Ekonom Zeman: Česko promarnilo bilion z privatizace. Babiš z něj chce utratit poslední miliardy

David Klimeš David Klimeš
19. 4. 2018 6:55
Od počátku zde byla politická i společenská shoda, na co privatizační příjmy mají jít, říká ekonom, který působil jako manažer Fondu národního majetku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Babišova vláda se rozhodla, že od ledna 2019 přidá seniorům nad 85 let tisíc korun měsíčně, ostatní důchodci mají dostat přidáno minimálně 540 korun.

Peníze chce vzít z privatizačního účtu, navýšení důchodů by vyšlo na 14,5 miliardy. Zbytek z posledních 22 miliard, které zbývají z privatizace na účtech někdejšího Fondu národního majetku, by se přesunul do rozpočtu.

"Už v minulosti byl používán na převod do státního rozpočtu a ty peníze sloužily na financování důchodů," argumentoval v březnu Andrej Babiš, premiér vlády v demisi.

Na jednorázové navyšování důchodů privatizační miliardy ale nikdy nebyly určeny. To potvrzuje v aktuálně vydané knize "Analýza privatizace a restitucí v ČR" i ekonom Karel Zeman, který byl u privatizace jako manažer Fondu národního majetku, pak Pozemkového fondu a nakonec i jako náměstek ministra financí.

Karel Zeman za rozpuštění privatizačních miliard stát silně kritizuje. Opakovaně zdůrazňuje, že od počátku zde byla politická i společenská shoda, na co privatizační příjmy mají jít.

"Finanční prostředky na zvláštním účtu Fondu národního majetku měly být stěžejním zdrojem pro původně zamýšlené cíle, tedy reformu zdravotnictví, penzijní reformu, vybudování dopravní infrastruktury či investice do školství a vědy," vyjmenovává.

Malá, velká privatizace i přímé prodeje

Karel Zeman poprvé ve své knize sečetl veškeré privatizační příjmy a výdaje a dospěl k ohromujícímu číslu: Stát z privatizace získal 903,2 miliardy korun. Kdyby se k tomu přičetl i ušlý zisk z bezúplatných převodů majetku na obce, bylo by to hodně nad bilion korun.

Z obrovského čísla ale nic nezbylo. Do konce roku 2015 stát utratil 889,1 miliardy a zbylo pouhopouhých 14 miliard. Částka se stále drobně mění, protože privatizační fond dotuje dividenda z polostátního energetického gigantu ČEZ.

"Skutečnost, že tyto prostředky byly použity pro běžnou potřebu státu, pro doplňování deficitu státních rozpočtů nebo k politickým předvolebním kampaním, nasvědčuje tomu, že legislativně právní ochrana těchto prostředků na takto nezodpovědné použití byla nedostatečná," kritizuje Zeman.

Ekonom také popisuje, jaké prostředky přinesly jednotlivé formy privatizace.

V rámci malé privatizace se od ledna roku 1991 dražily v aukcích maloobchodní provozovny a nejrůznější služby a v Československu tak opět vznikl soukromý živnostenský sektor. "Příjem z vydražených cen v takzvané malé privatizaci byl více než 30 miliard korun," shrnuje Zeman úspěchy této části privatizace.

Mnohem spornější byla privatizace prostřednictvím kupónů vydávaných mezi lety 1990 a 1994. " Absolutní strmý vrchol byl zaznamenán v roce 1992, kdy bylo vydáno 1119 rozhodnutí v nominální hodnotě akcií 224,8 milionu korun. Druhým nejintenzivnějším obdobím byl rok 1993, kdy bylo vydáno 380 rozhodnutí v hodnotě 73,1 milionu korun," píše Zeman.

Z dalšího obsahu týdeníku Ekonom

Ekonom 1804
  • Odříznuté Česko: Sousední země čekají, až stát dostaví své dálnice k hranicím. Dálniční síť nebude hotová ani do roku 2050
  • Máme nejlepší vzduch v zemi, říká majitel Priessnitzových léčebných lázní Jeseník Michal Gaube. K vedení lázeňské firmy se dostal po více než dvaceti letech, během nichž vystřídal bankovní sektor, sklářství a lesnictví
  • Stát jako firma bez šéfa. Průtahy kolem nové vlády vadí českému byznysu
  • Titanic: Potopené miliony, které vydělaly miliardy
  • Těžké loučení s kubánskou revolucí
  • Organizátoři podvodných konferencí připravují firmy o peníze
  • Slavný americký sporťák šlechtí geny. Ford Mustang se vrací po faceliftu
  • Přes noc nechávám telefon v kuchyni, říká šéf prodejní aplikace Letgo pro střední Evropu Jakub Kováč.
  • Restaurace: Kůzlečí a jehněčí z Hliněné bašty v Průhonicích
  • Portfolio Ekonomu: Opakování je matka investic

Ty nejdůležitější privatizační "jackpoty" ale většinou přinesla ještě jedna privatizační metoda - přímý prodej. Na prvním místě to byla mladoboleslavská Škoda, jejíž privatizaci už rozjela vláda Petra Pitharta na počátku 90. let. V roce 1995 Volkswagen zaplatil 26 miliard, v roce 2000 doplatil 12 miliard korun. Za 124 miliard korun pak prodala vláda Miloše Zemana v roce 2001 Transgas a šest regionálních plynárenských společností RWE.

Morální hazard, vládní selhání

Kam se všechny peníze z privatizace poděly? Ekonom Zeman ukazuje, že část privatizačních příjmů spolkly samotné náklady privatizace. Obrovským průšvihem skončil "bankovní socialismus" z 90. let. Z pozdně či špatně privatizovaných bank stát získal 104,8 miliardy, ale sanoval je 338 miliardami.

Další velkým zářezem byla sanace ekologických škod po řádění komunistů v této zemi. Do roku 2015 stát na jejich odstranění vyplatil přes 60 miliard korun. I když se odečtou náklady na banky, ekologické sanace a další velké výdaje, pořád by měly zbýt stovky miliard na investice do modernizace státu. O reformách ale politici vždy jen mluvili a miliardy průběžně utráceli. Podle Zemana je to "morální hazard a vládní selhání".

Až Babiš utratí poslední miliardy, celý privatizační mejdan se definitivně uzavře, aniž by se příjmy využily na potřebné reformy sociálních systémů.

Podrobnou analýzu, jak jednotlivé vlády utratily privatizační bilion, najdete v dnešním vydání týdeníku Ekonom.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy