"Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře," řekl Babiš.
Podobně argumentoval minulý týden i prezident Zeman na schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Tehdy uvedl, že další vláda by se měla zrušením superhrubé mzdy zabývat znovu a tento krok by měl být provázen výrazným snížením daňových výjimek.
Zrušení superhrubé mzdy by přineslo zaměstnancům nižší odvody, protože by jim klesl základ pro výpočet daně. Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení a změna by mohla začít platit už od ledna příštího roku.
Podle dřívějšího vyjádření ministryně Schillerové by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.
Vládní ČSSD a ANO se na celém kroku domluvily koncem srpna. U hrubé měsíční mzdy do 139 340 korun by se platila daň ve výši 15 procent, nad tuto částku má být daň fixní ve výši 20 901 korun plus 23 procent navíc z částky nad tuto hranici. V praxi tedy jde o progresivní zdanění.
Zrušení superhrubé mzdy je na spadnutí. Spočítejte si, kolik na něm vyděláte
Z publikace think-tanku IDEA vyplývá, že zrušení superhrubé mzdy by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru o 44 tisíc korun ročně.
"Žádné výhody by z toho nemělo zhruba 15 procent zaměstnanců. Jde o ty, kteří mají buď velmi nízké příjmy, nebo uplatňují vysoké množství slev - například na děti, nepracujícího manžela či manželku či vysoké odpočty na hypotéky, stavební spoření nebo životní pojištění," uvedli autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Michal Šoltés.
V současnosti se z hrubé mzdy zaměstnance vypočítávají jak jeho vlastní odvody na sociální (6,5 procenta) a zdravotní (4,5 procenta) pojištění, tak i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Je to 24,8 a devět procent. Pokud tyto dvě částky připočteme k hrubé mzdě, dostaneme superhrubou mzdu. A teprve z té se dnes vypočítává patnácti procentní daň z příjmu. Lidé se mzdou nad 139 340 korun měsíčně pak v současnosti platí ještě sedmiprocentní solidární daň.
Při zrušení superhrubé mzdy by se ale nic nezměnilo pro zaměstnavatele. Ti by dál platili pojištění za zaměstnance ve výši 33,8 procenta z jeho hrubé mzdy. Navíc by si museli v začátku platnosti daňové novinky ještě připlatit. Všichni ekonomové se totiž shodují na tom, co už zmiňovala Hospodářská komora. A sice, že podnikatelé a firmy budou muset investovat do změny programů pro výpočty a evidenci mezd, protože způsob zdanění se výrazně změní.
