Chlapíci ze studia Starbreeze nejsou žádní zelenáči. Líbilo se nám jejich RPG Enclave, pobavili jsme se u středověké akce Knights of the Temple, ale skutečný průlom a důvod, proč je máme tak rádi, je bombastická FPS Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay, která zabodovala víc než film a kde Vin Disel utíká řezníkovi z lopaty. Skoro to vypadalo, že tým ze Starbreeze neví, do čeho se pustit, a tak létal od žánru k žánru jako dobře vystřelená pinballová kulička. Potom ale přišel Riddick a všichni poznali, že TOHLE je prostě ono a obohacovat svět first person shootery je jejich osud. A tak se také stalo.
Když na město padá temnota
Jackie Estacado neměl dobrý den. Jako zabiják pracující pro svého strýčka, mafiánského bosse, si nic nemaluje růžově, ale na jeho jedenadvacáté narozeniny se toho pokazilo víc než obvykle. Pro začátek mu při přestřelce s policií zemřeli jeho dva parťáci, potom zjistil, že jeho cíl je falešný a aby toho nebylo málo, nechá mu strýček vzkaz, kde mu vysvětluje, proč musí zemřít. Abych zbytečně nezdržoval, prozradím, že Jackie nakonec (překvapivě) nezemře, zato se mu stane tuze zvláštní příhoda. Velkou roli v ní hraje oživlá temnota, nájemní zabijáci a obří chapadlo, které je roztrhá na kusy. Většinu z nás by asi trochu rozhodilo, kdyby se kolem nás zformovala tma do podoby dvou černých zubatých hlav, které si gurmánsky pochutnávají na srdcích padlých nepřátel.
#hodnoceni
Jackieho taková drobnost příliš nevzrušuje a nakonec je rád, že má ve své cestě za pomstou nějakého spojence. Na "pouhou" akci hra přináší zajímavě se rozvíjející zápletku a v neposlední řadě i parádní atmosféru, která je jen krůček pozadu za komiksem The Darkness. Fandové původní kreslené série sice mohou brblat, že "támhleto bylo jinak" a "tahle scéna je špatně", ale ruku na srdce, čekal někdo, že se hra bude své předlohy držet za každou cenu? Ve srovnání s videoherní mutací Fantastické čtyřky nebo Transformers pořád The Darkness působí jako pětihvězdičkový hotel proti holobytu.
Střílečka jinak?
Ne tak docela. The Darkness je v mnoha ohledech naprosto typickou akcí viděnou z pohledu první osoby. Naštěstí měli vývojáři dost rozumu na to, aby z koupené licence dostali mnohem víc než jen tuctovou střílečku. Ihned po bombastickém intru - honičce v autech a přestřelce, které jste nedílnou součástí, vám hra předhodí dvojici pistolí, naznačí základy ovládání a zbytek už je na vás. První výstřely, chladnoucí mrtvoly a stále žádná inovace. Bod zlomu přichází po slabé čtvrthodince, kdy k Jackiemu promluví Temnota hlasem Mikea Pattona z Faith No More a nabídne mu své služby. Už když ve filmečku sledujete, co všechno váš nový parťák dovede, musí vám být jasné, že tohle bude opravdu sranda, byť jen pro dospělé.
Prvním zlepšovákem je štít z oživlé temnoty, který za vás vychytává kulky. Milé, že? Nesmrtelnosti se ale bát nemusíte, štít ani zdaleka nepokryje všechno a navíc funguje jen když je pořádně "nacucaný". Také asi nebude těžké uhodnout, že potřebuje tmu, a když budete stát pod světlem, dokonce se sám za chvíli vybije. Důležitou roli tak hraje hra světla a stínů, v níž v rámci přežití musíte z bezpečné vzdálenosti vystřílet všechny žárovky, lampy a zářivky a teprve potom hledat toho bastarda, který se z vás už půl minuty snaží udělat cedník. Myšlenka štítu temnoty je originální a dobře provedená, jenom to sestřelování, občas velice titěrných žárovek, je časem nesmírně otravné.
Někdo to rád temné
Další perličkou jsou darklingové, malí pomocníci, kteří za vás udělají špinavou práci. Zpočátku budete moci přivolat jenom obyčejného pěšáka. Ten i přes svůj kompaktní vzhled dává nepřátelům elegantní a velice brutální instant-killy sbíječkou nebo pilkou, stačí, když se k nim dostane, což je občas kámen úrazu, protože darklingové velice rádi zapomínají, kam jste je poslali a jen tak postávají na místě. Později si budete moci přivolat i darklingy střelce nebo "sebevražedné atentátníky", se nimiž je přeci jenom větší sranda.
Schopnost Creeping Dark vám dá možnost přímo kontrolovat malou zubatou příšerku, která je schopná usmrtit nepřítele jedním dobře mířeným kousnutím. Navíc může tenhle prcek lézt i po stěnách, takže se za záda nic netušící oběti dostanete celkem snadno. Zde vám může dělat menší problémy orientace v prostoru, na druhou stranu, pokud jste hráli za vetřelce v Aliens vs Predator, není Creeping Dark nic, co byste nezvládli.
I s líbivými přídavky temnoty však The Darkness zůstává FPS a nutno říci, že velice dobrým FPS. Jackie Estacado sice v některých místech ztrácí trochu dech a občasné zdlouhavé bloumání po prázdných ulicích vám náladu nezvedne, nicméně okamžiky, kdy zběsile pálíte do hordy nepřátel a do toho vám hraje rockový nářez, budete užívat plnými doušky.
Hlavně zůstat ve stínu
Graficky The Darkness exceluje. Není to sice ten druh hry, u které byste seděli s otevřenou pusou, v herní extázi jen půl hodiny běhali po okolí a nevěřícně koukali, ale vizuální stránka je dobrá práce s velkým důrazem na všudypřítomné efekty přítmí. Ve hře nenarazíte na žádné ošklivé detaily, které by výsledný dojem nějak rušily. Naopak se občas naskytne drobnost, na kterou je radost pohledět. Jackieho přítelkyni tak grafici evidentně modelovali s velkou péčí.
The Darkness je nakonec překvapivě dobrou hrou jen s několika málo nedostatky, skvělými novými nápady v solidním a zábavném zpracování. Pokud máte chuť ponořit se do temného komiksového světa a postřílet při tom pár stovek zloduchů, berte všemi deseti.
