Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19. Vyplývá to z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.

"Covid přinesl dramatický útlum poptávky. Následovalo však ekonomické probuzení Asie v kombinaci s energetickou krizí a nedostatkem zemního plynu. To přineslo bezprecedentní nárůst těžby hnědého uhlí v Česku," řekl generální ředitel společnosti Elektrárna Chvaletice Václav Matys. Nárůst těžby potvrdila i mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková. "Od druhého pololetí roku 2022, kdy prudce stoupla poptávka po energetickém uhlí, přijala Sokolovská uhelná opatření ke změně trendu postupného snižování objemu těžby a vrátila se na technologická maxima možného objemu těžby," uvedla.

Česko není ve světě výjimkou. Celosvětová produkce loni podle Evropy v datech ve srovnání s rokem 2021 stoupla o sedm procent, spotřeba vzrostla meziročně o 0,6 procenta, zároveň byla nejvyšší od roku 2014. Růst poptávky táhla především Čína, která vloni spálila více než 55 procent světové spotřeby uhlí, a Indie s téměř 13 procenty. V Evropě bylo Česko co do množství vytěženého uhlí na čtvrtém místě, premiantem bylo se 133 miliony tun Německo.