Afterlight je třetím pokračováním v režii českých vývojářů. Po Aftermath a Aftershock se odehrává, jak již bylo řečeno, na Marsu. Ideově je stále vidět obrovská návaznost na klasiky tohoto žánru - X-Com: UFO Defense (původní americký název hry), jenž vešlo do povědomí starších hráčů samozřejmě jako UFO: Enemy Unknown. Další díly v provenienci Microprose byly také úspěšné, i když ke konci série malinko ztratila pokusy uvést na scénu akčnější pojetí. Altar převzal duševní dědictví a inspiraci, nejde tedy o přímé pokračování. Na první české Ufo mnoho lidí žehralo, proto se v Aftershocku odehrála spoustu změn a některé zůstaly až do Afterlight.
Budiž světlo!
A jaký Afterlight je? Tím prvním, co vám padne do oka, je totální proměna prostředí. Zatímco před rokem a půl jme začínali na zemi, nyní na nás dýchne rudá pustina. Ti, co se setkali s některým z předešlých dílů ale nebudou tápat, systém zůstal prakticky stejný. Pro nováčky je zde trochu skoupý tutoriál, ale při nějakém tom přemýšlení a snažení se dá hra naučit řekněme za hodinu, pokud jste zkušenější hráči, v případě nováčků to asi bude o něco déle. Základem je stále stejný pohled na planetu, jen nyní poněkud červenější. I zde máte hlavní bázi a kolem různá teritoria. V nich jsou vám nabízeny mise buď příběhové - spojení se Zemí je přerušeno a vy musíte čelit marťanské hrozbě, nebo akutní (typickým příkladem je přerušený vodovod z pólu planety). Většinou se jedná o typ "najít a zničit", často je hlavním úkolem pozabíjet všechny nepřátele v sektoru, nicméně narazíte i na mise technické či vědecké. Jednotlivé výlety do pustiny nám přišly o něco kratší než v předchozích dílech, takže má hra větší spád a pěkně odsýpá. Z části také proto, že úplně odpadlo hledání zatoulaných emzáků v nejméně přístupných rozích mapy, za což má Altar jedničku!
#hodnoceni
Dějová linie je i tentokrát docela rozvětvená a hned od začátku narazíte na některé zvraty, které možná budou překvapením. Navíc je zde od počátku několik různých problémů a tajemství, které se postupně odkrývají. Sympatické je, že vás autoři ani příliš nehoní, potřebujete-li více času na zajištění všech podmínek, dostane se vám ho. Tak jako v minulosti i v Afterlight je nejdůležitější výzkum. Ten se většinou obejde bez surovin, jsou ale třeba k výrobě, stavbě a vůbec civilizačnímu provozu lidstva na Marsu.
Nové menu, stará grafika
Velmi viditelnou změnou prošel také interface - je vyveden v moderních barvách, stylu a dokonce disponuje plynulou animací oken. Je intuitivní, jen systém zadávání příkazů a práce s nimi je trochu náročnější. V příjemném hraní vás tak mohou rušit třeba neustálé stopky při nemožnosti střílet na cíl (třeba když v cestě stojí jiná postava). Grafické provedení je bohužel postavené stále na stejném enginu, který je už dnes pěkně zastaralý. Modely jsou samozřejmě vylepšené, všechno to vypadá docela svěže, ale při bližším pohledu odhalíme absenci nejnovějších grafických vychytávek. Příště snad bude lépe. Zpočátku jsme měli strach, že nás bude červený písek po nějaké době pěkně štvát, ale rozumná kombinace s modrou působí vyváženě a různé staré základny a další prostory, do nichž se dostanete, také působí dost pestře.
Systém jednotlivých skupin personálu zůstal zachován, takže můžete mít více jednotek, které vyšlete do akce podle jejího charakteru. I nyní jsou zde RPG prvky, vojáci levelují a zlepšují se v různých dovednostech. K tomu navíc získáváte tréninkové body, za které pak můžete vycvičit své své svěřence. Výcvik probíhá v několika fázích, až se z vybraných jedinců stanou nepostradatelní specialisté. Vzhledem k okolnostem platí, že každý je alespoň trochu vojákem, takže i vědec v laboratoři zvládne nějakou tu střelnou zbraň (je krásné je vyzbrojit archaickými revolvery z matičky Země). Některé vědce či techniky je ale užitečné trénovat i pro boj, mohou pak plnit různé profesní úkoly. Samozřejmostí je totální mikromanagement postav, můžete je přiřazovat na různé úkoly v rámci základny, na práci v laboratořích či továrnách a podobně. Také nám přišlo trochu jednodušší udržovat ekonomickou rovnováhu a dostatečný přísun surovin, celé marsovské impérium tak šlapalo jako hodinky a my se mohli soustředit na jednotlivé mise.
Bude to hit
Diplomacie nám zde přišla o trochu méně využívaná než v posledním díle, role jednotlivých frakcí jsou celkem jasně dané, případně vám je hra prostě vnutí. Princip je stejný, svým spojencům můžete pomáhat a tak od nich získat technologie, či dokonce "lidské" zdroje. Je to docela vtipné, když tam v rámci vašeho týmu pobíhá několik emzáků.
Pozitivní je, že vás hra celkem dlouho udrží a hratelnost je vyvážená i v pozdějších částech, i když si netroufáme odhadnout celkovou herní dobu. Pokud se na to cítíte, máte možnost zkusit vyšší nastavení obtížnosti. Nejvyšší možná (Impossible) je opravdu hodně těžká. Příjemné je, že hra nabízí oddělené nastavení pro strategickou a taktickou část hry, čímž vychází vstříc ryzím budovatelům a čistokrevným válečníkům.
Ufo: Afterlight je opravdu dobrou hrou. Není sice graficky našlapaný, nebo bůhvíjak originální, v zásadě jde o vypilované pokračování, jenž osloví jak věrné fanoušky, tak nováčky. Pokud máte rádi trochu složitější hry, které nabízejí pestrou paletu různých činností, bude Afterlight určitě tím pravým. Uvidíme, jak dopadne lokalizace (my jsme měli k dispozici pouze anglickou verzi), ale již teď můžeme říci, že UFO: Afterlight bude domácím hitem.
