Brothers in Arms: D-Day - opět do zbraně

Petr Kelbl
17. 1. 2007 0:00
Třináct chlapů v maskáčích a plné polní čeká na zelené světlo. Již mnohokrát zažili stejnou rutinu výsadku, ale dnes je to jiné, dnes je to opravdový seskok mezi stovky nepřátel...
Foto: Hratelně.cz

Brothers in Arms: D-Day je týmová střílečka z vlastního pohledu odehrávající se během Druhé světové války při invazi do Normandie a vypráví příběhy dvou seržantů a jejich bratrů ve zbrani, výsadkářů Screaming Eagles. První z nich je Matt Baker a druhý Joe Hartsock. Seržanta Bakera můžete znát z prvního dílu úspěšné série Brothers in Arms s podtitulem Road to Hill 30, druhého vojáka z pokračování Earned in Blood. Obě dvě hry vyšly na PC, PS2 i Xbox a v budoucnu se na novou generaci konzolí objeví díl třetí, Hell's Highway. D-Day je ve skutečnosti mix obou dvou prvních dobrodružství dohromady s přídavkem několika maličkostí a všechno je to narváno na disk UMD pro PSP.

Foto: Hratelně.cz

#hodnoceni

Nepřítel na dvanácti hodinách
Vybrat si můžete z různých typů režimů. První je normální kampaň, ve které budete ovládat výše zmíněné vojáky, procházet přes Francii a kosit nacisty. Na začátku si vyberete jednu ze tří obtížností - lehká, střední a těžká a po úspěšném dokončení hry si můžete vyzkoušet ještě obtížnost autentickou, což pro mnohé bude jistě masakr srovnatelný s vyloděním na pláži Omaha. Skirmish nabídne jednorázovou misi pro jednoho hráče, buď za spojence nebo esesáky, a na výběr máte ze čtyř typů. V prvním dostanete úkol dobít kopec, vypátrat zásoby, eliminovat nepřátele, zničit most. Další je režim časový, kdy musíte zabít co největší počet nepřátelských vojáků. Následuje mód obrany, kdy na vás jde jedna vlna nepřátel za druhou a vy s vaším týmem se máte za každou cenu ubránit. Každá další vlna je tužší než předchozí. A poslední je Tour of Duty. V tomto autentickém režimu se pokusíte projít všechny nabídnuté mise s jedním životem a jedním týmem.

Mapy jsou stejné jako v původních dílech jen s drobnými úpravami, což je i není fajn. Kdo nehrál předešlé díly, tomu to vadit jistě nebude, ale kdo jimi prošel, možná ho zamrzí hrát zase to samé. Naštěstí savepointů je zde více než v předchozích dílech. Pokud zemřete, objevíte se zpět tam, kde se hra naposled uložila a jdete na věc vesele dál. To samozřejmě nepůjde pokud se rozhodnete hrát na obtížnost autentickou - jakmile padnete, hrajete od začátku mise.

Foto: Hratelně.cz

Během hraní musíte přemýšlet, plánovat a taktizovat. Zde se nehraje na hitpointy a pokud to koupíte, víte na čem jste. Musíte se schovávat, krýt, opětovat palbu, plížit, zaměstnávat nepřátele krycí palbou, aby se několik členů týmu dostalo na lepší místo, odkud esesáky dostanete, nejlépe do jejich týlu. Opět je nápomocen zapauzovaný pohled z ptačí perspektivy, kde máte skvělý přehled o bojišti. Tímto způsobem zjistíte pozice nepřátel i členů vaší jednotky a v klidu s prstem v nose naplánujete další kroky.

Sakra, zase se mu zasekla pistole!
Na ovládání hry pravděpodobně vylijete kotel nadávek, alespoň do té doby, než se jej pořádně naučíte, pokud ovšem vydržíte. Jsou zde dva druhy ovládání, ale ani jeden není pro PSP ideálním. Umělá inteligence spojenců i nepřátel je mnohdy špatná. Vašim vojákům musíte stále dávat příkazy k ústupu, schovávání, následování vás, a neustále je sledovat, aby se někam nezatoulali a nedostali pár gramů olova. Jinými slovy - většinou jsou velice neopatrní, nešikovní a je jim jedno, kam jdou. Někdy neposlouchají vůbec a občas jednoduše zamrznou za nějakým krytem nebo překážkou, asi si v přestřelce pustili pár polygonů do gatí. V tu chvíli byste je nejraději sami popravili. Nepřátele na tom nejsou o moc lépe. Častokrát, když se k nim přiblížíte třeba okolo zdi a vyplašíte je, začnou zmateně pobíhat a místo toho, aby na vás stříleli, i když vědí kde jste, v klidu pálíte vy po nich a oni jen čekají na smrt.

Foto: Hratelně.cz

Bratříčci ve zbrani
Grafika není špatná, ale díky tomu, že se koukáte na malou obrazovku moc detailů v dálce nerozpoznáte. Vojáci vypadají pěkně z blízka, ale jakmile jsou od vás větší kus, nejste si jisti, jestli to je voják nebo něco, co tu nechal slon no procházce. Většina textur vypadá stejně a celkově je hra na náš vkus až moc tmavá. Čas od času se také hraní na chvíli dost zpomalí. Zvuková stránka je o něco horší, zvuky zbraní nejsou zrovna povedené a při rozhovorech si častokrát vojáci skáčou do řeči. Jeden řetězec namluvení ještě neskončí a začne další, když ještě nemá. Asi špatná výchova. Ještě, že tu máme titulky...

Když pomineme hrozné ovládání, občasnou špatnou inteligenci vojáků a to, že D-Day jsou dva předchozí díly v jednom balení za nepěknou cenu, pořád se jedná o slušnou zábavu alespoň na několik chvil. Hráči, kteří ani jednoho předchůdce nehráli vůbec, budou jistě mile překvapeni možnostmi, jaké série Brothers in Arms nabízí.

 

Právě se děje

Další zprávy