Praha - Miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč se zařadí mezi mediální magnáty. Kupují vydavatele největšího českého deníku Blesk - českou pobočku koncernu Ringier Axel Springer. Švýcarsko-německému mateřskému holdingu zaplatí 170 milionů eur (přes 4,5 miliardy korun).
Vydavatelství je - měřeno počtem čtenářů - jedničkou deníkového a dvojkou časopiseckého trhu. Teď nad ním přebírají vládu energetický magnát a finančník. Křetínský je šéfem a spolumajitelem Energetického a průmyslového holdingu, po ČEZ druhé největší energetické firmě u nás. A Tkáč hlavním akcionářem finanční skupiny J&T (která má v Energetickém a průmyslovém holdingu také významný podíl).
Jejich vstupem do vydavatelské branže se dovršil přesun českých médií z nadnárodních vydavatelských domů do rukou domácích byznysmenů.
Do rukou miliardářů
Proces zahájil před pěti lety Zdeněk Bakala, když koupil od německého Handelsblattu vydavatelství Economia (Hospodářské noviny, Ekonom). V létě se k němu přidal Andrej Babiš převzetím vydavatelství Mafra (MF Dnes, Lidové noviny). Mediální dům Empresa Media (týdeníky Týden, Instikt a TV Barrandov) vlastní Jaromír Soukup, byznymen, který vyšel z reklamní branže. Mladá fronta (deník E15, týdeník Euro) patří Františku Savovi (podniká mimo jiné v průmyslu). A konečně Borgis, vydavatel deníku Právo a online deníku Novinky, patří novinovému matadorovi Zdeňkovi Porybnému a majiteli portálu Seznam Ivo Lukačovičovi.
Pokud si Češi donedávna stěžovali, že jejich média ovládají cizinci, teď už to platí jen pro poslední významný titul - regionální Deníky. I v jejich případě se ale spekuluje o prodeji. K úplnému dovršení přesunu českých médií do domácích rukou zbývá už jen poslední fáze: pohyb na televizním trhu.
Za Romanovy či Kellnerovy peníze?
O tom, že dvojice mužů z Energetického a průmyslového holdingu krouží kolem Ringieru, se v pražských investičních kruzích mluvilo už celé týdny. Zvěst provázejí spekulace, podle nichž mají na tuto operaci k dispozici peníze také od dalších utajovaných partnerů. Často je v této souvislosti zmiňováno jméno bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, či Petra Kellnera.
Vzhledem k tomu, že se na transakci v osobě Patrika Tkáče podílí skupina J&T, která spravuje kapitál řady domácích boháčů, nelze spoluúčast dalších investorů vyloučit. Sám Roman na dotaz ohledně investic do médií neodpověděl, Kellnerovu účast na koupi Ringieru popřel pro Aktuálně.cz mluvčí jeho skupiny PPF Radek Stavěl: "PPF aktuálně nevstupuje do žádné mediální investice a ani jinak se na žádné mediální investici nepodílí," řekl.
Cena za vliv
Český Ringier byl na prodej víc než rok. Na jaře byl blízko jeho převzetí Andrej Babiš. Ten ale dal nakonec přednost narychlo podané nabídce na výhodnější odkoupení vydavatelství Mafra, v níž viděl lepší poměr kvality a ceny. Stojí český Ringier za 170 milionů eur, jež hodlají oba magnáti zaplatit?
Rozhodně jde o hodně vysokou sumu. Vydavatel Blesku sice vydělává nejvíc ze všech vydavatelů na českém trhu (loni činil zisk před započtením odpisů, úroků a daní, tzv. EBITDA, 640 milionů korun). Jenomže profit už několik let klesá. Firma zaostává v rozvoji internetového byznysu.
Zatímco mateřský Axel Springer v Německu má dnes zhruba polovinu provozního zisku z takzvaných „nových médií" (v portfoliu vydavatelství je kromě informačních serverů i řada nemediálních internetových služeb, včetně velkého prodejce aut), u české pobočky je to jen 5 procent.
Kolik investoři za vydavatelské domy platí jinde? Akcie polského vydavatelství Agora (vydavatel deníku Gazeta Wyborcza) se prodávají na burze za 4,7násobek zisku EBITDA, mateřský Axel Springer (zřejmě i kvůli prudkému rozvoji internetových divizí) za 9,7násobek. A pro srovnání: Nedávno prodané české časopisecké vydavatelství Sanoma přišlo skupinu Vltava Labe Press na 4,8násobek EBITDA.
Podle zdrojů obeznámených s hospodařením firmy čeká letos český Ringier zisk EBITDA kolem 21 milionů eur. Křetínský s Tkáčem tedy kupují za osminásobek. Což je hodně. „Rozumná cena by byla kolem 120 až 130 milionů eur. Pánové Křetínský s Tkáčem si ale kromě ekonomického potenciálu kupují ještě něco navíc -platí za vliv na veřejné mínění, který si od vlastnictví velkého deníku slibují," říká expert na investiční trh, který situaci v evropských médiích detailně analyzoval.
Mediální moc
Byznysmeni ujišťují, že ke vstupu do mediální branže je vede jen a jen ekonomický zájem. Cena, kterou platí, ale ukazuje, že tomu tak není. Obvykle také mají problém své byznysové plány v mediálním světě naplnit. Alespoň v Česku.
Skupina J&T, k níž patří Patrik Tkáč, před časem v Česku pohořela s projektem zpravodajské televize Z1 (na Slovensku se jí televizní byznys daří lépe). Kellnerova PPF zase ztratila velké peníze v podobně propadákovém pokusu o rozjezd sítě lokálních týdeníků Naše adresa. Zdeňku Bakalovi se nepodařilo obrátit k zisku léta prodělávající týdeník Respekt. A jeho Economia, před krizí zisková, prodělala loni 54 miliony korun, čímž meziročně ztrátu zdvojnásobila. Desítky milionů korun prodělal i Babiš na rozjezdu svých týdeníků 5+2.
Vydělat v mediální branži se nepovedlo ani byznysmenovi v ocelářství a zdravotnictví Tomáši Chrenkovi, bývalému majiteli TV Barrandov. Ten sice prodal televizi mediálnímu magnátovi Soukupovi zhruba za miliardu, před tím v ní ale utopil obrovské částky a podle zdrojů z finančních kruhů dodnes nedostal za Barrandov od Soukupa plnou domluvenou cenu: Soukupovi se totiž nedaří zvednout sledovanost Barrandova tak, aby začal nést dostatečné inzertní příjmy. To je ostatně i hlavním důvodem, proč do projektu vstoupil nedávno televizní matador Vladimír Železný.
Na druhou stranu si například PPF vyzkoušela, že se na mediálním trhu dá udělat mimořádně dobrý obchod: Když se před lety pustila do boje o ovládnutí TV Nova, převzala ji a následně prodala, byla to pro Petra Kellnera a jeho partnera Jiřího Šmejce jedna z nejvýnosnějších obchodních transakcí v jejich kariéře. Faktem ale je, že řízení médií v dnešní turbulentní době se zatím magnátům vstupujícím na toto nové pole nedaří.
Přesto je tato oblast láká, a to právě kvůli vlivu, který si od vlastnictví novin či televize slibují. Ne vždy jsou jejich očekávání reálná: Andrej Babiš se hned po převzetí Mafry přesvědčil, že si novináři z MF Dnes ani Lidových novin nehodlají nechat do své práce mluvit (řada respektovaných autorů na protest proti jeho vstupu listy opustila a zbytek zůstává na jakékoliv další zásahy do své práce ostražitý). Není ale nutné obsah ve svých listech přímo ovlivňovat: "Úplně stačí, když velké noviny vlastníte - lobbing třeba ve sněmovně se s velkým médiem v ruce dělá úplně jinak, než bez něj," prohlásil už před lety jeden z neúspěšných uchazečů o koupi Economie, když tehdy hodnotil svou prohru.
Poznámka: Zdeněk Bakala je vlastníkem společnosti Centrum Holdings, která vydává deníky Aktuálně.cz a Insider
