Do ceny chleba se zdražení pšenice propisuje jen přibližně z 30 procent, uvedl Hájek. Další náklady jsou spojené s výrobou, lidskou prací, marketingem, prodejem a dalšími surovinami. To znamená, že konečná cena chleba nebude přímo odrážet procentuální nárůst ceny pšenice na světových trzích, ale poroste maximálně z jedné třetiny. "Při nárůstu ceny pšenice o 50 procent tedy můžeme očekávat, že konečná cena chleba vzroste o maximálně 30 procent," vysvětlil.
Rusko a Ukrajina jsou podle Hájka zodpovědné za třetinu celosvětového vývozu pšenice. Ačkoliv tyto země vyvážejí pšenici převážně do zemí Asie a severní Afriky, cena na světových burzách se může týkat i českého trhu. "Ten je však z velké části soběstačný, a u produkce domácích produktů z pšenice bychom tedy neměli zaznamenat výraznější nárůst cen. Z Ukrajiny jsme však dovezli výrobky z obilovin celkem za 77 milionů korun. Ty tak budou letos výrazně dražší, nebo budeme muset hledat na jiných trzích," dodal.
V lednu vzrostly ceny pekárenských výrobků a obilovin o 9,4 procenta, upozornil Hájek. Spotřebitelské ceny většinou zaostávají za tržními cenami pšenice, jelikož je cena komodity smluvně domluvena předem. Dopad vyšších cen pšenice tak nemusí být cítit ještě několik měsíců poté.
Rostoucí cena na světových trzích také může přinutit část producentů, aby se zamysleli nad tím, zda neprodávat pšenici za vyšší ceny například v zahraničí. "Od nárůstu cen si tak s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu neodpočineme, ačkoliv je reálný dopad růstu cen pšenice v tuto chvíli těžké odhadovat," podotkl.
