Obsazení letošního finálového stolu hlavní soutěže světového šampionátu v pokeru jakoby podtrhlo skutečnost, že se z této největší pokerové události roku definitivně stává opravdu mezinárodní soutěž. Zatímco vloni protrhl finálovou hegemonii Američanů pouze Švéd Erik Friberg, který nakonec skonči osmý, letos měl zbytek světa nad Američany převahu v poměru pět ku čtyřem, takže je možné konstatovat, že letošní finále se stalo historicky vůbec nejvíce mezinárodním. Tento fakt mohl před začátkem bojů podpořit naději, že by mohl být pasován na světového šampióna ne Američan, ale cizinec. Ve 38 leté historii hlavní soutěže WSOP se to přihodilo pouze pětkrát.
Prvním neamerickým vítězem se stal v roce 1990 Mansour Matloubi z Walesu, v roce 1998 ho následoval Scotty Nguyen z Vietnamu a o rok později Noel Furlog z Irska. Potom se ještě v roce 2001 radoval z vítězství Carlos Mortensen, hráč hrající za Španělsko (narozen v Ekvádoru, matka Španělka a otec Dán) a výčet cizinců končí rokem 2005, kdy triumfoval Australan Joseph Hachem. Už když zbyli letos poslední dva hráči u stolu, bylo jasné, že se vítězem v každém případě stane hráč s neamerickými kořeny. Nakonec se jak známo radoval Xao Yang, papírový Američan, který v heads up hře porazil Tuan Lama, Kanaďana narozeného na Nový rok v roce 1966 ve Vietnamu. V podstatě se tedy jednalo čistě o asijský souboj, protože šampión Yang se narodil v Laosu a jeho rodiče mají předky v tamějším horském kmeni Hmong, který navíc původně pochází z čínské provincie Yunnan.
Letošní finálový koktejl národností hráčů byl tedy opravdu pitoreskní, protože ho tvořil ještě Rus Kravčenko, Afričan Rahme a Britové Kalmar a Him. Ten posledně jmenovaný se ovšem narodil v Dánsku a má také navíc po matce polské kořeny. Letošní finálový stůl byl zajímavý také tím, že byla přetržena neuvěřitelná šňůra vynikajících umístění hráčů ze Švédska, kteří měli od roku 2004 ve finále vždy alespoň jednoho zástupce. Velkou švédskou sérii začal v roce 2004 Mattias Anderson svým osmým místem a o rok později ho následoval Daniel Bergsdorf, který výkon svého krajana zlepšil ještě o jednu příčku, protože skončil sedmý. Navíc v tomto roce unikla o vlásek finálová účast ještě dalším čtyřem Švédům, kteří obsadili 14., 27.,42. a 65. místo.
Do třetice se vloni podařilo dostat na finálový stůl Eriku Fribergovi, který mimochodem za osmé místo bral díky rekordnímu počtu účastníků víc peněz, než letos čtvrtý Rus Kravčenko. Švédské úspěchy v hlavní soutěži v posledních letech se také výrazně podepsaly na umístění Švédska v historické tabulce národů, která ukazuje, kolik peněz získali celkem hráči všech národností ve všech soutěžích WSOP za dobu trvání tohoto mistrovství. Švédové se se ziskem zhruba 38 milionů dolarů vyšplhali již na čtvrté místo, kde útočí na Kanadu, která má na svém kontě o 18 milionů více. Zatím s přehledem vede USA se závratnou sumou 1,4 miliardy USD a na druhém místě je Británie se 138 miliony dolarů. První desítku tvoří ještě Francie (5. místo a 28 milionů USD), Austrálie (6./28), Irsko (7./20), Dánsko (8./20), Německo (9./15) a Norsko (10./12).
Z přehledu je patrné, že Skandinávie získala celkem 70 milionů USD, což je asi číslo plně v korelaci se skutečností, že hráči z těchto zemí tvoří významný světový internetový segment. Uvedená statistika může být výzvou pro české hráče, kteří by teoreticky například v počtu těch internetových nemuseli zaostávat třeba koneckonců i za samotnými Švédy. Ti jsou skutečnými internetovými pokerovými fanatiky, takže se na mezinárodním poli v živých hrách objevují stále nové švédské tváře. Podobně je to ale i s Finy, Nory nebo třeba s Dány. Inu, tam kde je z čeho brát, musí také zákonitě přicházet mezinárodní úspěchy. Věkový průměr finálové devítky byl něco kolem 37 let a podpořil tak teorii, že v pokeru hodně rozhodují zkušenosti.
Americké pokerové rčení, že staří hráči nikdy neumírají, pouze berou větší poty, v tomto případě excelentně potvrdil nakonec třetí Afričan Raymond Rahme, který tohoto úspěchu dosáhl ve věku úctyhodných 62 let. Z hlediska sportovní úrovně bylo letošní finále jedním z nejhodnotnějších v historii. Yang zvítězil naprosto zaslouženě, protože do finále nastupoval se druhým nejmenším počtem žetonů a nakonec vlastně sám vyřadil v přímých soubojích 7 ze svých soupeřů. Paradoxně Yang byl na finálovém stole hráčem, který měl papírově nejméně pokerových profesionálních zkušeností. Sám o sobě také tvrdil, že poker hraje pouze příležitostně, ale pravdou asi bude, že už na pokerových stolech v rajonu svého kalifornského bydliště musel zažít leccos. Ostatně na WSOP si vstup přímo neplatil, ale získal ho údajně za 250 dolarů v satelitu pořádaném známým indiánským megakasinem Pechanga Resort v Temecule, tedy přímo v místě svého bydliště.
Z jeho finálových soupeřů se pomocí satelitu do hlavní soutěže dostal i nejmladší účastník finále 22 letý Hevad Khan, který na sebe upoutal pozornost tvrzení, že je schopen hrát na svém počítači najednou na 43 stolech. Přes satelit na sajtu Full Tilt získal v soutěži místo také Lee Watkinson , protřelý profesionální hráč (hraje poker již 17 let), který například vloni vyhrál zlatý náramek WSOP v peněžním megaturnaji Pot Limit Omaha (buy in byl 10 000 USD) a to mu přineslo úctyhodných 655 746 dolarů. Druhým a čerstvým držitelem WSOP náramku na stole byl Kravčenko, velmi zkušený profesionální hráč, doposud známý svými skvělými výsledky dosaženými především na evropských pokerových kolbištích. Letošek byl v Las Vegas pro Kravčenka naprosto výjimečný, protože získal na WSOP celkem 6 placených umístění, které přidal ke svým dvěma loňským. Hraje také skvěle Omahu, v níž vyhrál například v roce 2001 Austrian Masters a Moscow Open. Kravčenko "kope" za Full Tilt poker a patří spolu s Kirillem Gerasimovem mezi absolutní ruskou pokerovou superšpičku.
