Jsou hry, které nás straší v nejhorších nočních můrách a jejich hraní je pravým hororem, i když to nebyl záměr tvůrců, jasným příkladem budiž Michelle Kwan Figure Skating (simulátor krasobruslení). Potom jsou hry, které jsou hororem skutečně zamýšleny, přestože se u nich většinou moc nebojíte, ale snaha se počítá. Nakonec je tu však série Silent Hill, která asi jako jediná opravdu dokáže vyvolat atmosféru strachu, při níž máte srdce až v krku, vaše ctěné pozadí se strachy zahryzne do židle a před spaním si dáte na uklidnění několik dílů dovádění Křemílka s Mochumůrkou. Hlavně první dva díly vyděsí i Freddyho Krugera, trojka začíná trochu polevovat a čtyřka, ta už vyloženě ztrácí dech.
Ne, že by byla opravdu špatná, ale přeci jen první dva díly nasadily laťku hodně vysoko. Konami vrací úder a pro nové konzole PlayStation 3 a Xbox 360, připravují nové, v pořadí již páté pokračovaní. Nevytváří ho Tokijské studio Team Silent, ale američtí The Collective, (například: The Da Vinci Code, Marc Ecko's Getting Up: Contents Under Pressure) ovšem byla by hloupost myslet si, že budete po zdech města Silent Hill čmárat sprejem Fibonacciho posloupnost. Konami si určitě ohlídají, aby jejich vymazlený potomek ve velké Americe nechytil nějaké špatné manýry. Alespoň v to doufáme.
Příběh pátého Silent Hillu je věrný tradici. Mladý dvaadvacetiletý hrdina Alex Shepherd sní o vojenské kariéře daleko za mořem, ovšem jeho sen se rozplyne s první kulkou zavrtanou do sedacího svalu, a jak říkali už Forrestu Gumpovi, to je zranění za milión, respektive za letenku domů. Když Alex jen tak leží v nemocnici a přemýšlí o nesmrtelnosti chrousta, dostane halucinace, v nichž vidí, že jeho malý bráška Joshua je ve velkých problémech. Okamžitě jede do rodného městečka Shepards Glen v Nové Anglii, kde najde pouze matku, z které je stařena v katatonickém stavu. Bratr s otcem zmizeli, navíc celé městečko je zahaleno do husté mlhy. Pátraní po bratrovi vás tak protáhne celým Shepards Glenem a podíváte se i do ulic samotného Silent Hillu, aby jste zjistili, jakou má s tím vším spojitost.
Nejspíš kvůli tomu, aby i dívky mohly vyvozovat své vlastní závěry o Alexu Shepherdovi a jeho vztahu k ženám, je do příběhu a hry přidána (ostatně není to poprvé) žena - dlouholetá Alexova přítelkyně Elle. Vaší noční můrou nebude jen zlo pocházející z ulic Silent Hillu, ale také vaše noční můry z války a vzpomínky na domov, které raději měly zůstat ukryty hluboko v podvědomí (holt Amíci se musí opět svěřit se svými válečnými bolístkami). Celou hrou vás budou provázet odkazy na předešlé díly a některé věci v rámci celé série budou dávat zase o něco větší smysl. Sice nebude bezpodmínečně nutné mít všechny díly, jak se říká, v malíku, ale znalci budou víc v obraze.
Vaši už tak trnitou cestu budou lemovat monstra, která si svou zrůdností v ničem nezadají se zjevem Michaela Jacksona. Při pohledu na ně si člověk není tak úplně jistý duševním zdravím designérů. Znovu budete mít tu čest s těmi, co sice postavou připomínají lidi, ale potkat je v noci v parku, bude lepší zakousnout se do stromu a dělat suchou větev. Tvůrci se chlubí dokonalým motion capture, díky čemuž monstra budou mít dokonalou pohybovou průpravu a budou připomínat oživlé igráčky (ostatně monstra v Silent Hill to ani jinak neumí, pohybová cukatůra je jejich obchodní známkou, rádi bychom ale viděli herce v akci). Ovšem oni nebudou jediní, kdo má pořádné pohybové schopnosti, samozřejmě i Alex Shepherd je na tom velmi dobře.
Jelikož má za sebou vojenský výcvik, není možné, aby to byl strnulý panák, který umí jen jít, běžet nebo trubkou mlátit kolemjdoucí do kebule. Alex ovládá docela dost nových pohybů, například umí ladným pohybem přeskočit nízkou zídku. Autoři hlavně od základu překopali bojový systém, teď už jen nebudete mlátit a střílet, ale budete moci i efektivně odrážet útoky, nebo se ranám vyhýbat. Když na vás nastoupí dvoumetrový hromotluk s pyramidí hlavou, budete moci jeho úder vykrýt a přetáhnout jej něčím po hlavě. Jenže bacha, pro něj to taky nebude problém! A to nemá být vše, Alexova pohybová výbava je proti předchozím dílům epická. Lehké a těžké útoky; zrůdičku můžete praštit do konkrétního místa (rozkrok je nejistý, holt to již nedělají Japonci) nebo jí chytnout a trochu s ní vyzdobit protější zeď místnosti.
Potvůrky také nelení a předvádí se jak na přehlídce artistu. Pokud vás vytuší za zavřenými dveřmi, nebudou se obtěžovat klepáním a rovnou rozkopnou dveře s větou "si mě nečekal co?!" na hnijících rtech. Jestliže na to budete mít žaludek, můžete ke svému pobavení využívat základní instinkty monster. Například jejich zálibu některých z nich v žárovkovém světle - rozsvítíte jim v místnosti jedno světlo a koukáte, jak zbožně koukají na Edisonův vynález, zatímco vy nerušeně šacujete skříně. Na koho si s podobnými žertíky nepřijdete, jsou bossové. Ti vám ukážou, kdo je opravdovým pánem situace a porazit je bude znamenat sáhnout si na dno svých sil. Zbraně jsou zatím malou neznámou, nicméně se určitě objeví variace na střelné, sečné a kostilámavé kousky.
Hlavním rysem celé série jsou výborné hádanky a pátý Silent Hill nemá zůstat nic dlužen svým předchůdcům. Puzzly bude hra přímo přetékat, od jednoduchých, které zvládnete během několika málo vteřin, po takové, které vám z mozku udělají kaši. Ne všechny hádanky třeba odhalíte nebo vyřešíte. Podle toho, jak budete (ne)úspěšní a několika klíčových rozhodnutí, se dočkáte různých zakončení a konečného hodnocení, na což jsme ostatně zvyklí již od prvního dílu.
Poslední, čemu je potřeba věnovat pozornost, je grafika, protože nové konzole přináší i nové možnosti. Zatím není moc o čem psát, popisovat grafiku z toho, co jsme měli možnost vidět, tak se rovnou můžeme přejmenovat na vesteckeportreby.cz, přesto není pochyb, že půjde o kvalitu. Čemu se věnuje maximální pozornost, je mlha, patřící k Silent Hillu jako Bahamy ke Koženému. Mlha, za kterou by se nemusel stydět ani Rákosníček, dostává zcela nový rozměr. Nyní by se měla chovat jako skutečná, hlavně to poznáte na světelných zdrojích uvnitř mlžného závoje. Velký prostor mají dostat různé celoobrazové filtry, dotvářející tu správnou atmosféru. Co nepůjde opomenout, bude hudební doprovod stvořený samotným Akira Yamaoka.
Sice v nás hlodá červík pochybnosti, jestli američtí The Collective bez zkušenosti s hororovou hrou dokáží vytvořit kvalitní pokračovaní jedné z model žánru, Silent Hillu, a jestli bude větší příklon k akci to pravé ořechové. Stačí však vzpomenout na čtvrtý díl Resident Evil, jemuž to prospělo na výbornou. Tak schválně, vyjde to i tentokrát?
