V první fázi by podle Ďurča mělo jít o několik desítek tisíc lidí, kteří by mohli využít odchod do předčasného důchodu. "Pevně věřím, že na přelomu února a března to bude konečně na světě," řekl. Na jednání se podle něj nemluvilo o tom, kterých konkrétních povolání by se měla změna týkat.
O pracovnících v takzvané čtvrté kategorii, kam spadá kolem 18 tisíc lidí, podle Ďurča není třeba diskutovat. Těmto pracovníkům hrozí v zaměstnání vážné ohrožení zdraví i s používáním ochranných pomůcek. Pracovali třeba jako obsluha důlních zařízení, řezači plamenem, svářeči, slévači, brusiči, kamnáři či zedníci. Diskuze se podle Ďurča vedou o tom, jak se změny dotknou takzvané třetí kategorie, do které patří třeba obsluha zařízení na zpracování kovů, specializované zdravotní sestry či montážní dělníci.
Odbory chtějí, aby se možnost předčasných důchodů týkala všech ve třetí kategorii, kde je zhruba 450 tisíc pracovníků. Podle Ďurči k tomu ale není politická vůle.
Návrh dřívějších penzí pro náročné profese měl být podle dřívějších prohlášení Jurečky původně hotov na přelomu roku. Poté se má dodatečně doplnit do projednávané reformní novely. O seznamu povolání, u nichž by bylo možné odejít do důchodu dřív bez krácení částky, se zatím jedná. Týkat se to má pracovníků, u nichž není možné zdravotním dopadům zabránit kompenzačními pomůckami, řekl dříve ministr.
Důchodový věk se v Česku začal zvedat již dříve. U mužů se odsouvá každý rok o dva měsíce, u žen obvykle o víc měsíců. Na 65 let se dostane v roce 2030 nejdřív u mužů, bezdětných žen a matek s jedním dítětem, u matek s více dětmi později.
Každý rok by se měla věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva roky ročně. Výpočet nových penzí se má do roku 2034 postupně snižovat, započítávat se má menší část výdělku a odvodů. Minimální penze má odpovídat 20 procentům průměrné mzdy.
