Zde nejdete náš S.T.A.L.K.E.R. speciál!
Historie projektu, jako je právě S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl, by vydala na celou knihu. Vše začalo v roce 2001, kdy tisícům hráčů celého světa vyrazila dech oznámená akční hra z okolí Černobylské elektrárny jménem Oblivion Lost. Fotorealistická grafika a na onu dobu nevídaný nelineární herní systém okamžitě vyšvihnul projekt na nejvyšší příčky nejočekávanějších her, kde se úspěšně držela i v dobách, kdy přicházelo první, druhé, třetí odsunutí. Co se aktuálního stavu týče, hra čerpající z knihy a filmu - Piknik u cesty, Stalker, vyjde pod názvem S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl a to 16.března. Nicméně v jiné podobě, než na jakou jsme se celá ta dlouhá léta těšili.
Tajemná Zóna se rozrůstá
Příběh se točí okolo nechvalně známé Černobylské elektrárny, kde po prvním výbuchu v roce 1986 vznikla oblast, jíž se začalo říkat Zóna (jasná podobnost s Pásmem obsaženým v knižní předloze, které však měli na svědomí mimozemšťané). Tu se snaží vláda ze všech sil utajit a striktně hlídat. Nicméně rok od roku se situace zhoršuje a Zóna se každou chvíli o nějaký ten kilometr zvětší, což znesnadňuje úsilí vlády udržet problém pod pokličkou. Podobná senzace je zároveň magnetem pro všechny badatele a zvídavé jedince, jež se do ní i přes vysoké riziko vrhají. Zpravidla se ale buď vrátí s nepořízenou nebo zmizí beze stopy. Říká se jim Stalkeři a jedním takovým je i hráč. Nicméně při poslední z výprav je těžce raněn a ztrácí paměť. My tak budeme pátrat po tajemství Zóny, ale i své minulosti.
Hlavní chloubou vedle Zóny o několikakilometrové rozloze je především úctyhodná herní doba, která by se měla pohybovat mezi 40-60 hodinami v závislosti na tom, jak důsledně budete plnit vedlejší nepovinné úkoly. Mimo jiné i vaše jednotlivé akce, jako třeba zda zabijete či nezabijete některou z důležitých postav, mají na průběh zásadní dopad. Řada takovýchto zdánlivě banálních kousků rozhoduje o jednom ze sedmi alternativních konců, z nichž tři jsou dobré a čtyři naopak špatné. Tím se jasně ukazuje, že Stalker stále nehodlá být jen lineární akcí, ale místy inklinuje k RPG (rozsáhlý svět, inventář, spousta questů).
Obrázek z hratelnosti jsme si mohli udělat díky zahraničním kolegům. V demonstrovaných levelech bylo úkolem hrdiny najít obávaného gangstera. K tomu vedly dvě cesty - buď můžete za hlavu hodit všechno šetření munice a k výsledku se pěkně prostřílet, nebo se k němu proplížit ála Hitman nebo Splinter Cell. Právě na podobnou volnost rozhodnutí Stalker sází a podle reakcí byly možnosti konání velmi uspokojující. Přeci jenom okolní prostředí v Zóně doslova vybízí k podobnému experimentování a obměnám taktiky. Na druhou stranu se v něm budeme muset pohybovat nanejvýš obezřetně, protože bude plné anomálií. K odhalení bezpečné cesty by nám měly stejně jako v knize sloužit kovové matky.
A-Life se představuje
Revolučně a rozhodně zajímavě zní tajemný A-Life. Technologie, jíž v celou dlouhou dobu autoři pilovali, a která v podstatě řídí veškerý život v Zóně. V jednu chvíli může mít pod taktovkou až tisícovku charakterů, po celou dobu hry se tedy stará o rovnováhu sil, stejně jako ovládá jejich aktuální akce. I Stalkeři jsou totiž více-méně obyčejní lidé s různými potřebami - honí se za cennými artefakty, bojují s monstry a nástrahami, musejí spát a jíst, komunikovat a spolupracovat. Ve hře se bude střídat noc a den, nicméně A-Life nikdy nespí. Ve dne světem pobíhají hledači pokladů, vojáci a divá zvěř, v nocí vylézají ze svých úkrytů zmutovaná monstra.
Vedle Stalkerů, kteří nastavují vlastní krk, aby zbohatli na cennostech v zóně rozesetých, obývá Zónu celá řada zmutovaných entit. Co se vizáže a druhové příslušnosti týče, setkáme se mimo jiné se sysly, divočáky, krysami, ale třeba i se zónou znetvořenými lidmi i jinými mutanty. Ti budou o to nebezpečnější, jelikož disponují zvláštními schopnostmi jako například neviditelnost, telepatie, telekineze atd. Tito všichni se stejně jako lidští NPC řídí propracovanou umělou inteligencí a dokáží intuitivně reagovat na podněty - stopovat poraněné Stalkery, kde se pach jejich krve vine celou Zónou a působí jako obzvláště silný magnet.
Není již pozdě?
Bohužel další výrazný škrt se týkal i vozidel, ty měly hrát v původní hře docela velkou roli, nicméně v poslední době se objevují další spekulace a ani jedná není dobrá. Vozidla buď nebudou ve hře vůbec nebo jen v omezeném množství. Podobně je na tom i multiplayer. Kdysi avizovaná podpora kooperativní hry, která se v poslední době těší obrovskému zájmu, se konat nebude. Plán o jakémsi menším MMO byl pak smazán jistě již před mnoha lety. K dispozici by pak měly být jen klasické módy jako deathmatch, team deathmatch a artifact hunt - obdoba capture the flaq. Uklidňující zprávou pro vás tak může být, že ačkoliv tyto nepřinášejí nic nového, stále se jedná o solidní zábavu. Přeci jenom, v jaké hře můžete s plynovými maskami běhat kolem černobylského reaktoru?
Velmi jsme zvědaví, jak ve výsledku dopadne grafická stránka. V roce 2001 nad ní slintala široká hráčská obec, ale technika jde neúprosně kupředu a co se tehdy zdálo jako nepřekonatelný fotorealismus, nyní působí jako šedý průměr. Autoři se sice poslední roky vývoje snažili grafický engine obohatit o nejnovější technologie, nicméně staré jádro bude zřejmě stále patrné. Na prezentacích byly též vidět různé bugy, které snad do vydání zmizí. Stalker tedy utrpěl několik amputací, které však ve výsledku zachránily zřejmě jeho i vývojáře. Datum vydání je stanoveno na letošní březen a se vší pravděpodobností se s ním už hýbat nebude. Kdyby přeci jenom ano, ztratili by autoři ty poslední natěšené hráče. Zatím musíme doufat, že měli v GSC GameWorld nápadů tolik, že i po celkovém okleštění jich zbyl pořád dostatek na solidní hru.
