Bělehrad/Brusel - Evropská unie dnes po více než roce obnovila rozhovory se Srbskem. Uložení srbské kauzy k ledu ale k žádanému výsledku nevedlo: generál Ratko Mladić je totiž stále nezvěstný.
Srbská vláda sice již loni v létě předložila akční plán na dopadení Mladiće a jeho vydání soudu OSN pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY). Jenže po generálovi, který stojí za vyháněním a likvidací civilního obyvatelstva ve Srebrenici, jako by se slehla zem.
Kdo je Ratko Mladić
- narozen: v březnu 1942 ve vesnici Božinovići v tehdejším ustašovském Chorvatsku
- kariéra: v roce 1965 absolvoval vojenskou akademii a stoupal na armádním žebříčku. V roce 1991 zástupcem velitele prištinského armádního sboru v Kosovu. V letech 1992-95 ve velících funkcích bosenskosrbské armády, velel u Sarajeva i ve Srebrenici. Suspendován v roce 1996, výsluhu ale pobíral až do roku 2005.
- zločiny: v roce 1995 haagským tribunálem obviněn z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů
- rodina: s manželkou Bosou má syna Darka. Dcera Ana v roce 1994 spáchala sebevraždu.
Nejčastěji se spekuluje o tom, že žije na srbsko-rumunských hranicích. Podle srbských médií zhubl o dvacet kilo a trpí vážnou nemocí.
Brusel se nakonec přiklonil k názoru odstupující žalobkyně ICTY Carly del Ponteové, která nedávno prohlásila, že srbská vláda v poslední době projevuje dobrou vůli s haagským tribunálem spolupracovat. Rozhovory o přidružení tak začaly i přesto, že loni v květnu Brusel trval na tom, že bez Mladiće se nic kupředu nepohne.
Srbové jsou optimističí, EU méně
Cílem jednání mezi Bělehradem a Bruselem by měl být podpis stabilizační a asociační dohody, tedy jakési vstupenky na cestu do EU.
Srbové jsou ohledně podpisu velmi optimističtí. "Budeme potřebovat dvě oficiální a dvě technická jednání. Tímto tempem bychom mohli být hotovi v červenci," řekla bělehradskému rádiu B92 Tanja Miščević z úřadu pro evropskou integraci.
Srbové také doufají, že nejpozději v roce 2009 budou do zemí EU cestovat bez víz.
Diplomaté z Bruselu ale hlásí, že jednání se mohou protáhnout. I když je 80 procent dohody v podstatě projednáno, EU bude bedlivě sledovat spolupráci Bělehradu s haagským tribunálem. "Teprve až si Srbsko vyřeší svůj problém s Haagem, může Brusel ukázat o něco více politické vůle," citovalo rádio B92 diplomatický zdroj.
Kosovo za Unii? Nikdy
Kromě kauzy Mladić je ale překážkou v jednání také nevyřešená kauza Kosova. Ta sice není předmětem jednání s EU, Brusel se ale již v minulosti snažil Bělehrad přesvědčit, aby kývl na plán omezené nezávislosti této jihosrbské provincie, která je od roku 1999 pod správou OSN.
Prezident Boris Tadić ale zdůraznil, že podobný "handl" nepřipadá v úvahu. "Nikdy se nevzdáme ani Kosova, ani evropské budoucnosti," řekl.
