Praha - Inflace v Česku je prakticky nulová, ceny v červnu nerostly. Další měnová intervence České národní banky vedoucí k oslabení koruny přesto podle analytiků oslovených online deníkem Aktuálně.cz nehrozí. Bankovní rada zasedne ve čtvrtek.
Analytici očekávají, že ve druhém pololetí začnou ceny růst, ale jen minimálně. Centrální bankéři se tak nadále budou držet svého „kurzového závazku“ z počátku loňského listopadu, tedy držet měnu na úrovni 27 korun za euro.
Mnohem pravděpodobnější než další oslabení koruny je podle analytiků prodloužení období, po které poběží dosavadní „závazek“. Původně měl trvat jen do ledna 2015, nyní podle analytiků vydrží až do sklonku příštího léta.
Zásadní změna díky tomu nečeká ani lidi s hypotékami či zájemce o spotřebitelské úvěry. Se základní úrokovou sazbou, která je nyní na historickém minimu, bude totiž ČNB podle ekonomů hýbat až poté, co uvolní kurz koruny.
Jen mírná inflace
"Inflace je sice o něco nižší, než se očekávalo, nicméně ne o tolik, aby ČNB modifikovala kurzovou hranici,“ uvádí ekonom David Marek, který od srpna povede oddělení finančního poradenství ve společnosti Deloitte.
S trváním nízké inflace v první polovině roku se podle něj více či méně počítalo. Marek očekává, že ve druhém pololetí už ceny nejspíše postupně porostou.
Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého může dojít k mírnému zdražování už v červenci. "Ale nelze vyloučit, že nulová inflace vydrží až do září," říká Dlouhý.
Podle červencové prognózy České bankovní asociace stojí tuzemská ekonomika na solidních základech a panuje v ní až překvapivý optimismus. Inflace za celý letošní rok by podle asociace měla dosáhnout 0,8 procenta.
"Mezi členy asociace panuje shoda ohledně toho, že se nic moc nečeká. Nemyslím si, že by v ekonomice došlo k nějakým významným posunům," uvádí expert ČSOB Petr Dufek.
Analytici se shodují, že inflace ve zbytku roku bude velmi mírná. "V současné době nejsou patrné žádné inflační tlaky, takže velmi nízká inflace může trvat ještě nějakou dobu," říká ekonom Partners Pavel Kohout.
Záleží na eurozóně
Českou inflaci drží u nuly hlavně nízké ceny v eurozóně, tedy zemích platících eurem. V červnu se meziročně zvýšily o 0,5 procenta, ve srovnání s květnem jen o 0,1 procenta. Pět zemí unie navíc nadále hlásilo deflaci, tedy pokles cenové hladiny. Mezinárodní měnový fond v polovině července varoval, že pokud Evropská centrální banka nezačne "pumpovat" peníze do jednotlivých ekonomik, tak se ceny budou nadále snižovat.
"Nízké hodnoty inflace v Česku lze tedy očekávat i nadále, minimálně po několik měsíců, spíše však déle," myslí si Jiří Šteg, který vyučuje na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Za nízké ceny v Evropě podle něj může hlavně nezájem o úvěry.
"Objem půjček podnikům postupně klesá, rovněž domácnosti si berou méně hypoték a spotřebitelských úvěrů. Celkový pokles zadlužení je sice normální reakcí na předchozí éru rapidního zadlužování během let 2000 až 2008, ale hospodářskému růstu samozřejmě neprospívá," souhlasí Kohout.
Potraviny ani komodity nezdražují
Dalším "viníkem" nulové inflace v Česku jsou nízké ceny potravin. Například brambory v červnu meziročně zlevnily o více než padesát procent, ovoce o 5,5 procenta.
Zároveň stagnují mezinárodní ceny komodit. "Nekoná se žádný ropný ani jiný podobný šok. Podražila sice káva a kakao, ale tyto komodity mají mizivý dopad na celkové inflační indexy," připomíná Kohout.
Příliš rychle neroste ani poptávka domácností, tedy maloobchodní tržby. Meziročně - po očištění o nižší počet pracovních dní - v květnu rostly o 1,1 procenta. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se vyčerpává efekt nákupu motorových vozidel z počátku letošního roku. "A stavebnictví na začátku roku těžilo z velmi mírné zimy, nadcházející měsíce mohou být slabší," dodává.
Spotřeba by měla oživit hlavně s růstem mezd, který kromě poptávky podpoří i ekonomickou aktivitu firem.
Druhá intervence? Nepravděpodobné
Další oslabení koruny kvůli nízké inflaci nás ale podle expertů zatím nečeká. "Kurzový závazek ČNB je mimořádným krokem a jeho posunutí by musela vyvolat mimořádná změna okolností, což se zatím nestalo," říká Marek. Změnu nečeká ani Novák.
"Pokud ČNB nedojde k poněkud sebevražednému názoru, že je třeba dále skokově oslabit korunu, pak změnu kurzu ve střednědobém horizontu nelze očekávat," dodává Šteg.
Podle analytiků je pravděpodobnější, že ČNB bude s hrozbou deflace bojovat tím, že svůj kurzový závazek prodlouží. Zatímco původně měl trvat jen do ledna 2015, nyní to podle analytiků bude až na sklonku příštího léta.
Kromě zákroku centrální banky může ke zdražování přispět také eskalace napětí na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Podle Kohouta by vyšší inflaci mohl vyvolat i růst cen komodit.
Úvěry zůstanou levné
Zásadní změna zřejmě nečeká ani lidi s hypotékami či zájemce o spotřebitelské úvěry. Se základní úrokovou sazbou, která ovlivňuje jejich ceny a nyní se drží na historickém minimu 0,05 procenta, bude ČNB podle ekonomů hýbat až poté, co zruší kurzový závazek.
"Z toho, jak komunikují členové bankovní rady, mi vychází, že nejprve bude ukončen intervenční režim a teprve poté s určitým odstupem – zhruba jednoho až dvou čtvrtletí - dojde ke zvýšení úrokových sazeb. ČNB podle mě nezvýší sazby dříve než v roce 2016," očekává Novák.
Marek dodává, že zvyšovat sazby a zároveň držet kurz koruny by bylo nelogické. "Vyšší úrokové sazby mohou tlačit na posilování koruny a ČNB by potenciálně musela intervenovat, aby tomu zabránila. Centrální banka by tak dostávala sama sebe pod tlak,“ vysvětluje.
Lze tedy očekávat, že na minimálních hodnotách zůstanou i úroky u půjček a hypoték. Ty se kromě současných sazeb centrální banky odvíjejí i od očekávaného vývoje v budoucnosti. Kromě toho je může ovlivnit i změna úvěrového rizika, regulace nebo finanční situace jednotlivých bank.
"Nicméně žádný z těchto faktorů se v České republice v nejbližší době nezmění, a dominantní roli bude tedy hrát politika České národní banky," předpokládá Marek.
