "Pravděpodobnost, že účelovost přesunu sídla objeví zrovna u vás, je malá. Nicméně často pomůže právě podnět od předchozího úřadu nebo od vaší nepřející konkurence," upozorňuje Novotný.
Podle ministerstva financí je posouzení souladu se zákonem vždy na konkrétních úřednících. "Jestliže firma sídlí na adrese, kde je registrováno více firem, neznamená to automaticky, že jde jen o formální sídlo," tlumočí stanovisko daňové správy Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. Naznačuje, že mezi podezřelé skutečnosti patří právě případy, kdy je faktické sídlo umístěno v jiném regionu, než kde se nachází sídlo formální. Cílem případné delegace je určit takový úřad, který bude moci vykonávat správu daně hospodárněji. "Podle Nejvyššího správního soudu lze delegaci použít, jestliže umožní lépe dosáhnout stanovení a vybrání daní tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy," dodává Haas.
| Čtěte také: Byrokratickou knihu jízd nahradí paušální odpočet Daňové paušály pro živnostníky se výrazně zvýší ČSSD v programu říká: Omezíme slevy podnikatelům |
Čím dál oblíbenější centra
Přesun sídel do Prahy či jiných velkých měst je přesto čím dál tím oblíbenější. Jen vloni tam přesunulo sídlo téměř 8500 firem z regionů.
Letos je růst ještě výraznější. "V prvním čtvrtletí jsme zaznamenali zvýšení poptávky meziročně o 35 procent," potvrzuje Josef Jaroš ze společnosti Smart Office & Companies, dalšího z provozovatelů virtuálních kanceláří.
Měsíční pronájem virtuálního sídla činí řádově několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce (k nejdražším patří pražský Ovocný trh se 6000 korunami měsíčně). Místo "opravdového" sídla zastupuje firmu na pronajaté adrese třeba jen sekretářka, společná pro více registrovaných firem, která - zjednodušeně řečeno - přepojuje telefonní hovory a přeposílá poštu do skutečných sídel společností.
Vedle toho si zájemci mohou pronajmout například jen zasedací místnost na několik hodin v týdnu, jestliže místo ve svém skutečném sídle chtějí uskutečnit obchodní jednání v důstojnějších pražských prostorách.
Celkem v Česku funguje už téměř 100 center s virtuálními kancelářemi, více než polovina v Praze.
| Daňové ráje najdete i v Česku. Stejně jako pekla Podívejte se na aktuální přehled "daňových rájů" v Česku! V kterých regionech hrozí nejčastější kontroly z finančních úřadů? A kde jsou naopak nepravděpodobné? |
