Praha - Lidé, kteří si vezmou spotřebitelský úvěr, budou moci do 14 dnů odstoupit od smlouvy bez udání důvodu, aniž by jim hrozila sankce.
To je jedna z novinek, kterou přináší nový zákon o spotřebitelském úvěru. Dnes jej podepsal i prezident republiky a během pár dnů vyjde ve Sbírce zákonů.
"Zákon výrazně zvýší informovanost spotřebitelů," shrnuje hlavní přínos ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.
Firmy budou muset nově poskytovat úplné informace o všech poplatcích spojených s úvěrem, skryté poplatky se nepřipouštějí. Zákon také přesně definuje vzorec, podle kterého se počítá roční procentní sazba nákladů (RPSN). Jednotný postup pro výpočet totiž dosud nepoužívají ani banky, natož ostatní poskytovatelé úvěrů.
Nová pravidla vycházejí ze směrnice Evropské unie a v Česku začnou platit od ledna 2011.
Více informací ještě před půjčkou
Spotřebitel nově získá právo na kopii návrhu smlouvy o úvěru, kterou pak může projít s odborníkem. Firma mu ji musí poskytnout bezplatně.
Zákon podrobně stanoví, jaké údaje nesmějí chybět v reklamě na úvěr, v informacích před jeho sjednáním i v samotné smlouvě. Mimo jiné jde o RPSN a všechny poplatky, výši, počet a četnost plateb, dobu trvání úvěru a výpočet sankcí při prodlení dlužníka (úroková sazba, smluvní pokuta a další důsledky).
Všechny důležité údaje musí být napsány stejně výrazně, aby se zamezilo dosavadní praxi, kdy jsou důležitá ustanovení mnohdy psána menším písmem, a nepozorní či méně vzdělaní zájemci je tedy snadno přehlédnou.
Věřitel bude povinen pravidelně informovat dlužníka také o změnách v úrokové sazbě, a to před nabytím její účinnosti. Pokud tuto povinnost nesplní, není změna sazby účinná.
Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje potřebné informace a spotřebitel se této skutečnosti dovolá (oznámí to věřiteli), bude se úvěr od tohoto okamžiku úročit pouze ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy. Věřitel pak přitom nemůže po spotřebiteli požadovat žádné další platby.
Přísnější pravidla pro poskytovatele půjček
Přísnější pravidla začnou platit i pro subjekty, které spotřebitelský úvěr poskytují nebo zprostředkovávají. Zatímco dosud jim stačí registrace k volné živnosti, nově půjde o živnost vázanou (spojenou se splněním určitých podmínek). Stát tak chce nad nimi získat větší kontrolu. Dosavadní poskytovatelé a zprostředkovatelé dostanou roční přechodné období.
Zákon nově přiznává spotřebiteli právo vyrovnat své závazky kdykoli před datem splatnosti. Má pak nárok i na poměrné snížení celkových nákladů úvěru a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy. Věřitel může požadovat jen "spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru".
Výše odškodnění nesmí přesáhnout jedno procento předčasně splacené části celkové výše úvěru, pokud doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem smluvního vztahu přesahuje jeden rok. Pokud je tato doba kratší, nesmí tato výše přesáhnout 0,5 procenta.
Odškodnění v obou případech současně nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil během doby od předčasného splacení do sjednaného konce smluvního vztahu.
Zákon také zavádí princip odpovědného úvěrování s cílem zabránit předlužování zájemců. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou muset povinně (a s náležitou odbornou péčí) prověřovat "finanční zdraví" žadatele a jeho schopnost splácet. Jde o obdobu už platné povinnosti obezřetného jednání pro banky.
Schválená přísnější úprava se však nebude vztahovat na půjčky nebo úvěry, jejichž celková hodnota je nižší než 5 000 korun, obsahuje i pojistku proti případnému rozdělení jedné půjčky do několika nižších. Horní limit půjček, na něž se zákon vztahuje, je 1 880 000 korun. Nevztahuje se ani na hypotéky a jiné úvěry na bydlení zajištěné zástavním právem k nemovitosti.
Přísnější úprava se nemá týkat ani například zvýhodněných zaměstnaneckých úvěrů, zcela bezplatných půjček (bez úroku a poplatků) nebo půjček sjednaných s obchodníkem s cennými papíry za účelem provedení investiční operace. Netýká se samozřejmě ani úvěrů pro podnikatele.
Otazníky kolem rozhodčích doložek a maximální RPSN
Podle směrnice Evropské unie musely členské státy přijmout změny do 11. června. To sice poslanci a senátoři stihli, nicméně změny budou účinné až od 1. ledna 2011. Do té doby se tedy oblast spotřebitelských úvěrů řídí dosavadními předpisy.
Kvůli nutnosti zrychleného projednání se sociálním demokratům nepodařilo před pár týdny ve sněmovně prosadit své doplňky do vládního návrhu. Podobně jako lidovci chtěli především stanovit maximální možnou výši úroků, přesněji řečeno RPSN. Konkrétní sazbu by určovala vláda formou nařízení.
Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka slibuje, že se strana pokusí prosadit toto doplnění zákona hned po volbách.
Z vládního návrhu nakonec ještě sama vláda - po připomínkách legislativní rady - vypustila i omezení týkající se rozhodčích doložek.
Zákon nicméně rozšiřuje působnost Finančního arbitra České republiky i na spory týkající se spotřebitelských úvěrů.
ČSSD přitom chce prosadit, aby spory ze spotřebitelských smluv mohly nadále rozhodovat jenom stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem - tedy ty, nad jejichž nestranností a kvalifikací má stát určitou kontrolu. V praxi by šlo o jediný - Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR.
Sociální demokraté také chtějí, aby se na řešení sporu u (stálého) rozhodčího soudu mohly smluvní strany dohodnout až po vzniku sporu, nikoliv paušálně předem. Nedohodnou-li se, rozhodoval by klasický soud.
"Chceme také limitovat maximální sankce za porušení jednotlivých ustanovení smlouvy. Aby ten, kdo si půjčí například 10 tisíc korun a zaplatí o jediný den později, nemusel platit 100 tisíc korun. Toto podle našeho názoru vládní návrh neřeší," dodává poslanec Jeroným Tejc z ČSSD.
