Také na nejmenované tuzemské televizní stanici mají diváci možnost seznamovat se s vtipnými až obskurními příběhy partičky Chirurgů. Seriály z nemocničního prostředí byly vždy velmi oblíbené a Chirurgové (v originále Grey's Anatomy) jim dodali ještě onu potřebnou moderní jiskru. Pravda, po prvních několika řadách seriál docela vyčpěl a už se docela opakuje, nicméně značka je na světě, a jako taková nesmí postrádat videohru.
Herní Chirurgové jsou poměrně zajímavě koncipováni. Ostatně, tvůrci to měli s převedením převážně „kecacího“ seriálu na obrazovky počítačů docela těžké. Hra však na první pohled překvapivě nevypadá jako nepovedený merchandisingový přítěžek. Na druhé straně sice ani tak neohromí, ale první dojem zkrátka není špatný.
#hodnoceni
Seriálový původ se nicméně nezapře. Hra je v podstatě rozdělena do pěti epizod, z nichž každá má několik aktů. Ty se dále rozdělují do jednotlivých scén, přičemž tyto scény se pokaždé točí kolem jedné z ústředních postav. Pozitivní je také fakt, že se tvůrci nesnažili adaptovat již natočené epizody, ale k dílu přistoupili coby ke ztraceným kouskům do mozaiky zapadající do seriálového příběhu, takže se o postavách dozvíte i něco nového.
Žánrově není jednoduché Chirurgy zařadit do některé ze známých škatulek. Nakonec, asi jediným schůdným řešením by byla adventura, ale ta je cítit jen na povrchu. Ve skutečnosti se nejedná o nic většího než docela dobře slepenou kolekci miniher. Není možné přehlédnout určitou inspiraci oblíbenými „doktorskými“ tituly, jako je Trauma Center na Nintendo DS, kde se pižláte ve vnitřnostech pacientů a snažíte se vyřešit stále obtížnější problémy (občas všechno to řezání, vyndavání a zandavání trochu připomíná zapojování elektrického obvodu).
Tento formát miniher není vůbec špatný. Naopak, patří k tomu nejlepšímu, co hra může nabídnout. Autoři si ale z nějakého důvodu mysleli, že to pro víceméně plnohodnotnou hru nestačí. Možná měli pravdu, ale rozhodně to nedohnali sérií dalších miniher, které už nejsou zdaleka tak zábavné a omezují se na nejrůznější konverzační blbůstky, případně práci, kterou podle našeho soudu nevykonávají doktoři, nýbrž sestřičky. V důsledku toho jsou zábavné operace v menšině a zbytek je průměrný až podprůměrný balast. V podstatě jakýkoliv problém je tu redukován do podstaty minihry. Většinou takové, kterou nemá problém dokončit desetileté dítě.
Chcete konkrétní příklady? Většinou jsou to variace na známé logické rychlíky: rytmická minihra, ve které je třeba tisknout klávesy podle vybíhajících předmětů, dále klasická záležitost „seřaď tři kolečka stejné barvy vedle sebe“ nebo něco jako Pac Man. Však si to dovedete představit. Tyto minihry jsou poslepovány za sebe, až to občas působí násilně. Pokud se bojíte, že v některé neobstojíte, jsou to obavy bezpředmětné. Pokaždé máte pět pokusů, a i když se nezadaří ani na popáté, můžete si scénu, jejíž hlavní součástí minihra je, střihnout znovu. Napětí? To tu nehledejte.
Chirurgové jsou pravděpodobně nejlepší ve verzi pro Nintendo Wii. Tato konzole je pro hru tohoto typu, zejména pak pro lékařské zákroky, jednoznačně vhodná. Špatné to není ani na handheldu Nintendo DS – tam se však musíte smířit s nedostatkem mluveného slova a prakticky žádnými animovanými scénami, které ve „velkých“ verzích patří k tomu lepšímu, co hra nabízí. Například na počítači si je užijete dosyta a možná budete obdivovat jejich pěkný, cel-shadový styl. Náročnější počítačoví hráči ale budou kompilací jednoduchých miniher pravděpodobně zklamáni. Ne, není to vysloveně špatné, dá se to docela dobře hrát, nicméně příliš velkou výzvu a napětí hra nenabízí.
