Praha – Samoobslužné placení místo pokladních v hypermarketu. Internetové nebo mobilní bankovnictví místo osobní návštěvy pobočky. To jsou dva příklady z běžného života potvrzující, že i do Česka míří rozsáhlé změny pracovního trhu, označované jako čtvrtá průmyslová revoluce.
Trend zvaný Průmysl 4.0, obecněji pak Práce 4.0, má přinést řadu nových pracovních pozic. Firmám i lidem ušetří čas a peníze. Jenže kromě výhod jsou tu také podobná rizika jako v 18. a 19. století, kdy lidskou práci začaly v továrnách nahrazovat stroje.
"V České republice je ohroženo až čtyřicet procent pracovních příležitostí," varuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula před změnami, které by se naplno měly projevit do deseti až patnácti let.
Včasnou přípravou Česka na nástup Průmyslu 4.0 se zabývala tento týden i tripartita, tedy zástupci vlády společně s odboráři a podnikatelskými svazy. Právě politici by totiž podle expertů měli vytvořit vhodné podmínky pro konkurenceschopnost tuzemských firem i pro budoucí uplatnění absolventů škol.
Rychlý internet jako základ
Hlavní páteří Průmyslu 4.0 má být digitalizace výroby. Všechny produkty, stroje, ale i některé místnosti dostanou vlastní čipy, díky nimž je půjde kontrolovat a obsluhovat přes internet. Důležitou roli mají hrát cloudová úložiště, trojrozměrný tisk, datová centra, automatické hlášení problémů či "chytré sklady" samy informující o docházejících zásobách.
Řadu těchto prvků lze samozřejmě vidět už i v Česku, po nástupu Průmyslu 4.0 mají všechny tvořit jeden velký systém. "Senzory, stroje, výrobky a informační systémy budou v rámci celého výrobního řetězce v každém podniku propojené. Díky internetovým protokolům si dokážou mezi sebou vyměňovat informace, analyzovat data, konfigurovat je, předcházet chybám a přizpůsobovat se změnám," uvádějí analytici Boston Consulting Group.
„Ekonomika tohoto typu bude vyžadovat takové datové přenosy, které si možná v této chvíli neumíme ani představit," zdůrazňuje Středula.
Nutnost posunu Česka k ekonomice založené na datech zdůrazňuje vláda i ve svém Akčním programu pro rozvoj digitálního trhu, o němž tento týden diskutovala se zástupci odborů a podnikatelů. "Data představují nejcennější komoditu vytvářející konkurenční výhodu a jsou zdrojem hospodářského růstu a rozvoje," uvádí dokument připravený ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem vnitra.
Díky další automatizaci a digitalizaci výroby a souvisejících procesů dokážou firmy dodávat zboží na trh levněji a ve větším množství. Zaměstnanci s nízkou kvalifikací se však musí připravit na to, že zřejmě přijdou o místo. Jejich práci totiž v mnoha případech zvládnou stroje. To se týká hlavně nekvalifikovaných dělnických profesí, k nimž stačí nejnižší vzdělání.
Vláda musí přidat
"Díky vyšší míře automatizace už nebudou potřeba někteří nejméně kvalifikovaní pracovníci, kteří vykonávají jednoduché a opakující se úkoly. Zároveň ale budou potřeba vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, kteří dokážou továrnu budoucnosti hlídat a řídit," uvádí analýza Boston Consulting Group. Celkově by podle ní měla míra zaměstnanosti stoupnout – například v Německu v příštích deseti letech o šest procent. Produktivita by tam měla stoupnout o pět až osm procent, přičemž u automobilek dokonce o deset až dvacet procent.
V Česku zatím žádné konkrétnější odhady, jak Průmysl 4.0 ovlivní výkon tuzemské ekonomiky, neexistují. "Nyní pracujeme na dokumentu, který popíše problematiku konceptu Průmysl 4.0 z hlediska jeho vlivu na průmysl a související socioekonomické aspekty v Česku," říká k tomu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Dokument má být podle něj hotov v září.
"Na tripartitě jsme žádali, aby byla stanovena osoba, někdo z členů vlády, kdo by se celému tomu typu revoluční změny věnoval," zdůrazňuje odborářský předseda Josef Středula. V tomto směru mají stejné požadavky i zástupci zaměstnavatelů.
„Podpora vědecko‐výzkumných a vývojových aktivit v oblasti digitální ekonomiky ze strany státní a veřejné správy je zcela nedostatečná. Průmysl naráží na bariéry nekoncepčního přístupu státu k využívání informačních a komunikačních technologií. Plnění cílů definovaných v různých strategických a akčních plánech považujeme za neuspokojivé,“ uvedli po pondělním jednání tripartity zástupci Svazu průmyslu a dopravy. Státní správa by se měla vyvarovat zbytečných multiplicit.
„Žádám, aby byly zpracované termíny a odpovědnost, kdo to bude řešit. Je to nejslabší článek koaliční vlády,“ říká prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. Nezbytností je podle něj jmenování hlavního gestora, který bude zastřešovat a koordinovat spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy a dalšími úřady. Svaz doporučuje úroveň státního tajemníka, nejlépe v týmu premiéra. „Digitalizace je rozhodující přidaná hodnota. Zaspali jsme neuvěřitelným způsobem,“ dodává Hanák.
Více nových míst než propouštění?
Podle Vladimíra Maříka, který vede Český institut informatiky robotiky a kybernetiky, se musí změnit i výuka na středních školách. Místo úzké specializace na jednu oblast by se měla zaměřit na široký přehled. "Je třeba vychovávat k systémovému a interdisciplinárnímu uvažování v celé společnosti, na všech typech škol, včetně těch netechnických," vysvětluje. Hlavním rizikem podle něj totiž není samotný Průmysl 4.0, ale to, že jej včas nezachytíme. V praxi si ale firmy zřejmě dají pozor, protože jsou "pupeční šňůrou" spojeny s Německem, a musejí tak reagovat na tamní trendy.
Středula upozorňuje, že by se nemělo hovořit jen o průmyslu. "Kromě oborů, kde je tlak na co největší výrobu, jako je typicky automobilový průmysl, se změna týká i služeb," vysvětluje. Příkladem jsou již zmíněné samoobslužné pokladny, internetové bankovnictví nebo třeba plánovaná linka pražského metra D, kde mají jezdit automaticky řízené soupravy.
Za hlavní výhodu čtvrté průmyslové revoluce považují experti úsporu času a peněz. Řadu činností bude možné dělat automaticky, pomocí strojů. Firmy zároveň získají více flexibility. Pokud se nečekaně zvýší poptávka, nebudou muset shánět krátkodobé zaměstnance, a když spotřeba klesne, vyhnou se složitému propouštění. K rizikům patří vedle propouštění třeba také hackerské útoky a zneužívání dat.
"Lze očekávat, že vzniknou nově profilované profese zaměřené na sběr, uchování a využívání specializovaných znalostí," říká Mařík. Středula ovšem namítá, že ne každý člověk má dostatečný intelekt na to, aby byl „operátor v nějakém 3D rozhraní nebo aby byl schopen programovat“. Podobnou změnu orientace navíc nikdo nezvládne za pár týdnů. "Rekvalifikace může trvat třeba rok a pak je otázka, kdo to zaplatí, z čeho bude ten člověk žít," varuje.
Předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček ale zdůrazňuje, že samotná revoluce musí začít hlavně ve firmách. "Pokud změna nebude vycházet přímo z nich, pak to nikdy nebude plnit účel. Firmy musí dospět k tomu, že to pro ně má význam," myslí si. Od firem by směrem k vládě měly vzejít například požadavky na změnu zákonů.
"Bude-li to opačně, vytvoříme nejen legislativní zmetek, ale i umělé podnikatelské prostředí. Musíme se vyvarovat toho, jak vznikaly například technologické parky. Za miliardy jsme vytvořili centra, za další stamiliony se vybavila vším možným a pak se náročně sháněli nájemníci," připomíná.
