Používání různých sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) jako nástroje sociální politiky je ekonomicky neefektivní. Pro stát by bylo výhodnější sjednotit sazby do jedné a následně adresně pomáhat nízkopříjmovým skupinám. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes novinářům představil její hlavní ekonom Vít Hradil. Česko v současnosti uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a dvě snížené sazby deset a 15 procent. Vládní konsolidační balíček, který bude v pátek v závěrečném čtení schvalovat sněmovna, počítá se sjednocením obou snížených sazeb na 12 procentech.

Podle Hradila se stanovení snížených sazeb DPH nejčastěji zdůvodňuje podporou sociálně slabých skupin a podporou zdravějšího životního stylu. "Argumenty, proč mít víc sazeb DPH, ale z ekonomického pohledu neobstojí," řekl Hradil.

Upozornil, že nižší sazby DPH se v konečných prodejních cenách neprojevují v plné výši. "Průsak nižší DPH do finálních cen se odhaduje jen na zhruba 50 procent. Zbytek zůstává v maržích prodejců," řekl Hradil. "U nás v Česku to v současnosti vychází zhruba na 46 miliard, které jsou v podstatě transfer prodejcům, který nedoputuje ke skutečně potřebným," doplnil.

Za problém považuje i skutečnost, že DPH je plošná daň. Výhodu z nižších sazeb tak nemají pouze nízkopříjmové skupiny, ale i bohatší lidé, kteří by zvýhodnění nepotřebovali. V některých případech je navíc nastavení daně degresivní, kdy výhody více čerpají středně a vysokopříjmové skupiny. Týká se to například luxusních potravin nebo péče o děti, které si nízkopříjmové skupiny nemohou dovolit platit bez ohledu na sazbu DPH.

Nastavení různých sazeb DPH podle analýzy vytváří dodatečné administrativní náklady pro stát i pro firmy, zatěžuje zejména malé podnikatele. Komplikovanější daňový systém navíc otvírá prostor pro daňové úniky. "Rozsah neefektivity výběru (DPH) v Česku se aktuálně pohybuje kolem deseti procent celkového objemu (inkasa daně)," řekl Hradil.