Praha - I když Česko zasáhla v posledních týdnech sucha a zemědělcům výrazně klesne úroda, zdražení základních potravin nehrozí.
Ceny ovoce, zeleniny, mouky, cukru či pečiva by se zvedat neměly. Chybějící ovoce a zeleninu si obchodníci dovezou ze zahraničí. Zemědělci, kteří sklízí obiloviny, sice také budou mít nižší úrodu než loni, ale stále by nemělo jít o žádný zásadní propad.
Horší dopady může mít absence srážek a nižší úroda na hospodaření zemědělců. Těm, které sucho výrazně zasáhne, ministerstvo zemědělství vzkazuje, že si mohou říci o peníze, kterými lze následky sucha omezit. "Na program byla určená částka 12,25 miliardy korun využitelných v letech 2014 až 2020," říká mluvčí Hynek Jordán.
Půda je vyschlá a na některých místech už měsíc pořádně nezapršelo. Takové sucho, jako je letos, většina zemědělců nepamatuje. "Jestli minulý rok napršelo 50 milimetrů srážek, tak letos to bylo pouhých 20 milimetrů. Výnosy se tudíž skutečně sníží. Nejvíce u obilovin, cukrovky a kukuřice," hlásí Bronislav Formánek ze Znojemska. Z oblasti, která je nejvíce postižena.
Ovoce a zelenina nezdraží
Podle předsedy zelinářské unie Jaroslava Zemana budou největší ztráty u těch pěstitelů, kteří nemají možnost doplňkové závlahy. Jedná se například o některé oblasti severní Moravy.
"Největší ztráty odhadujeme u cibule a hlávkového zelí. V důsledku vysokých teplot pěstitelům také předčasně vykvétá květák a brokolice," doplňuje Zeman.
Na cenu zeleniny v obchodech by to výrazný vliv mít nemělo. "Výraznější zdražení zeleniny neočekáváme, protože si ji obchodníci jsou schopni dovézt," říká Zeman.
Stejně situaci komentují ovocnáři. "Osmdesát procent ovoce se u nás prodává v obchodních řetězcích a ty jsou schopné si ovoce dovézt velmi rychle a odkudkoliv. Sucho v Česku tedy nemá na cenu žádný vliv," říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.
Sucho zatím největší škody napáchalo na jablkách, švestkách a taky na sklizni jahod a třešní. Ty měly letos kvůli suchu menší velikost, tudíž horší kvalitu a nižší cenu.
Doslova centimetry od propadu zisku dělí české pěstitele jablek. Zpeněžení produkce jablek je totiž závislé na velikosti plodu. Pokud mají jablka příčný průměr sedm centimetrů, mohou je ovocnáři prodat jako konzumní s cenou deset až dvanáct korun za kilo. Jestli je průměr nižší, mohou být použita jen na zpracování s cenou dvě až tři koruny za kilo.
"Pokud by ještě brzy začalo pršet, může být zachráněna velká část jablek, která jsou pro ovocnáře zásadní," dodává Ludvík. Podle něj je v Česku uměle zavlažována jen čtvrtina sadů.
Úroda obilovin je výrazně nižší, stále ale průměrná
Také úroda obilovin bude určitě nižší než minulý rok, který byl nadprůměrný a zemědělci hlásili třetí nejvyšší úrodu v historii. "Dá se počítat s poklesem na výnosech až o 20 procent. Celkově však bude sklizeň obilovin spíše průměrná až lehce podprůměrná. Se zásadním výpadkem se zatím nepočítá," říká mluvčí Agrární komory Dana Večeřová.
V současné době je sklizena asi čtvrtina základních obilovin a nejsou hlášeny nějaké zásadní problémy s výnosem. "Tudíž by se neměla příliš výrazně zvedat cena mouky ani pečiva," dodává Večeřová.
Zásadní vliv bude sucho mít na porosty kukuřice, kde se ztráty na výnosech blíží 30 procentům. I kdyby začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už podle Večeřové nedožene. Kukuřice se pěstuje hlavně jako krmivo pro zvířata.
"Do ceny mléka se to pravděpodobně nepromítne, protože ta dlouhodobě klesá v reakci na nadvýrobu ve světě, ukončení režimu mléčných kvót v EU a ruské embargo na dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků," říká Večeřová.
Nepříznivá situace je také u cukrové řepy, ale ani ceny cukru to pravděpodobně zásadně neovlivní. "Ty se drží dlouhodobě poměrně nízko," dodává Večeřová.
Podobná situace bude i u brambor, kterým by však vláha v nejbližších dnech mohla ještě pomoci. "U brambor bude otázka aktuální až v závěru září. Ceny navíc určuje dovoz, který je u této komodity poměrně výrazný," říká Večeřová.
Zdražovat by podle ní mohli po propadech úrody řepky a slunečnice řepkové a rostlinné oleje.
U vína klesá kvalita
S obavou vzhlíží k obloze i někteří vinaři. Zatímco v minulém měsíci řada z nich prosila o déšť, teď většina doufá, že pršet nebude. Blíží se doba zrání a déšť by mohl zrající vinné hrozny poničit. O zbytek by se pak postarala plíseň.
"Před dozráváním mělo spadnout aspoň 40 až 50 milimetrů vody. Kdyby začalo pršet při dozrávání, byla by to ale katastrofa," vysvětluje majitel vinohradů Jaroslav Drmola z Mikulova.
Jeho vinice se rozprostírají na úpatí Pálavských vrchů a zabírají zhruba 14 hektarů. Z toho se podaří ročně vyrobit zhruba 50 tisíc lahví kvalitního vína. A právě kvalita je to, čemu sucho nepřeje.
"Množství hroznů bude určitě nižší. Z čeho jsem ale rozpačitý, že spadne i kvalita," vysvětluje Drmola. "Vinohrad si sice nějakou vodu dokáže vytáhnout, už ale nedokáže nasytit kořenový systém potřebnými minerály," vysvětluje.
Naopak Miroslav Svoboda čeká na svých vinicích bohatou úrodu. "Mladým vinicím sucho vadí, těm starým ale moc ne. My jsme za takové počasí rádi," komentuje vinař z obce Petrov na Hodonínsku.
