V minulém článku věnovaném hře Counter-Strike jste se mohli dozvědět základní věci, které by měl každý, kdo to s hraním CS myslí vážně, naprosto jednoznačně znát. Řada z vás si v komentářích (díky za ně) stěžovala na přílišnou "polopatičnost" a "zřejmost" uváděných informací - dnes se pokusím věnovat méně zřejmým věcem, takže si snad všichni přijdou na své. Takřka vše v dnešním článku je věnováno týmovému hraní, i když i pro hraní na veřejných (public) serverech se dají některé informace využít.
Komunikace mezi členy týmu
Pokud se zeptáte kteréhokoliv špičkového hráče na věci důležité v zápasech, patrně nebude chybět důraz na komunikaci mezi hráči. Counter-Strike se hraje v pěti lidech a jestliže se jim podaří dobře se sehrát a navzájem se informovat o tom, co se děje na mapě, můžou bez problémů přehrát i lepšího soupeře. Již od dřevních CS dob se ke komunikaci využívá program Teamspeak (www.goteamspeak.com nyní ve verzi 2), další oblíbenou variantou je program Ventrilo (www.ventrilo.com aktuálně verze 2.3). Oba programy jsou ke stažení zdarma. Některé týmy používají komunikační program zabudovaný v CSku, ten má ale řadu nevýhod a měl by sloužit spíš jako záložní varianta.
Základní věcí v komunikaci mezi hráči v jednom týmu by měla být stručnost a výstižnost. Proto je žádoucí, aby si tým pojmenoval důležité body na hraných mapách (setkal jsem se i s číselným označením, to nicméně nedoporučuji) a hráči mohli rychle informovat své spolubojovníky např. o postupujícím útoku. Hráči by neměli příliš ventilovat své pocity v průběhu hry (nešťastné smrti, hádky o způsobu velení), týmu to na výkonu nepřidá. Zajímavým problémem je zákaz mluvení po smrti (tedy hráč může mluvit, jen pokud je jeho postava ve hře živá), který se kontroluje na některých LAN akcích a může být "odměněn" až diskvalifikací.
Peníze a jak na ně
Stejně jako v reálném životě jsou i zde peníze velmi důležité a dokážou rozhodovat zápasy. Tým získává herní dolary úspěšným plněním úkolů (teroristé položením a odpálením nálože, policejní jednotky ubráněním cílů), hráč si pak přilepšuje i zabíjením protivníků. Pokud se týmu nedaří, nemá na kontě totální nulu, ale může pořádně nakoupit jen cca jednou za dvě kola a soupeři dává šanci si nashromáždit finanční rezervy pro případné prohrané kolo. Naprosto základní je dobrá komunikace mezi členy týmu, neboť zatímco jeden nebo dva hráči můžou mít méně peněz než je potřeba, ostatní se v nich můžou topit a měli by kolegům zbraň koupit.
Když už hovoříme o základech, jedním takovým je eco (šetřící) kolo. Je jen velmi obtížné (obzvlášť na některých mapách) vyhrát proti plně vyzbrojenému soupeři s poloviční výbavou. Proto musí prohrávající týmy v jednom kole šetřit (nekupovat vůbec nic anebo jen za málo peněz Desert Eagle či výbušný granát), aby mohly v kole následujícím nakoupit naplno (útočná puška + kevlar s helmou + granáty) a měly šanci obrátit vývoj zápasu. Asi nemá smysl dodávat, že tým musí být jednotný a poloviční eco (půlka týmu kupuje "co to dá" a druhá půlka nekupuje) poněkud ztrácí smysl.
Zatímco zbraň si každý koupí, v případě defuse kitu anebo oslepujících granátů už to tak zřejmé není. Přesto je však naprosto zásadní, aby alespoň polovina policistů měla defuse a útočníci zase flashe, které pomohou zakrýt moment útoku. Právě takové zdánlivé maličkosti můžou rozhodnout vyrovnaný zápas.
Trénování, nácvik situací
Pokud máte stabilní pětici hráčů, která ovládá základní herní principy a chce se zlepšovat, máte napůl vyhráno. Nezbytnou součástí zlepšování výkonů týmu je ale pravidelný trénink, jehož složkami jsou nácvik herních situací v rámci týmu a cvičné zápasy s ostatními klany. Nácvik herních situací (trénink házení granátů, načasování útoků, pozic pro obranu) je velmi často opomíjen, protože není právě nejzáživnější, ale právě zde se dají udělat velké pokroky, které se pak využijí v zápasech.
Tréninkové zápasy (pcw) je vhodné hrát s týmy minimálně stejné výkonnosti, proti méně kvalitním soupeřům nebudete nuceni hrát na 100% a můžete snadno zvítězit i při špatné hře. Pokud jste před cvičným zápasem zkoušeli nějakou novou variantu útoku/obrany, právě zde je správný čas ji vyzkoušet proti "živému soupeři", aby ve skutečném zápase již byla zaběhaná a nehrozily komplikace.
Velitel týmu (hlásí taktiky) má ještě o něco těžší úlohu. Kromě toho, že musí přemýšlet o vývoji utkání a správných taktikách pro další kola, měl by "ve volném čase" bedlivě sledovat domácí i světové záznamy her (dema) a mít nastudovanou hru soupeře. Jen tak totiž může tým držet krok s konkurencí, která určitě dělá něco podobného. O velitele většinou nouze nebývá (zejména pokud se nedaří), o kvalitní velitele pak ano.
Nejdůležitější mapy
Jak už jsem předeslal, každý tým by měl ovládat všechny hrané mapy a pro každou z nich by měl mít připraveno několik variant obran i útoků. V současné době se hrají především následující 4 mapy de_dust2, de_inferno, de_nuke a de_train. Každému z hráčů vyhovuje něco jiného (souboje na blízkou vzdálenost vs. na dálku; podřep a obrana vs. náběh a útok; spolupráce s dalšími hráči vs. samostatnost) a tomu by měla být přizpůsobena i jeho pozice v dané mapě. Jen při správném využití kvalit hráčů může být tým úspěšný. Níže si přečtěte stručné charakteristiky základních map.
de_dust2:
Mapa výhodná pro T (4 základní cesty na položiště).
CT musí hodně komunikovat a často se přeskupovat.
T by měli naznačovat útoky a zmást soupeře.
Je zde hned několik překvapivých možností obrany.
de_inferno:
Vyrovnaná mapa (3 základní cesty na položiště).
Klíčové je bránění menšího položiště (tzv. banana), což může obstarat 1 sniper.
CT se můžou snažit zatlačit soupeře a získat tak výhodu.
Útočníci musejí využívat oslepujících/kouřových granátů.
de_nuke:
Mapa výhodná spíše pro CT (3 základní cesty na položiště).
Drtivá většina soubojů je na krátkou vzdálenost.
Významnou roli hraje prostřelování přes zdi a využití zvuků.
T můžou s úspěchem využívat rychlých útoků (rushů) několika směry.
de_train:
Mapa výrazně výhodná pro CT (3 základní cesty na položiště).
Mapa není úplně přehledná a CT se mohou často úspěšně krýt pod vlaky.
Nejlepší využití odstřelovacích pušek.
Útoky musí vést z více stran a být podpořeny oslepujícími/kouřovými granáty.
Vzorový útok na mapě dust2
Každý z teroristů si musí koupit alespoň jeden oslepující granát, minimálně dva z nich musí koupit granát kouřový. Volba zbraní je poměrně jednoduchá, všichni T by měli mít AK47, případný kovaný sniper si může místo toho vzít odstřelovací pušku AWM. Cílem útoku je menší položiště B, útok je pomalejší a jeho hlavní směr vede přes středová vrata a kolem rodiště CT. Jeden z hráčů (v případě Lehnitz Snajdan) kryje přístupy od položiště A (dlouhá a schody), jeho hlavním cílem v první fázi není případné útočníky postřílet, ale informovat zbytek týmu o nebezpečí. Zbylí čtyři hráči pak postupují směrem k položišti B, jeden z hráčů zůstává před bočním vchodem na B (u Lehnitz solido) a trojice se přesouvá na střed (před vrata, pod schody). Hráč na pozici "Snajdan" se přesouvá blíže ke svým kolegům, aby pokryl případné útočníky ze schodů, trojice hází na střed kouřové granáty, flash a postupuje kolem rodiště CT směrem na položiště B. Jakmile jsou tito tři u vrat na položiště, nahážou dovnitř flashe a spolu se "solidem"jdou na položiště B ze dvou stran, obsazují jej a eliminují případný odpor. Po položení bomby se Snajdan stahuje v chodbách blíže k položišti B a kryje záda, zbytek týmu kryje přístup od rodiště CT, což ve více lidech nebývá problém.
Klíčové pro úspěch je, aby se některý z hráčů "sólistů" nenechal zabít a aby trojice na středu nevlezla do pasti (věž z více hráčů, 4 CT brání položiště B, apod.). V takovém případě taktika ztrácí svoji údernost a má smysl od ní ustoupit a zkusit něco jiného. Úspěchu napomůže naznačení útoku někde jinde (flash/smoke granát na dlouhé, na schodech) a využití následného přeskupování obránců.
Je jasné, že jen o Counter-Striku bychom se mohli bavit ještě hodně dlouho, příští rozbor hry však již bude věnován hře jiné, aby si na své přišli i příznivci ostatních typů her.
