Praha - Obce v Česku před letošními komunálními volbami výrazně šetřily. Celkem loni uspořily 14 miliard korun, což je druhý nejvyšší přebytek po rekordním roce 2016. Necelé dvě miliardy obce použily na snížení svého dluhu, jenž nově klesl na 46,7 miliardy korun. To je nejnižší číslo za posledních deset let.
Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala společnost Czech Credit Bureau (CRIF). Vycházela z dat portálu informaceoobcích.cz, do analýzy zařadila všechny obce v České republice s výjimkou Prahy.
Za přebytkovým hospodařením jsou zejména rekordně vysoké příjmy obcí. Ty se zvýšily o 12 miliard na 216,5 miliardy korun. Více obce získaly hlavně z daní. Daňové příjmy se meziročně zvýšily o 11,7 miliardy. V porovnání s rokem 2010 jsou o polovinu vyšší a v současnosti tvoří hlavní zdroj obecních příjmů.
"V uplynulém roce získávaly obce z daní 70 procent všech svých prostředků. Ještě v roce 2010 přitom daňové výnosy tvořily necelou polovinu příjmů obcí. Za posledních osm let se tak značně snížila závislost obcí na dotacích a tím se zároveň zvýšila jejich schopnost předvídat budoucí příjmy," říká Věra Kameníčková, analytička společnosti Czech Credit Bureau.
O čtyři miliardy korun více získaly obce na neinvestičních dotacích, které slouží především k financování provozních výdajů. O pětinu naopak klesl objem peněz určených na investice.
"Spolufinancování rozvoje obcí ze strany státu a EU se v posledních dvou letech výrazně omezilo. Za pouhé dva roky klesl objem investičních dotací pro obce o dvě třetiny. V roce 2015 získaly obce na svoji modernizaci podporu ve výši 28 miliard korun, zatímco v roce 2017 už to bylo pouze devět miliard," uvádí Kameníčková.
Obce proto dávají více peněz na investice ze svého. Kapitálové výdaje, které slouží na rozvoj obecní infrastruktury, se loni meziročně zvýšily o 14 miliard korun, tedy o více než třetinu. Vlastní prostředky obcí tvořily 83 procent všech investic. Ještě v roce 2010 to bylo jen 58 procent.
Výpadek investičních dotací je však podle Kameníčkové přesto znát a dopadá hlavně na menší obce. "Využívání úspor pro financování investic je snazší pro větší obce, malým obcím na uskutečnění řady projektů jejich úspory nestačí, a to ani při zvýšení daňových příjmů," tvrdí Kameníčková.
Investiční aktivita obcí je stále spíše podprůměrná, což je vidět na podílu kapitálových výdajů na celkových příjmech obcí. Loni investovaly pouze čtvrtinu svých příjmů, což je druhá nejnižší hodnota za posledních 15 let.
Většinu loňského přebytku obce uložily na bankovní účty. Tam už celkem mají 118 miliard korun. "Obce jako celek by tak mohly splatit svůj dluh dvakrát. I když se dynamika úspor v loňském roce snížila, mají obce stále poměrně značné množství peněz na bankovních účtech," myslí si analytička Věra Kameníčková.
Společnost CRIF také vydává speciální rating, který hodnotí ekonomický stav jednotlivých obcí. Klíčovými ukazateli jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Více než třetina obcí byla ve výborné nebo velmi dobré ekonomické kondici.
Naopak zhruba 16 procent českých obcí se kvůli svému hospodaření může dostat do problémů. Nejlépe jsou na tom obce ve Středočeském kraji. Výrazně si polepšil Zlínský a Královéhradecký kraj, naopak hůře hospodařily obce v Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji.
