Moderní léčebné metody zkracují dobu léčení a zjednodušují jeho průběh. Přesto však počty pacientů rostou, a proto je zapotřebí hledat stále nové, účinnější cesty ke zdraví.
Pokroky v medicíně jsou patrné takřka na každém kroku. Řada neléčitelných nemocí se stala léčitelnými. Řadu zdravotních omezení, se kterými byl život v minulosti téměř nemožný, nebo velmi ztížený, lze dnes poměrně úspěšně překonávat.
Léčba mnohých nemocí a především potřeba hospitalizací byly podstatně zkráceny, nebo se dokonce posunuly do ambulantní péče. Chronické stavy, jako jsou cukrovka, onemocnění srdce či nezvladatelné olesti, mohou být v současné době často řešeny tak, aby pacienti nevyžadovali nadměrnou nemocniční péči.
Počet pacientů nicméně v posledním desetiletí vzrostl o 37 %. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je prodlužování věku života a stárnutí populace. To přináší nové zdravotní potíže a zvyšující se podíl lidí se zdravotními problémy, které nelze řešit v rámci domácí léčby. Podíl světové populace ve věku nad 60 let rychle roste. Podle současných odhadů překonají v roce 2050 počty lidí ve věku nad 65 let počty dětí ve věku do 14 let. Poprvév historii lidstva.
Technologie umějí pomáhat i škodit
Řadu zdravotních potíží si způsobil člověk v souvislosti technologickým rozvojem, který přinesl řadu škodlivých exhalací a dalších negativních vlivů, a následně také změnami způsobu života, které s technologickým pokrokem proběhly a stále probíhají. Cílem moderních technologií tedy musí být nejenom tyto negativní vlivy dále neprohlubovat, ale naopak odstraňovat a pomáhat redukovat jejich následky.
Toho lze dosáhnout jednak nahrazením stávajících technologií takovými, které omezují další exhalace škodlivin a redukují stávající, a jednak technologiemi, jež pomohou udržet kvalitu života do pozdního věku a zajistí úspěšnou, co nejméně invazivní a v neposlední řadě také nákladově efektivní prevenci a léčbu. Moderní technologie první skupiny se soustředí především na oblast efektivního nakládání s energiemi. Zamezují tedy plýtvání a zajišťují přechod na čisté, obnovitelné zdroje. Moderní technologie druhé zmíněné skupiny se pak soustředí především na přesnou diagnostiku zdravotního stavu a jeho účinnou nápravu.
Přenesením řady zdravotnických technologií do běžného života může následně přinést lepší pochopení příčin vzniku některých onemocnění a zajištění účinnější prevence či včasné odhalení choroby už v jejím zárodku, a tedy zvýšení efektivity účinnosti a úspěšnosti léčby. Nesmíme zapomínat ani technologie umožňující aplikaci léčebných postupů zachraňujících životy a pomáhajících překonávat různé zdravotní handicapy i mimo dosah nemocnic, v běžném aktivním životě.
Internet a chytré mobily změní léčebné postupy
Kardiostimulátory, inzulínové pera, protézy, to všechno jsou technologie současnosti a do budoucna se jejich řady a možnosti ještě podstatně rozšíří. Zásluhu na tom nebudou mít jenom nové vědecké poznatky, rozvoj diagnostiky a nanotechnologií, ale také dostupnost internetu, mobilních telefonů a chytrých telefonů. Řada moderních diagnostických metod by totiž bez všeobecné dostupnosti komunikačních platforem nebyla vůbec myslitelná.
Chytré mobilní telefony, mobilní výpočetní technika a internet ostatně v omezené míře pomáhají už dnes. Dostupná je například celá řada aplikací stimulující činnosti mozku, napomáhajících zvyšovat paměť, a předcházet
tak mnoha mozkovým a duševním poruchám, nebo alespoň snižovat jejich následky. Ve spojení se snímači monitorujícími základní lidské funkce pomáhají současné mobilní aplikace především v oblasti sportu, ale stále větší uplatnění nacházejí ve skutečné medicínské praxi. Průběžné sběry a vyhodnocování dat monitorujících stavy pacientů v průběhu běžných činností pomáhají lépe poznat skutečný stav pacienta, odhalit nové informace o dosud málo probádaných nemocech a včasně diagnostikovat nebezpečné stavy. Tento trend se bude stále více rozvíjet.
Neméně podstatnou úlohou dnes běžných moderních technologií ve spojení s lékařskou praxí je také schopnost pomoci pacientovi lépe poznat a pochopit jeho zdravotní stav. Nejenom prostřednictvím informací šířenými prostřednictvím internetu, ale především poskytnutím aktuálních informací o aktuálním zdravotním stavu v kontextu každodenních činností.
Zdraví hrou
Mnoho pacientů často jednotlivé kroky léčby a užívání léků podceňuje, záměrně vynechává a nebo na ně prostě zapomíná. I tady mohou pomoci dostupné moderní technologie. Vzdělání je bezpochyby všeobecně prospěšné, ale pro motivaci k němu musel už Komenský podněcovat svým pověstným přístupem „škola hrou“.A se zdravím je tomu podobně. Všichni o něj stojíme, ale většina z nás ho podceňuje.
Proto také zde může hrát podstatnou úlohu motivace hrou. A to nejenom u dětí. Nejde přitom o ojedinělou myšlenku několika málo alternativních vědců či lékařů. Kupříkladu v prosinci 2013, během zatím posledního summitu mHealth ve Washingtonu, projevilo zájem prezentovat nejnovější
inovace v oblasti „Games for Health“ více než 5000 přispěvatelů. Nicméně je pravdou, že prosazování her ve zdravotnictví trvá déle, než jeho největší propagátoři doposud předpokládali. Přesto vědci předpovídají, že trh pro takové technologie bude růst. Podle odhadu vzroste jeho globální hodnota ze šesti miliard USD, kterých dosáhl v loňském roce, na více než 23 miliard v roce 2018.
Jedním z příkladných projektů z minulých let může být Didget společnosti Bayer. Jedná se o monitor hladiny glukózy v krvi, který ve spojení s herní platformou Nintendo DS motivuje malé diabetiky k provádění pravidelných testů a seznamuje je se specifikami jejich onemocnění. Na začátku zaznamenal tento projekt velký zájem na trzích ve Velké Británii, Německu a Severní Americe, ale brzy po té prošlo Nintendo DS výraznou inovací, která nebyla kompatibilní se softwarem snímače glukózy. Poučením tedy bylo napříště pro podobné projekty využívat spíše otevřené a dlouhodobě zpětně kompatibilní platformy mobilních zařízení, jakými jsou třeba smartphony.
Datová revoluce
V souvislosti s naznačovaným odklonem mnohých zdravotních úkonů ze nemocničních zařízení do domácího a běžného života roste i ve zdravotnictví enormní měrou význam dat, jejich přenosu, uskladnění, zabezpečení a vyhodnocování. V této souvislosti se mnohým z nás jistě
vybaví problematický projekt IZIP, který měl být jakousi vstupní branou k datové budoucnosti české medicíny, ale neuspěl. Podobné zkušenosti bohužel hlásí i jiné země. Na vině není jen politikaření a korupce, ale také slabá motivace lékařů a mnohdy i jejich obavy ze systému jako takového.
Selhali však spíše lidé, kteří měli realizaci systémů na starosti, nikoliv myšlenka, se kterou jsou vytvářeny. V některých, především v severských zemích a lokálních aplikacích už takové systémy fungují a úspěšně se rozvíjejí. Problémem však možná bude časem jejich sjednocení. Nicméně bez schopností sdílet informace o stavu pacienta mezi jednotlivými odbornými pracovišti si do budoucna opravdu nelze kvalitní a efektivní péči představit. Dostupnost velkého množství dat, samozřejmě
patřičně anonymizovaných, poskytne velmi významnou platformu pro hledání dalších souvislostí při zkoumání nemocí a jejich léčbě. Ty pak budou dalším motorem vývoje účinných a efektivních technologií, stejně jako léků a prvků prevence.
Inovátor z Amsterdamu: Od žárovek k chytrým městům
Evropské technologické společnosti, které dnes hrají vůdčí roli ve světovém byznysu, by se daly pravděpodobně spočítat na prstech lidských končetin. Těch, které jsou aktivní více než sto let, dokonce na prstech rukou. Nizozemská značka Philips patří mezi ně.
Pokud začneme pátrat opravdu od základů, zjistíme, že kořeny společnosti Philips byly položeny v roce 1891 v nizozemském městě
Eindhoven, když Gerard Philips a jeho otec, bankéř Frederik Philips, založili z čirého podnikatelského nadšení, bez jakékoli představy o dlouhodobé obchodní strategii, společnost Philips & Co.
Tehdejší boom trhu elektrickým osvětlením vedl Gerarda ke klíčovému rozhodnutí zaměřit se na masovou produkci žárovek. Byznysu se docela dařilo, na konci roku 1890 byl již Philips & Co. se svými 1000 zaměstnanci největším průmyslovým zaměstnavatelem v zemi. Dalším důležitým milníkem v životě firmy bylo v roce 1895 aktivní zapojení Gerardova bratra Antona Philipse coby obchodníka. Anton prokázal obrovský obchodní talent a za několik málo následujících let již patřila společnost k největším výrobcům žárovek na světě. Roku 1895 prodal Philips 200 000 žárovek, o rok později již více než 1 000 000. Od té doby se začala psát dynamická a některými zvraty přímo fascinující historie, která trvá dodnes.
Rychlý vstup na burzu a moudré rozhodnutí vsadit na globální trhy
Za úspěšnými počátky stojí mimo jiné rozhodnutí orientovat se nikoli lokálně, ale hlavně na rychle se rozvíjející zahraniční trhy. Jako mimořádně šťastné, byť z dobového podhledu možná trochu riskantní, se také ukázalo rozhodnutí vstoupit na burzu v roce 1912. Firmě se tak podařilo získat na další rozvoj kapitál, za který by ji bankovní instituce
té doby ještě na dlouhá léta dřely z kůže. Stejně tak jako v životě člověka nejsou jen slunečné dny, neúspěchy se nevyhnuly ani jinak velmi dobře zavedenému Philipsu.
V roce 1930 začaly prodeje prudce stagnovat a firma se najednou musela potýkat s optimalizacemi; velká část výroby byla kvůli nákladům přesunuta do zahraničí. Díky velkému záběru společnosti však řada byznysových aktivit pokračovala, krizí prakticky nedotčena. Například v oblasti výroby rádií si firma v té době stále držela pozici největšího světového dodavatele. Dvourychlostní tendence nakonec vyústily během druhé světové války v rozdělení společnosti. Příprava byla učiněna již před válkou, krátce před jejím vypuknutím management
strategicky rozhodl přesunout část jednotek společnosti do Británie a Spojených států. Veškeré válečné nepříjemnosti ovšem společnosti bohatě vykompenzoval technologický boom, který přišel s poválečnou
obnovou. Ta přinesla naprosto bezprecedentní růst byznysových aktivit v historii Philipsu vůbec.
Od poválečné konjunktury po opojné úspěchy v 70. letech
Během války vypluly na povrch nové příležitosti, které po válce začaly dostávat svoji civilní tvář – obrovský rozvoj nastal zejména ve sféře telekomunikací, počítačů a radarů. Philips tehdy správně zavětřil příležitost
vrátit se zpátky na vrchol elektrotechnického průmyslu. Stejně jako s obnovenou výrobou ve sféře osvětlení pro koncové trhy se s vervou
pouští do neprobádaných vod profesionálních elektrotechnických řešení pro leteckou dopravu, silnice a přístavy. Úspěch se dostavuje poměrně záhy a výsledkem je další růst společnosti jak po obchodní, tak výrobní stránce.
Z Philipsu je v této době regulérní globální korporace, která v roce 1974 vlastní 350 továren ve 40 zemích světa. Nejen firma, ale také vertikály, ve kterých podniká, se značně rozšiřují. V sedmdesátých letech firma podniká vedle osvětlení v oblasti domácích spotřebičů, ve strojním průmyslu, sklářství, hudebním průmyslu (hudební nástroje na elektřinu), počítačích a obecně na trhu s polovodiči, v telekomunikacích, spotřební elektronice a domácích spotřebičích, ale také ve vysoce specializovaných oblastech, jako je farmaceutický průmysl, lékařské systémy či elektronika v obranných systémech.
Černá osmdesátá
Zvrat přichází v osmdesátých letech, kdy rychle se globalizující a značně divoký mezinárodní trh staví Philips před neradostnou volbu – buď čelit pomalému úpadku, nebo radikálně změnit směr. Nakonec se firma rozhoduje pro to druhé, dává sbohem komplexnosti a rozmanitosti
a soustředí se na oblasti, které považuje pro budoucnost za klíčové. Prodávány jsou celé vertikály, továrny procházejí nepříjemnou odtučňovací kůrou a řada podpůrných služeb (zákaznická podpora, servis) je outsourcována.
Diagnostika bez kompromisů
Počítačová tomografie patří již neodmyslitelně k moderním metodám lékařské diagnostiky.
Přesto po letech odhalila svůj velký potenciál pro zdokonalení. Počítačová tomografie (CT) je vyšetřovací metoda, která využívá rentgenových paprsků a umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách. Využívá se při diagnostice široké škály chorob a pro vedení speciálních léčebných výkonů.
Až donedávna bylo lékařské vyšetření pomocí CT spojeno s kompromisy, kdy se muselo volit mezi vysokou kvalitou obrazu spojenou s vyšší dávkou radiace a nízkou dávkou záření, vedoucí ke snížení kvality obrazu.
Zařízení Philips Ingenuity Core využívá pokročilé 64řezové skenování za podpory iterativní rekonstrukční technologie Philips IMR. Ta pomáhá snižovat dávku obdrženou pacientem při vyšetření pomocí CT o 60-80 % a současně zlepšit nízkokontrastní rozlišitelnost o 43-80 %. Přitom se navíc ve srovnání s běžnou technologií rekonstrukce (FBP – filtrovaná zpětná projekce) podařilo také snížit nežádoucí šum snímků o 70-83 %.
Díky součinnosti těchto výhod může zdravotnický personál vidět drobné detaily, které mohly zůstat v minulosti nezpozorované, nebo je minimálně bylo nutné ověřit dalším vyšetřením. Zachycením těchto detailů lze zlepšit, zefektivnit a také zlevnit poskytnutou péči, jelikož lékaři pracují s mnohem větší přesností. Philips Ingenuity Core je kromě špičkového zobracování vybaven také funkcí snížení kovových artefaktů u ortopedických implantátů (O-MAR). Tato technologie významně snižuje negativní vlivy kovových ortopedických implantátů v rámci CT zobrazení.
Implantáty obvykle mohou za ztrátu anatomické informace ze zobrazené oblasti. Funkce O-MAR má pozitivní dopad na kvalitu obrazu, pomáhá tím lékařům při analýze obrazů z CT a umožní stanovení diagnózy i u pacientů
s velkými ortopedickými implantáty.
Nezanedbatelný podíl na vylepšení diagnostiky má dozajista též technologie iPatient, která vychází z podstaty, že každý pacient je jiný. S její pomocí lze rychle a přesně přizpůsobit diagnostiku na míru jednotlivých pacientů, což ještě více zpřesňuje celý diagnostický proces.
Jednou z možností vyšetření, které nové zařízení poskytuje, je kupříkladu CT virtuální kolonoskopie, která umožňuje virtuální pohled na tlusté střevo v celé jeho délce po dostatečném roztažení za pomoci vzduchu. Mezi nesporné výhody takového vyšetření patří krátká doba vyšetření, zhodnocení všech patologických stavů tlustého střeva a přehledné zobrazení i kolonoskopicky nepřístupné oblasti, dále posouzení spádových uzlin, včetně ostatních břišních a pánevních struktur.
Vyšetření je neinvazivní, nebolestivé a trvá přibližně dvacet minut. Vyhodnocení pomocí speciálního softwaru je časově náročnější, ale probíhá až po ukončení vlastního CT vyšetření. Hlavní snahou vyšetření je tedy zachytit polypy větší než pět milimetrů, které již pro pacienta mohou do budoucnosti znamenat určité riziko.
Nejmodernější CT zařízení Philips Ingenuity Core bylo v průběhu letošního února instalováno na Klinice Jana Leštáka v Praze. Její klienti tak mohou využívat možností šetrnějšího a zároveň účinného vyšetření na „vlastní kůži“ už dnes.
Více než stoletá tradice zdravotní péče
Tématem, které si v souvislosti s Philipsem zasluhuje samostatné
zastavení, není překvapivě osvětlení ani audio-video technika, ale zdravotní péče. Do tohoto byznysu firma vstoupila již čtyři roky po svém založení.
V roce 1895 Philips zakoupil německou společnost hamburskou společnost CHF Muller, která na trh dodávala první komerční rentgenovou trubici. Vynález následně několik let zdokonaloval a v roce 1918 uvedl na trh první profesionální lékařský rentgen.
Z dlouhodobé perspektivy se společnosti potvrdilo, že vsadila na vítězného koně. Poté, co se v roce 2000 rozhodovala, které části byznysu kvůli nejisté perspektivě úplně opustí a které budou tvořit páteř jejího byznysu, se zdravotní péči dostalo výsady stát se jednou z těch vítězných. Mezi léty 2000 a 2003 společnost prakticky zdvojnásobila objem a rozsah svých byznysových aktivit v oblasti lékařských systémů. Dnes Philips vyrábí škálu zařízení, která sahá od CT scannerů, ECG, mamografie, MRI skenery, RTG, vybavení pro resuscitaci až po monitorovací zařízení, ultrazvuk a rentgen, se kterým firma kdysi začínala. Než se však společnost vyšplhala až na pozici tržní jedničky, stálo ji to jen v akvizicích přibližně pět miliard eur.
Nákupní horečku předznamenal rok 1998, kdy Philips za 800 milionů dolarů kupuje firmu ATL Ultrasound, dodávající na trh zařízení pro sonografii. Na plno se nákupy rozbíhají až v roce 2000, kdy dochází
k akvizici ADAC Laboratories a Agilent Technologies Healthcare Solutions Group, o rok později pak následuje Marconi Medical Systems.
Integrace výše jmenovaných společností si sice vyžádala troch času, ale další akvizice na sebe přesto nenechaly dlouho čekat. V srpnu 2005 dokončil Philips převzetí soukromé IT společnosti Stentor, lídra trhu se
systémy pro komunikaci a archivaci obrazu (PACS) ve zdravotnictví.
O necelý rok později, v dubnu 2006, dochází k akvizici Witt Biomedical Corporation, největšího nezávislého světového dodavatele systémů pro kardiologii. Na podzim téhož roku následuje akvizice Intermagnetics
General Corporation, významného výrobce supravodivých magnetů pro
magnetickou rezonanci.
Počátkem léta 2007 Philips oznamuje převzetí brazilského výrobce rentgenových zařízení VMI-Sistemas Medicos, čímž se de facto stává jediným dodavatelem rentgenových zařízení pro celou Jižní Ameriku. Téhož
roku následují ještě dvě akvizice – expertní společnosti na radiologické informační systémy, XIMIS Inc., a Emergin, firmy, která vyvíjí systémy oznamování událostí a tzv. „alarm management“.
Sázka na rozjíždějící se byznys se s odstupem času ukázala jako správná volba. Dnes v době chytrých telefonů a tabletů jde o jednu z nejrychleji se rostoucích oblastí ve zdravotnictví. O dalších akvizicích alespoň stručně:
v únoru 2008 je to výrobce klinických IT systémů, společnost VISICU Inc., díky jejímž technologiím mohou lékaři aktivně hlídat pacienty na jednotkách intenzivní péče, a v březnu téhož roku následuje ještě irská
softwarová společnost TOMCAT Systems. Dnes Philips díky dřívějším akvizicím drží 50 % severoamerického trhu a stejný poměr platí i pro teprve rozvíjející se trhy.
Nová šance
Počátkem devadesátých let, přesně v roce 1991, dochází k rebrandingu. Tehdejší název N.V. Philips’ Gloeilampenfabrieken se mění na mezinárodně mnohem srozumitelnější Philips Electronics N.V. a o šest let později se ředitelství firmy stěhuje z Eindhovenu do hlavního města Nizozemska, tedy do Amsterdamu.
Eindhoven zkrátka nepřišel, vzniká zde totiž novodobá obdoba prvotní laboratoře – Philips High Tech Campus. Firma se začíná více orientovat na vysoce konkurenční, ale také stále velmi lukrativní a hlavně neustále
rostoucí byznys medicínských systémů, tedy sféru, kde může oproti mnohým konkurentům nabídnout dlouhá léta zkušeností.
V roce 2005 firma oznamuje plán na úplné ukončení výroby a prodej divize spotřební elektroniky (audio, video, multimédia a příslušenství), k tomu s několikaletým zpožděním skutečně došlo v loňském roce, kdy Philips prodává divizi japonské firmě Funai za 150 milionů euro, a to včetně zavedené značky.
Společnost dnes napíná všechny své síly do pouhých tří progresivních vertikál: zdravotní péče, zlepšování kvality života a trvalá udržitelnost hustě zasídlených aglomerací, a to s ambicí, být v těchto sférách jedničkou
na světovém trhu.
Bez vlastního vývoje by tu Philips již patrně nebyl
To, co od počátku stojí za prvním velkým úspěchem společnosti a co je jí vlastní – hlavně na rozdíl od jiných evropských společností, které založily kariéru na krátkodobém boomu z průmyslové revoluce –, je vlastní ýzkumná a vývojová laboratoř. Firma ji však neměla od počátku. První zvaná „Natuurkundig Laboratorium“ byla založena až v na světové události bohatém roce 1914, kdy si společnost povzbuzená průmyslovou revolucí v Evropě dovolila vyhodit trochu z kopýtka a nabídnout práci a zázemí
mladému fyziku Gillesu Holstovi. Sázka na vědu a na mládí se vyplatila, Gilles přinesl první výsledky v podobě nových objevů v oblasti využití rentgenových paprsků. Brzy následují další nové objevy v oblasti radiotechnologií a z úspěšného, ale stále ještě řadového výrobce žárovek se de facto přes noc stává inovativní doširoka rozkročený
elektrotechnický gigant. Netrvá dlouho a seznam inovací se dále rozrůstá, časem zahrnuje průlomové průmyslové objevy, které obohacují každodenní život lidí (v roce 1963 je to například revoluční vynález audiokazety).
V devadesátých letech na tradici špičkového výzkumu navazuje stavba nového Philips High Tech Campusu (sídlo vědců zastupujících celou řadu disciplín od elektrotechniky a fyziky až po chemii, matematiku, mechaniku,
informační technologie a software), který je na počest rodného města vybudován opět v nizozemském Eindhovenu.
Šetrné zásahy bez skalpelu
Odstranění nežádoucích tkání bylo vždy spojeno s invazivními
zákroky značně zatěžujícími organismus a vyžadujícími dlouhou
rekonvalescenci. V současnosti však existují i šetrnější metody.
Rakovina je jedním z onemocnění, které je známé už dosti dlouhou dobu, ale které neustále i přes značné medicínské pokroky vzbuzuje velké obavy z náročnosti léčby a značného ohrožení života. Pacienti postižení rakovinou jsou velmi zranitelní, a proto Philips spolu s University Medical Centre Utrecht vyvíjí technologie, které umožňují nahradit invazivní zákroky takovými, při kterých již nebude třeba skalpelu. Díky tomu lze zajistit výrazné snížení vedlejších účinků a lepší kvalitu života pacientů.
Kupříkladu Sonalleve MR-HIFU je inovativní léčebná platforma, která v sobě spojuje výhody ultrazvukového systému HIFU (High Intensity Focused Ultrasound) a systému trojrozměrného anatomického zobrazování
MRI k zajištění neinvazivní terapie. Díky této technologii lze pomocí ultrazvuku vysoké intenzity a přesného zacílení „odpařovat“ nežádoucí části tkání uvnitř těla bez porušení vnějších tkání a za průběžného monitoringu celého procesu v reálném čase. To přináší výhody v podobě optimalizace celého procesu a ochrany zdravých tkání.
Celé zařízení je navržené tak, aby respektovalo maximální pohodlí pacienta a poskytlo dostatečný prostor pro efektivní léčbu a omezování stavů úzkostí během vyšetření, případně zákroku. Podporuje tak základní nezanedbatelné faktory podporující úspěšnost léčby. Výhodou této metodiky je nejenom výrazné snížení zátěže organismu a zkrácení doby léčby, ale především možnost povedení zásahů u pacientů, u kterých by byl zásah klasickými, doposud používanými postupy příliš rizikový,
nebo zcela vyloučený. Sonalleve MR-HIFU je v současné době využíván při léčbě děložních myomů a neinvazivní paliativní terapii bolestivých kostních
metastáz.
