reklama
 
 

Práce za deset let. Kam poslat děti, aby se dobře uživily

28. 11. 2014
Online deník Aktuálně.cz se zajímal o to, zda už existují opravdu reprezentativní průzkumy či studie o potřebách zaměstnavatelů v Česku za pět, deset či dvacet let.

Praha – Absolventů humanitních oborů je příliš mnoho, firmy naopak potřebují technické profese, čím dál těžší je najít třeba řemeslníka. Podobné stížnosti často slýcháme od firem, personalistů i zástupců veřejné správy.

Online deník Aktuálně.cz se zajímal o to, zda zůstává jen u obecnějších konstatování, nebo už existují opravdu reprezentativní studie naznačující potřeby zaměstnavatelů za pět, deset či dvacet let. Ty by pak mohly být základem třeba pro to, jaké školy podpořit z veřejných rozpočtů více než ostatní.

Co tedy mají rodiče doporučit dítěti na konci základní školy, pokud chtějí, aby za pět či deset let snadno získalo dobrou práci a udrželo si ji po další desetiletí?

Chládkův splněný úkol

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) slíbil při nástupu do funkce na začátku letošního roku zpracovat „analýzu potřeb trhu práce“. Uvedl, že právě chybějící návaznost na trh práce a jeho predikci je jedním z velkých problémů českého školství. Podle Chládka jde přitom o zásadní věc pro tvorbu dlouhodobé koncepce školství.

Jako „splněný úkol“ se pak slíbená analýza objevila na webu ministerstva hned na začátku srpna. Vychází totiž z dat za rok 2012 nebo 2013, jejichž zpracování Národním ústavem pro vzdělávání (spadajícím pod ministerstvo školství) odsouhlasili už Chládkovi předchůdci.

Materiál vychází hlavně z průzkumu mezi několika stovkami zaměstnavatelů. Za nejperspektivnější obory považují strojírenství, stavebnictví, obecně řemesla a informatické obory.

Z hlediska prognózovaného vývoje je podle ministerstva vhodné podporovat obory středního vzdělávání, jejichž absolventi se uplatňují jako techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky, technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, dále jako odborní administrativní, celní a daňoví pracovníci, sociální pracovníci a také jako pečovatelé a pomocní ošetřovatelé. Úřad dodává, že v jednotlivých krajích je samozřejmě nutné zohlednit konkrétní situaci na regionálním trhu práce.

Analýza uvádí také přehled nejčastěji žádaných oborů. Jsou to techničtí inženýři, dále kuchaři a číšníci, programátoři, finanční experti, personalisté, pracovníci v reklamě a marketingu, řidiči automobilů, obchodní zástupci a pojišťovací agenti, kováři, nástrojaři, soustružníci, účetní, odborní referenti, technici v "technických" oborech a prodavači v obchodě. Tento seznam přitom ale vychází z inzerátů v denním tisku a na internetu za rok 2012.

Přesnější informace, ve kterých oborech bude za pět až deset let chybět nejvíce lidí, tedy ministerstvo školství nemá. „Predikce, na jejímž základě by následně mělo dojít i ke změně financování regionálních škol, se teprve chystá,“ říká mluvčí ministerstva Klára Bílá.

Seznam chybějících lékařů je výjimkou

Konkrétnější prognózu nemají ani ministerstvo práce a sociálních věcí, ani samotní zaměstnavatelé či zástupci jednotlivých profesí.

"V této oblasti neprobíhají žádné přesné studie," říká Jaromír Janoš, ředitel společnosti Trexima, která se zabývá analýzou trhu práce v Česku a dodává ministerstvu data například o průměrném výdělku jednotlivých profesí.

"Neexistují tabulky, kolik podlahářů je potřeba na počet obyvatel, tak jak je to u lékařů. Neexistují centrální čísla, kolik lidí odejde do důchodu a kolik jich firmy budou potřebovat," vysvětluje například Martin Pertl z Cechu podlahářů ČR.

Pavel Žatečka z Cechu malířů a lakýrníků potvrzuje, že stát ani živnostenské úřady nevědí, kolik lidí se tímto řemeslem živí. „Proto chce Hospodářská komora ČR zavést registraci živností, aby v tom byl konečně pořádek," tvrdí.

Výjimkou jsou právě praktičtí lékaři, zubaři či gynekologové. Díky povinnému členství v profesní komoře a smlouvám se zdravotními pojišťovnami lze totiž snadněji sledovat jejich stav. Online deník Aktuálně.cz proto mohl letos přinést výsledky podrobné studie Všeobecné zdravotní pojišťovny, z níž vyplývá, v kterých okresech hrozí nedostatek lékařů.

Konkrétnější čísla má například i Česká komora ochrany majetku a osob, která kromě strážníků sdružuje například detektivy. Podle Lubomíra Krejčího bude v následujících pěti až deseti letech v oboru chybět zhruba 11 tisíc zaměstnanců ročně.

Doporučení od specialistů

Jaké doporučení by případně svému potomkovi dali odborníci z úřadů práce? „Pokud by příliš netoužil po studiu, poradil bych mu tradiční řemesla," odpovídá Pavel Kaczor, který vede Úřad práce v Táboře. Konkrétně zmiňuje zedníka, klempíře, kuchaře, řezníka, nástrojáře, seřizovače nebo mechanika. "Tyto profese bude trh potřebovat vždycky," tvrdí. Řadě pracovníků v uvedených oborech je přes padesát let a firmy za ně – až odejdou do důchodu – nebudou mít náhradu.

"Z naší dlouholeté praxe vyplývá, že v dalších letech zcela určitě najdou děti uplatnění v technických oborech, jako je například nástrojář, zámečník nebo elektrikář," potvrzuje Zdeněk Bělohlávek z Úřadu práce v Berouně. Připomíná, že zaměstnanci úřadu na tento nedostatek upozorňují už dvacet let.

A jaké doporučení by dal ředitel analytické společnosti Trexima Jaromír Janoš na základě dlouholeté spolupráce s firmami? Ze středoškolských oborů to jsou elektrikář či elektromechanik, instalatér, obráběč kovů, operátor CNC strojů, strojní mechanik a tesař či truhlář. Z vysokoškolských oborů pak i inženýr IT a řídicích systémů, lékař (včetně zubařů a fyzioterapeutů), pracovník v cestovním ruchu, ve fitness a wellness profesích, pracovník v pečovatelských a sociálních službách, programátor, analytik a strojní či chemický inženýr.

Nerozhoduje diplom, ale vzácnost

Odborníkům s výučním listem jsou už nyní firmy často ochotné zaplatit více než těm, kteří mají vysokoškolský diplom.

"Je potřeba si uvědomit, že trh práce neplatí za kvalifikaci jako takovou, ale za ekonomickou vzácnost té které dovednosti," vysvětluje Kaczor. "Měli jsme tu případ absolventa vysoké školy, který nemohl dlouho najít práci, tak se rozhodl rekvalifikovat na kominíka. Teď si pochvaluje, že má diář plný na tři měsíce dopředu," vzpomíná.

"Bohužel již přestalo platit, že je důležité mít maturitu a pak jakoukoliv vysokou školu. Určitě je lepší vybrat perspektivní obor s výučním listem než riskovat, že po čtyřech letech bude dítě zcela bez kvalifikace," dodává Janoš.

Také údaje společnosti Trexima získané od zaměstnavatelů za letošní první pololetí potvrzují, že se výdělky absolventů učilišť a vysokých škol vyrovnávají.

Například v oblasti pojišťovnictví se medián neboli hrubý "prostřední výdělek" pro absolventa vysoké školy pohybuje v jednotlivých krajích zhruba mezi 24 a 30 tisíci korunami měsíčně. U účetních jde o 21 tisíc (Královéhradecký kraj) až 32 tisíc (Praha). Odborní administrativní pracovníci nebo asistenti si vydělají od přibližně 22 tisíc v Karlovarském kraji po 31 tisíc v Pardubickém kraji.

Měsíční mzdy řemeslníků se přitom od zmíněných pozic nijak výrazně neliší. Mediánový výdělek lakýrníků či natěračů se pohybuje mezi 24 a 33 tisíci korun, seřizovači mají od 22 tisíc na Vysočině po 28 tisíc ve Středočeském kraji, klempíři si měsíčně přijdou až na 33 tisíc korun. A pokud dá řemeslník místo zaměstnání přednost vlastnímu podnikání, může si samozřejmě vydělat ještě víc.

Stárnutí jako příležitost

I ve skupině maturitních či vysokoškolských oborů se však podle expertů najdou oblasti, které se už dnes potýkají s akutním nedostatkem zaměstnanců. Jde hlavně o technické profese, ale také zdravotnictví a sociální služby.

"Mezi nejžádanější nyní patří obory zaměřené třeba na programování, konstruování nebo oblast CNC strojů (tedy počítačově číslicově řízených obráběcích strojů, pozn. red.). S hospodářským oživením se zde rodí silná poptávka firem," říká Kaczor. I v tomto sektoru je podle něj problém se stárnutím zaměstnanců.

Martin Brezina, který vyučuje ekonomii na univerzitě v Ostravě, by obecně doporučil obory s vyváženým podílem odborné a všeobecné složky vzdělání, tedy například průmyslovky nebo obchodní akademie. „Neudělá chybu ten, kdo zvládne jazyky, informační a komunikační technologie, případně se zaměří na energetický nebo dopravní technický obor,“ upřesňuje.

Vysoké šance na uplatnění jsou podle expertů i v oblasti sociální péče a ošetřovatelství. "Počet pracovních příležitostí v tomto segmentu díky stárnutí obyvatelstva dlouhodobě významně roste v České republice i Evropské unii," uvádí Kaczor. Velmi solidní prostor bude podle něj na trhu i pro zubaře či doktory. "Určitě bude trvat nedostatek lékařů, a tedy poptávka po nich," souhlasí ředitel Úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák.

Na humanitně zaměřených oborech by se lidé naopak měli snažit získat co největší rozhled. "Specializovat se na něco hodně specifického již ve škole je hodně riskantní a nedoporučuji to," vzkazuje ekonom institutu CERGE Daniel Münich.

Hned ale zdůrazňuje, že odborníků bude určitě nedostatek. Jednak proto, že klesá počet žáků na učilištích, kromě toho podle něj řada menších rodinných firem postupně zanikne, protože děti nebo vnoučata majitele se už tomuto oboru věnovat nebudou.

Co ještě rozhoduje

V úvahu je nutné brát i další souvislosti. Třeba jaký průmysl dominuje ve městě, v němž bude chtít "dítě" jednou pracovat, a zda je i zde zájem o nedostatkové obory. "Profese, které chybějí v celé ČR, nemusí nikdo chtít v místě, kde daný člověk žije," připomíná Münich.

Rodiče by také měli s dostatečným předstihem získat co nejvíce možných informací o tom, jaké mají jejich potomci předpoklady. Kromě znalostí či schopností totiž může o úspěchu rozhodnout i to, zda se absolvent dokáže "prodat", zda si bude ochoten doplňovat znalosti či jak se zvládne přizpůsobit - ať už co se týká dojíždění nebo délky pracovní doby.

Podle odborníků by se rodiče měli především zajímat o to, co chce jejich dítě dělat, a netlačit jej do školy, kterou považují za kvalitní oni. "Největší problém bývá ten, že rodiče nejsou často soudní k schopnostem své ratolesti a tlačí ho do studia, pro které nemá předpoklady," dodává Horák. Široká nabídka středních i vysokých škol podle něj bohužel zaručí, že "dítě" vystuduje, ale už ne to, že následně najde uplatnění.

autoři: Tereza Holanová, Petr Kučera | 28. 11. 2014

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama